V poslední době se objevují případy, kdy rodiče odmítají předat dítě v rámci střídavé péče. Odvolávají se přitom na nouzový stav. Podle advokátů však nemá takové chování oporu v zákoně (psali jsme zde).
Vzhledem k omezování činností soudů tak může dojít k situaci, kdy rodiče, kteří by jinak byli v právu, neuspějí ani soudní cestou.
V podobné situaci se ocitla paní Jana R., které její bývalý manžel odmítl kvůli strachu z možné nákazy předat syna a dceru. „Napsal, že mi děti v rámci ochrany před nákazou nepředá,“ svěřila se pro iDNES.cz.
Žena se obrátila na příslušné orgány a cesta ji zavedla až k soudu. Minulý týden podala návrh na výkon rozhodnutí a teď čeká na odpověď. Soud se musí do 7 pracovních dnů vyjádřit, co bude dál.
Nouzový stav oživil války o děti, zejména ve střídavé péči |
„Šla jsem na policii i na OSPOD (orgán sociálně-právní ochrany dětí pozn. red). Žádala jsem také soud o výkon rozhodnutí, ale jelikož soudy teď odkládají jednání, tak to může být odloženo třeba na květen nebo červen,“ obává se matka.
„OSPOD mi napsal, že se mám obrátit na soud a že byl otec upozorněn, že děti vydat musí,“ dodává. Muže vyzvala jak advokátka paní Jany, která ho upozornila na to, že se chová v rozporu s právem, tak OSPOD. Nic ale nepomohlo. Otec přistoupil na styk na dálku, s dětmi je tak matka v kontaktu alespoň telefonicky.
Soudy fungují, ale...
„Pokud by se rodiče obrátili na soud s předběžným opatřením, tak v případě nezletilých soudy rozhodují v řádu dnů,“ ujišťuje prezidentka Unie soudců Daniela Zemanová, která je sama soudkyní na pražském Městském soudu.
Nouzový stav je protiústavní, myslí si advokát |
Pokud bylo jednání o opatrovnictví kvůli nouzovému stavu odloženo, rodiče mohou upozornit soud, že došlo k porušení práv dětí. „Pokud se opravdu k soudu dostane návrh, ve kterém je uveden zásadní zásah do práv dítěte, tak se jím soud zabývá,“ říká Zemanová.
Dalším nástrojem, jak se domáhat práva, je podat návrh na výkon rozhodnutí. Jinými slovy požádat soud, aby „silou“ vykonal to, o čem rozhodl. V tomto případě tedy předání dítěte od jednoho rodiče druhému. Takové řízení ale kolikrát skončí pokutou. A pokud rodič s rozhodnutím soudu nesouhlasí, celé řízení se protahuje.
„Vždy je třeba to citlivě zvážit, protože výkon rozhodnutí, tedy násilné předání dítěte, je vždy otázkou ke zvážení,“ upozorňuje Zemanová. Soud se jím prý vždy zabývá. Soudkyně Zemanová však jedním dechem dodává, že doporučuje raději využít předběžného opatření.
Musí jít o akutní případ
Přestože soudy nadále jednají, nemusí vždy nařídit předání „zadržovaného“ dítěte. Unie rodinných advokátů na své online poradně na odročování soudních jednání upozorňuje a vyzývá rodiče k trpělivosti a solidaritě.
Spory o náhradu škod budou komplikované, předpovídají právníci |
„Takřka všechny opatrovnické soudy odročují jednání a nařizují nová až na květen. Je tedy vysoce pravděpodobné, že v nynější akutní době se žádné pomoci nedovoláte,“ radí advokáti rodičům.
Prezidentka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová potvrzuje slova šéfky Unie soudců Zemanové o tom, že soudy opravdu jednají. Rodiče se tedy na soudy obracet mohou, otázkou však zůstává, jakým způsobem soudci situaci vyhodnotí.
„Když je něco opravdu akutního, tak soudy opravdu rozhodnou. Jde jenom o to, jakým způsobem pohlížet na akutnost situace, protože předběžné opatření je výjimečný prostředek pro krizová opatření,“ tvrdí šéfka Unie rodinných advokátů Daniela Kovářová.
„Mám zkušenost, že soudy vydají předběžné opatření třeba v případech rodičů, kteří bydlí přes hranice,“ říká advokátka. V takovém případě podle ní soud považuje situaci za krizovou. Kvůli uzavřeným hranicím však předběžným opatřením zajistí styk s rodičem na dálku v podobě videohovoru.
Na krizovou situaci není právo připravené
Na situaci, které v současné době Česká republika v souvislosti s pandemií koronaviru čelí, není podle advokátky Kovářové připraveno české právo v žádné oblasti, nejen té rodinné. Na druhou stranu je podle ní rodinné právo nástrojem, který by správně nemělo být potřeba ve většině případů vůbec využívat .
„Bohužel jsme si v poslední době zvykli obracet se s rodinnými věcmi na soudy. Naivně jsme si mysleli, že to dokážou zařídit za nás, když jsme si my pošramotili vztahy, ale ono to vlastně nejde,“ říká. Rodinné právo slouží prý především k řešení naprosto hraničních případů.
