Ve světě se objevují stále častěji potvrzené případy opičích neštovic. Očekáváte, že se nějaké případy objeví v blízké době i v Česku?
To se takhle nedá odhadnout. Nemyslím si, že to nutně musí nastat. Opičí neštovice nejsou nic nového. Poměrně velká nákaza byla v roce 2003 ve Spojených státech, vesměs to bylo všechno od zvířat importovaných z Afriky. Teď se spekuluje o možném přenosu mezi lidmi. Zvýšený výskyt pak je mezi homosexuálními muži. Nepředpokládám tedy, že by v Česku mělo dojít k nějakému automatickému masivnímu rozšíření a hlavně si myslím, že je to jakási vlna, která se tady vyskytla a zase tady skončí.
Prostě se jedná asi o nějaký přenos ze společné akce, kde se lidé sešli a pak se rozjeli do svých domovů. Nemyslím si, že by se nutně a automaticky musela rozšířit nákaza v Česku. Vyloučit se to nedá, ale rozhodně to není nákaza, která se šíří tak hravě a snadno. Za mě bych se toho nyní nějakým způsobem neobával.
Pomohl by například návrat roušek, aby se nákaza nešířila?
To rozhodně ne. Ono se to hlavně šíří ze zvířat na člověka. V 80. letech to byli domorodci, kteří konzumovali opice nebo s nimi manipulovali, stahovali je z kůže. Přenos je dominantně u někoho, kdo má puchýřky na kůži a je s někým v těsném kontaktu. Kontakt s puchýřky je jeden z možných přenosů.
Bude mít nějaký svůj kulminační vrchol
Kapénkami je to možné taky, ale nemyslím si, že je to tak virulentní jako chřipka nebo covid. Za mě nejsou schopny respirátory zastavit, protože by se to muselo šířit pandemicky či rozsáhle jako covid. Neumím si ale představit, že bychom v tuto chvíli tady kvůli 38 případům v Evropě nosili všichni respirátory. V USA bylo tehdy 72 případů. Taky tam nikdo nenosil roušky.
Takže masivní šíření neočekáváte?
Osobně si myslím, že to bude mít nějaký svůj kulminační vrchol. Lidé, kteří se zúčastnili nějaké akce se prostě vrátili domů a dál se to šířit nebude.
Opičí neštovice neboli monkeypox je virové onemocnění, které se podobá pravým neštovicím, ale je mírnější. Způsobuje ho virus rodu Orthopoxvirus z čeledi Poxviridae.
Jak se má tedy člověk chránit?
Jediné, co tady může dělat je to, že pokud by věděl o člověku, že má nějaké kožní léze podobné neštovicím, tak se s tím člověkem nestýkat či nebýt v úzkém kontaktu. Proto jsou ohroženi sexuální partneři. Ten člověk má intimní kontakt a k tomu přenosu může dojít. Pokud by se jednal o výskyt v rodině, tak po dobu, co má člověk nález je určitě nutné se vyvarovat intimnímu a těsnému kontaktu. To je asi jediné, co proto člověk může udělat.
Jakým vyšetřením se nemoc potvrzuje?
Určitě se dá udělat výtěr z nosohltanu. Dá se také udělat vyšetření hnisu z puchýřků. Takže možnosti tady samozřejmě jsou. Myslím si, že to jsme schopní nějakým způsobem i v Česku zachytit. Algoritmy, jak opičí neštovice vyšetřit tady rozhodně jsou. Kromě anamnézy je to hlavně odběr vzorku, pak je možné jej vyšetřit i ve Státním zdravotním ústavu.
Jak nebezpečná nemoc to pro člověka je?
Maximální smrtnost v Africe se pohybovala do 10 procent. Teď v poslední době výskytu, například v Nigérii, kde mají případů poměrně hodně, se smrtnost pohybovala okolo 3 procent. Musíme však brát, že situace v Africe je horší než u nás v Evropě. Je tam celá řada, která je podvyživená nebo má oslabenou imunitu. Zdravotní stav lidí v Africe je horší než Evropanů. Zemřít lze, ale bude to asi vzácné.
Opičí neštovice se šíří nečekaně rychle. Podezření prověřovali už i na Bulovce |
Je nutná karanténa?
Člověk určitě musí zůstat v izolaci. Podle toho jaký má klinický nález, tak buďto musí být minimálně v domácí izolaci či ideálně na infekčním oddělení. Když se u nás objeví nějaký případ, tak by měl být daný člověk určitě izolován na infekčním oddělení. Samozřejmě lidé, kteří s ním byli v úzkém kontaktu by byli poučeni, jak se mají sledovat. Nemyslím si, že by se posílala lidi do karantény. Skutečně se to nešíří tak snadno, jako jiné respirační nákazy.
Začíná to zvýšenou únavou a slabostí
Může mít člověk nějaké trvalé následky?
Následky tam asi nejsou. Kromě kdyby to byly nějaké rozsáhlé puchýře, tak na kůži mohou zůstat jizvy. Koneckonců po planých neštovicích taky může zůstat jizva.
Jak se nemoc projevuje?
Začíná to zvýšenou únavou a slabostí. Lidem se mohou zvětšit uzliny třeba na krku nebo v tříslech a podpaží. Pak se objeví vyrážka na kůži. Může se objevit i poškození sliznice v dutině ústní.
Jak se opičí neštovice liší například od planých neštovic?
Velký rozdíl tam nebude. Kožní projevy jsou podobné jaké u planých neštovic. Nejdříve tam vzniká červená skvrna, pak se tam objeví puchýřek, pak to praskne a vytvoří se strup. Proto to jsou neštovice, tak to má podobné příznaky. Zatím nemám zprávy, že by to vedlo třeba k trvalému poškození - hluchota či oslepnutí jako u pravých neštovic. Zatím takové stavy popisovány nebyly.
Horečka, puchýře a krusty. Opičí neštovice jsou podobné těm pravým |
Proti pravým neštovicím se v Československu přestalo očkovat v roce 1980. Kdo ještě očkování stihl, má nějakou imunitu či již po tolika letech ne?
Nemá, nikdo.
Pomohlo by proti nákaze očkování?
Zahájit plošné očkování je nesmysl. Druhá věc je, že je nedostatek očkovací látky, která se běžně nevyrábí. Třetí věc je ta, že zatím nikdo nepředložil důkazy, že by očkovací látka proti pravým neštovicím automaticky chránila proti opičím neštovicím.
Jaké skupiny obyvatel jsou touto nemocí zvláště ohrožené? Kdo si má dávat největší pozor?
Kde mají zkušenosti s opičími neštovicemi, tak tam byl vyšší závažný průběh zejména u dětí a mladších jedinců. Pak u dospělých, kteří měli poruchu imunity. Bez ohledu na věk se tedy jedná o lidi, kteří mají nějakým způsobem porušenou imunitu. Třeba onkologičtí pacienti. Z pohledu věku jsou to spíše děti a mladí dospělí.
