Podle Českomoravské konfederace odborových svazů karenční doba představovala citelný zásah do rozpočtu nemocných zaměstnanců a nutila je nemoci přecházet. Její zrušení slíbila vládní koalice hnutí ANO a ČSSD ve svém programovém prohlášení.
„Podpoří to pracující a jejich zdraví. Bylo to nespravedlivé, nefunkční, demagogické a zdraví nebezpečné opatření, které všechny nemocné považuje za simulanty,“ hájí novinku ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD).
Dosud platilo, že zaměstnavatel vyplácel 60 procent platu až od čtvrtého do čtrnáctého pracovního dne nemoci. Od patnáctého dne tuto zodpovědnost přebíral stát, což nadále zůstává.
Karenční dobu zavedla vláda Mirka Topolánka v roce 2008. Ústavní soud ji po půl roce zrušil, v roce 2009 ji kabinet znovu prosadil. Cílem bylo zabránit právě předstírání nemocí. Výsledek se dostavil okamžitě. Ještě v roce 2008 si neschopenku vzalo přes dva miliony zaměstnanců, o rok později jejich počet klesl o 800 tisíc.
Zaměstnavatelé se bojí simulantů
Zaměstnavatelé se nyní obávají, že množství pracovních neschopností naroste do takových čísel jako před deseti lety. „Nemocnost zase naskáče. Počet simulantů určitě vzroste,“ míní výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek.
| 2007 | 2,73 |
|---|---|
| 2008 (rok zavedení karenční doby) | 2,22 |
| 2009 | 1,44 |
| 2012 | 1,23 |
| 2015 | 1,56 |
| 2017 | 1,71 |
| 2018 | 1,85 |
| Zdroj: ČSÚ | |
Pozitivně novinku nehodnotí ani někteří lékaři. „Za dobu, kdy tu karenční lhůta byla, nikdo z nás nezaznamenal, že by v populaci došlo k závažnému poškození zdraví, protože by zaměstnanci přecházeli nemoci. Tato teorie nemá žádný podklad,“ upozorňuje předseda Sdružení praktických lékařů ČR Petr Šonka.
Také Šonka se obává zneužívání a toho, že si lidé budou pro neschopenky do ordinací chodit zbytečně. „Večer to přepísknete a druhý den vám kvůli kocovině bude nevolno. Proč byste si brali dovolenou, když si můžete vzít neschopenku? A je zcela evidentní, že ti lidé si pro neschopenku půjdou,“ varuje lékař.
Kalkulačka: kolik peněz dostanete během nemoci |
Pro zaměstnavatele konec karenční doby bude odhadem ročně znamenat osm miliard korun navíc. Pokud se naplní předpoklad, že počet nemocných vzroste, hlavně velkovýrobny budou za chybějící pracovníky muset hledat náhradu. To znamená zaplatit přesčasy jiným nebo třeba najmout brigádníky. Jako určitou kompenzaci proto stát zavádí další novinku, a to snížení odvodu na nemocenské pojištění o 0,2 procentního bodu. Doteď zaměstnavatel odváděl 25 procent z vyměřovacího základu, nově odvede 24,8 procenta. Celkově to má firmám uspořit tři miliardy korun.
Více sick days
Řada společností už dnes nabízí benefit sick days. Zaměstnanec si může vzít den volna bez návštěvy lékaře a dostane mzdu v plné výši. Společnost Edenred, specializující se na firemní benefity, si začátkem června zpracovala průzkum mezi 106 českými podniky, z něhož vyplynulo, že v souvislosti s karenční dobou někteří zaměstnavatelé zvažují zavedení nebo rozšíření tohoto benefitu. „Pro firmu je výhodnější a levnější, když zaměstnanec zůstane s krátkodobou nemocí doma a vezme si volno, než když jde navštívit lékaře a nastoupí na nemocenskou, na níž často zůstane více dní nebo celý týden,“ vysvětluje personální ředitelka Edenredu Martina Chloupková.
Manažeři příliš nestonají. Nejvíc nemocenských mají dělníci, říká průzkum |
Podle průzkumu nabízí sick days 43 procent firem, dalších šest se placené volno při krátkodobé nemoci zavést chystá a třináct procent to nyní zvažuje.
Konec karenční doby se dotkne především dělnických profesí. Podle jiného výzkumu, tentokrát zpracovaného společností PwC, rozdíly v absenci a nemocnosti nejvíce ovlivňuje pozice, na níž lidé manuálně pracují. Tito pracovníci mají v některých odvětvích až šestinásobně vyšší absenci než manažeři. Nejvíce se stoná v automobilovém průmyslu, kde je průměrně jeden zaměstnanec nemocný 12,1 dne. A čím větší je společnost, tím déle lidé zůstávají ležet doma. U firmy nad 600 zaměstnanců jsou lidé v průměru o více než tři dny za rok déle nemocní než v malých společnostech do 200 zaměstnanců.
E-neschopenka se odkládá
Předseda vlády Andrej Babiš (ANO) původně zrušení karenční doby podmiňoval zavedením elektronické neschopenky, která umožní zaměstnavatelům lepší kontrolu svých pracovníků. V polovině června ale Senát schválil návrh Maláčové posunout start e-neschopenky na 1. leden 2020. „Nebyla tak dodržena naše dohoda,“ postěžoval si prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Účelem e-neschopenky je zrychlit komunikaci mezi doktorem, zaměstnancem a zaměstnavatelem. Doktor zadá informaci o pracovní neschopnosti pacienta do elektronického systému. Zaměstnavatelé pak budou moci přes Českou správu sociálního zabezpečení požádat o automatické zasílání oznámení o vzniku pracovních neschopností svých zaměstnanců.
Na kolik peněz máte nárokPrvních 14 dnů nemoci: Náhradu mzdy proplácí zaměstnavatel. Každý zaměstnanec ji nemá stejnou. Stát stanovuje určité redukční hranice. Pokud jste brali v posledním kalendářním čtvrtletí do 190,75 korun na hodinu, redukční hranice je stanovená na 90 procent. To znamená, že s průměrným hodinovým platem 150 korun se základ pro náhradu mzdy bude počítat ze 135 korun. Náhrada mzdy pak představuje 60 procent z této snížené částky. Tudíž při průměrné hodinové mzdě 150 koruny, vám zaměstnavatel vyplatí náhradu 81 korun. Od 15. dne: Nemocenskou začne vyplácet správa sociálního zabezpečení. Vychází z průměru hrubých příjmů za uplynulý rok přepočítaných na den. Taktéž se vypočítává jako 60 procent z těchto příjmů, které opět snižují redukční hranice. Od 31. dne: Dostanete 66 procent denní hrubé mzdy. Od 61. dne: Dostanete 72 procent denní hrubé mzdy. Maximálně můžete být na nemocenské 380 dnů. |
