Demence se šíří Českem, místa v domovech pro potřebné chybí

aktualizováno 
Demencí je postiženo přes 160 tisíc Čechů. Nemocných rychle přibývá a péče o ně přesahuje možnosti sociálních zařízení. Na místo v domově se zvláštním režimem či pro seniory tito pacienti čekají i roky. Do dvaceti let se přitom počet lidí s demencí zdvojnásobí.

ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Když si Petr K. loni na dovolené zapnul telefon, měl několik nepřijatých hovorů od své matky. Okamžitě volal zpátky. Ukázalo se, že žena upadla a dva dny ležela doma. „Volal jsem záchranku. Vylomili dveře a dovezli ji do nemocnice,“ popisuje mladý muž. Seniorka tam strávila několik měsíců, během kterých u ní propukla středně těžká demence.

Nemoc projevující se zapomnětlivostí, obtížemi s řečí a orientací postihuje jednoho z pěti lidí starších 80 let a každého druhého nad devadesát. U nás jí trpí 102 tisíc lidí a asi 60 tisíc o ní neví. Jenže situace se má zhoršovat a dle odhadů by se počet nemocných mohl do roku 2050 zdvojnásobit.

Sociální zařízení na to však nejsou připravená. „Podle mého názoru chybějí zejména terénní služby a v některých oblastech včetně Prahy i služby ústavní a další,“ říká předsedkyně České gerontologické společnosti Iva Holmerová.

Domácí péče

Aby bylo nemocné později kam umístit, musel by se podle Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR počet lůžek v domovech se zvláštním režimem zvýšit na 38 tisíc a v domovech pro seniory na 90 tisíc. Teď jich je sotva polovina a na místo se čeká i roky, a starat se tak musí rodina a příbuzní.

Nemocných s alzheimerem přibývá.

Například Domov pro seniory Malešice provozuje Alzheimer centrum s kapacitou třicet lůžek. Kapacitu má naplněnou neustále, žadatelů o umístění evidují přibližně 450. Čekací doba se většinou pohybuje od několika měsíců do dvou let. Zájem ze strany klientů podle vedoucí sociálního oddělení Yvony Raimanové v posledních letech významně stoupá. 

„Spousta pečujících ovšem často situaci řeší až v momentě, kdy se dostanou do vysloveně krizové situace a délka čekací doby je překvapí,“ upozorňuje Raimanová.

Domov důchodců v Rokytnici nad Jizerou, který se na pacienty s demencí také zaměřuje, má čekatelů okolo padesátky. Pražský Domov Hejnická eviduje okolo tří set neuspokojených žádostí, některé i s datem roku 2013.

Podobně je na tom i síť zařízení společnosti Alzheimercentrum. „Obecně se dá říci, že obložnost (ukazatel využití lůžkového fondu v procentech) zaběhnutých center je téměř stoprocentní, v nových centrech se obložnost kontinuálně zvyšuje dle plánu,“ uvádí centrum.

Řešením se už zabývá ministerstvo zdravotnictví, jež vidí východisko v péči v domácím prostředí. Posílit by tak měla i ambulantní a komunitní péče.

Testování nového systému by mohlo začít už příští rok. Terénní týmy složené z různých odborníků by za pacienty dojížděly domů v závislosti na fázi nemoci a možnosti rodiny. „Osobně si myslím, že vytvoření sítě terénních služeb je jediná cesta, jak situaci řešit. Ukazuje se, že doma je to co do kvality života lepší a méně nákladné,“ říká předseda výboru pro reformu psychiatrické péče na ministerstvu zdravotnictví Ivan Duškov.

Nemoc lékaři nezastaví

Miroslava D. z pražské Michle byla čiperná ještě ve svých pětaosmdesáti letech. Celý život aktivně sportovala, vyhledávala společnost, bavila se. Pak se její duševní stav začal prudce zhoršovat. Byla zmatená, pletla si vnuky, ztrácela se při cestě na nákup. Rodina jí proto sehnala mladou pečovatelku. Jenže jednoho dne na ni Miroslava vytáhla nůž. Domnívala se, že ji dívka přišla vykrást. Péči musela převzít dcera, přestože sama pracovala. Časem jí však došly síly.

