Rozdíly v absenci a nemocnosti zaměstnanců nejvýrazněji ovlivňuje pozice, na níž lidé pracují, uvedla PwC. Manuální pracovníci mají v některých odvětvích až šestinásobně vyšší absenci než manažeři. Nejvyšší absenci vykazuje automobilový průmysl s průměrem 14,4 dne na zaměstnance a rok a s nemocností 12,1 dne. Naproti tomu v high-tech odvětví jsou zaměstnanci nemocní pouze 4,7 dne za rok.
Průzkum PwC zjišťoval informace od 1200 vrcholových manažerů a HR lídrů ze 79 zemí světa, včetně České republiky. Analýza ukázala, že počet dnů nemoci je také přímo úměrný velikosti společnosti. U firmy nad 600 zaměstnanců jsou lidé v průměru o více než tři dny za rok déle nemocní než v malých společnostech do 200 zaměstnanců.
Absence pracovníka má pro firmy významný finanční dopad, upozornila PwC. „Podle naší globálně používané metodiky Saratoga a na základě zkušeností našich klientů jsou náklady spojené s absencí až dvojnásobkem mzdy absentujícího zaměstnance,“ uvedl Martin Hůrka z PwC.
Podle průzkumu PwC je na přicházející trendy na trhu práce připravena pouze desetina firem. Jde o ty, které mimo jiné pracují s analýzou předpovídající absenci zaměstnanců nebo pravděpodobnost odchodu klíčových zaměstnanců. Predikce podle PwC odhalí třeba i to, kdy se zaměstnanec „hodí marod“ třeba kvůli fotbalovým či hokejovým zápasům.
Proslulý továrník zavedl nemocenskou a svým dělníkům postavil kolonii |
Skokové zvýšení nemocnosti zaměstnanců se dá podle PwC očekávat v souvislosti s plánovaným zrušením karenční doby, tedy zrušením neproplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnance. Pravděpodobně nejvyšší nárůst bude u nízkopříjmových skupin pracovníků.
Karenční doba se v Česku ruší od července, zaměstnavatelé tak budou zaměstnancům opět náhradu mzdy v prvních třech dnech stonání. Lidé by měli dostávat 60 procent základu příjmu. Od příštího roku pak budou v Česku zavedeny elektronické neschopenky, lékaři tak budou hlásit pracovní neschopnost zaměstnanců výhradně elektronicky.
Objem vyplacených dávek nemocenského pojištění v Česku loni podle informací České správy sociálního zabezpečení stoupl o pětinu na 33,97 miliardy korun. Nejčastěji vyplácenou dávkou byla nemocenská pro zaměstnance v pracovní neschopnosti, šlo o 22,68 miliardy korun. Češi a Češky loni prostonali téměř 70 milionů dní, což bylo nejvíc za posledních devět let. Podle údajů Českého statistického úřadu loni kvůli nemoci či úrazu chybělo denně na pracovištích 211 391 lidí.
