Nákaza se před dvěma týdny objevila ve Velké Británii. V pondělí další případy oznámilo Španělsko, Dánsko a Skotsko. V Česku podezření na opičí neštovice prošetřovali už i v pražské Nemocnici Na Bulovce. „Mohu potvrdit, že jsme podezření prověřovali, ale nepotvrdilo se,“ uvedla pro iDNES.cz mluvčí nemocnice Eva Libigerová.
Redakce iDNES.cz přináší přehled otázek a odpovědí, které se nejčastěji s opičími neštovicemi skloňují.
1 Co jsou opičí neštovice?
Jedná se o infekční onemocnění způsobené virem opičích neštovic (Monkeypox virus, MPXV), které se objevují u některých druhů zvířat i u lidí.
2 Jak se nemoc šíří
Opičí neštovice se přenášejí úzkým fyzickým kontaktem s nakaženým, včetně sexuálního. Šíří se dotykem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého nebo přes kontaminované materiály, jako je například ložní prádlo. Do těla virus vstupuje narušenou kůží, sliznicemi, ale i dýchacími cestami prostřednictvím velkých kapének. K tomu je ovšem dle odborníků potřeba delší kontakt s nakaženým.
Značná část nedávných případů opičích neštovic byla zjištěna u homosexuálů, bisexuálů a dalších mužů, kteří mají pohlavní styk s muži.
Masivní šíření opičích neštovic nečekám, je to problém jedné akce, říká Chlíbek![]() |
Dojít může i k přenosu ze zvířete, buď přímým kontaktem nebo také přes infikovaný materiál jako podestýlka. Mezi zvířecí hostitele patří řada hlodavců a primátů.
3 Jaké jsou příznaky nemoci?
Poté, co se virus dostane do těla, začne se replikovat a šířit dále pomocí krevního oběhu. Že se nakazil, člověk většinou zjistí až po sedmi až čtrnácti dnech. „Začíná to zvýšenou únavou a slabostí. Lidem se mohou zvětšit uzliny třeba na krku, tříslech a podpaží. Pak se objeví vyrážka na kůži. Může se objevit i poškození sliznice v dutině ústní,“ popsal pro iDNES.cz vakcinolog Roman Chlíbek.
Opičí neštovice pacientovi způsobí puchýřky podobné těm při pravých neštovicích. Počet puchýřků se může pohybovat od několika po tisíce. Vyrážka může být silně svědivá či bolestivá a prochází vývojem. Její závěrečnou fází jsou strupy, které nakonec odpadnou. Mohou však po sobě zanechat jizvy.
4 Jak jsou nebezpečné?
Onemocnění obvykle trvá 2 až 4 týdny, poté se většina lidí uzdraví. „Maximální smrtnost v Africe se pohybovala do 10 procent. Teď v poslední době výskytu, například v Nigérii, kde mají případů poměrně hodně, se smrtnost pohybovala okolo 3 procent,“ řekl vakcinolog Chlíbek. Údaje o smrtnosti v zemích s vyspělých zdravotnictvím neexistují.
5 Jak se léčí?
Onemocnění zpravidla trvá dva až čtyři týdny, v současnosti na něj neexistuje žádná specifická léčba. Při potírání opičích neštovic však lze použít vakcinaci, antivirotika, například Tecovirimat, či protilátky (Vaccinia imunoglobulin - VIG) z krve jedinců, kteří prošli očkováním proti pravým neštovicím.
Opičí neštovice se šíří nečekaně rychle. Podezření prověřovali už i na Bulovce![]() |
6 Očkování
Proti pravým neštovicím se v Československu přestalo očkovat v roce 1980. Kdo ještě očkování stihl, již imunitu nemá. „Zahájit plošné očkování je nesmysl. Druhá věc je, že je nedostatek očkovací látky, která se běžně nevyrábí. Třetí věc je ta, že zatím nikdo nepředložil důkazy, že by očkovací látka proti pravým neštovicím automaticky chránila proti těm opičím,“ doplnil Chlíbek.
7 Ohrožené skupiny
„Kde mají zkušenosti s opičími neštovicemi, tak tam byl vyšší závažný průběh zejména u dětí a mladších jedinců. Pak u dospělých, kteří měli poruchu imunity. Bez ohledu na věk se tedy jedná o lidi, kteří mají nějakým způsobem porušenou imunitu. Třeba onkologičtí pacienti. Z pohledu věku jsou to spíše děti a mladí dospělí,“ vysvětlil Chlíbek.
8 Prevence
Obecně se jako prevence v oblastech s aktivní cirkulací viru doporučuje omezit kontakt se všemi předměty, které byly v kontaktu s potenciálně nemocným zvířetem. Ve zdravotnických zařízeních je prevence založena na izolaci zaměřené na prevenci šíření přímým kontaktem a vzdušnou cestou – kapénkami.
„Když se u nás objeví nějaký případ, tak by měl být daný člověk určitě izolován na infekčním oddělení. Samozřejmě lidé, kteří s ním byli v úzkém kontaktu, by byli poučeni, jak se mají sledovat. Nemyslím si, že by lidé končili v karanténách. Skutečně se to nešíří tak snadno, jako jiné respirační nákazy,“ dodal vakcinolog Chlíbek.