Byznys s demencí čekají dobré časy. Všimli si toho lobbisté i expolitici

Se štěstím sehnala pro maminku místo v soukromém alzheimercentru. Ale tam si řekli o 800 korun na den. Státní příspěvek k tomu.

Vyhrocenou situaci v terénu, kvůli chybějícím místům ve specializovaných státních i soukromých zařízeních, potvrzují data. „Reálný počet čekajících seniorů trpících demencí (na umístění v zařízeních se speciálním režimem – pozn. red.) je dle našich odhadů okolo šesti tisíc,“ vypočítává prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiří Horecký. Pokud se přičtou i čekatelé do domovů pro seniory, dosahuje podle Horeckého jejich počet až patnácti tisíc.

„Důvodem je, že Česká republika má v porovnání s Evropou podprůměrné kapacity těchto pobytových služeb, a pokud porovnáme počet lůžek s počtem osob starších 65 let, pak se naše kapacity posledních 10 let každoročně snižují,“ varuje Horecký.

Podle závěrů České alzheimerovské společnosti z roku 2016 šestnáct procent z celkového počtu nemocných demencí žije v domovech pro seniory a jen devět procent v domovech se zvláštním režimem. Většina rodin se tak o své nemocné stará sama. V Česku se počet lidí, o které se starají tito „neformální“ pečovatelé, odhaduje na sto tisíc, přičemž o každého pacienta pečují dva až tři lidé. Fenomén takzvané sendvičové generace, „slisované“ mezi péči o děti a staré nebo nemocné rodiče, se tak stále výrazněji prohlubuje.

Nemoc lékaři nezastaví

Alzheimerova choroba se nedá vyléčit. Lékaři ji umějí jenom zpomalit, zčásti může pomoci trénink paměti. Zásadní ale je nemoc odhalit včas. „Je celosvětová snaha posunout diagnózu do co nejčasnějších stadií. Léky, takzvaná kognitiva, působí na buňky, které ještě nejsou poškozené, aby lépe fungovaly. Neléčí sice příčinu, ale mají prokazatelný účinek na míru postižení, poruchy chování i soběstačnost,“ vysvětluje Roberta Rusina z neurologické kliniky pražské Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Riziko onemocnění Alzheimerovou chorobou, která je nejčastější příčinou demence, narůstá s věkem. Nejprve pacienta trápí zhoršená krátkodobá paměť, pak se přidávají stále častější problémy s vyjadřováním a časovou orientací. Později mají lidé potíže i při běžných činnostech, jako je oblékání či nákup potravin. V pokročilejší fázi už se nedokážou sami najíst a trpí poruchami chování.

Test: Je váš blízký ohrožen demencí?

Jak často nebo v jaké míře váš blízký...

1. Opakuje se a ptá se znovu a znovu na totéž?

2. Zapomíná více než dříve zejména věci, které se staly nedávno, nebo dokonce před chvílí?

3. Zapomíná brát léky, nakoupit najednou více věcí a podobně?

4. Zapomene na schůzku, svátek, rodinnou oslavu?

5. Je smutnější nebo bezradnější než dříve?

6. Má problémy s počítáním, vedením účtu a podobně?

7. Je pravda, že již nemá takový zájem o dřívější záliby a koníčky?

8. Potřebuje pomoc nebo alespoň radu při jídle, oblékání či hygieně?

9. Je vznětlivější, podezíravý, neklidný, mluví nesmyslně nebo vidí a slyší to, co ve skutečnosti neexistuje?

10. Zhoršila se jeho schopnost řídit automobil?

11. Hledá slova, mluví méně plynule, zapomíná jména?

Hodnoťte následujícím způsobem

0 bodů – ano, často

1 bod – někdy

2 body – ne

Vyhodnocení testu

22–21 bodů odpovídá normě

20–19 bodů hraniční stav, pokud pozorujete i jiné příznaky, je lepší poradit se s lékařem, může se jednat o jiné onemocnění

18 a méně bodů – poraďte se s lékařem

(zdroj: Česká alzheimerovská společnost)

„Za posledních patnáct let se bohužel neobjevil žádný nový lék s prokazatelným efektem a v blízké době se to ani neočekává,“ dodává Robert Rusina.

Už teď ale lékaři dokáží nemoc výrazně zpomalit. „Léky, takzvaná kognitiva, působí na buňky, které ještě nejsou poškozené, aby lépe fungovaly. Neléčí sice příčinu, ale mají prokazatelný účinek na míru postižení, poruchy chování i soběstačnost,“ vysvětluje Rusina. Je však potřeba, aby pacient léky dostal co nejdříve.

Test demence u praktika

Podle odhadů má počet lidí trpících demencí vzrůst do roku 2050 na bezmála čtyři sta tisíc, tedy více než dvojnásobně oproti dnešku. Ministerstvo zdravotnictví řešení počínající krize nevidí v nových budovách pro nemocné, ale v posílení speciální domácí péče, která by odlehčila jak nemocným, tak i jejich rodinám. O pacienty trpícími demencí by se staraly týmy složené z různých odborníků přímo u nich doma. 

Četnost návštěv by závisela právě i na tom, jestli pacient žije sám, nebo s příbuznými, či v jaké fázi nemoci se právě dotyčný nachází. „Pokud ale pacient ještě může, docházel by i sám do psychiatrické ambulance s rozšířenou péčí,“ doplňuje Ivan Duškov, předseda ministerského výboru pro zavádění reformy psychiatrické péče. Upozorňuje však, že to nepůjde dělat u všech nemocných.

Už nyní se o pacienty s alzheimerem mohou starat zčásti sestry domácí péče, omezení je však v tom, že smějí vykonávat jen zdravotnické úkony. Paměťová cvičení, zápisy úkolů do kalendáře, oblékání či krmení je už na pečovatelce či rodině.

Pomoct zlepšit život s demencí má i včasná diagnóza. S tím mají pomoci už od ledna praktici. S pacienty staršími 65 let budou nově vyplňovat při preventivní prohlídce jednoduchý test, který ukáže možnou poruchu kognitivních funkcí.


  • Nejčtenější

Nehoda autobusu na Slovensku. Dvanáct mrtvých, zvažuje se státní smutek

Nejméně 12 lidí, z toho minimálně čtyři nezletilí, nepřežilo srážku nákladního vozu a autobusu u Nitry na jihu...

Je nás 300 tisíc, rezignujte, znělo z Letné. Máte právo na názor, vzkázal Babiš

Na Letenské pláni skončila krátce po čtvrté hodině demonstrace spolku Milion chvilek proti premiérovi Andreji Babišovi....

Skandinávie zažila vlastní Křišťálovou noc, neonacisté útočili koordinovaně

Ve Skandinávii se minulý víkend u příležitosti výročí Křišťálové noci odehrála řada koordinovaných útoků namířených...

Dnes už rozlišujeme přes 40 variant pohlaví, řekl v Rozstřelu genderový expert

Za totality se o problematice LGBT nemluvilo, což bylo paradoxně výhodné, že příslušníci sexuálních menšin nepodléhali...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Babiš: Proč mi vyčítají KSČ? Benešovou neodvolám, s Minářem se nesejdu

Ministryni Marii Benešovou neodvolám a s šéfem spolku Milion chvilek pro demokracii se nesejdu. Tak v rozhovoru pro...

Premium

Test kebabů: Hovězí maso, které nedávno ještě kdákalo, i nadměrné množství soli

Orientální kebab by mohl být zdravější alternativou smažených hamburgerů a hranolků. Jenže to by musel být připravován...

Premium

Tajemství zdraví je ukryto v mezilidských vztazích, tvrdí psycholog Ptáček

Jakým způsobem žijeme a přistupujeme ke svému okolí, máme vlastně z velké části předurčené. Ovlivnit nás může nejen...

Premium

Nikdo dodnes neví, kolik těch holek zůstalo zakopaných. Starosta Dubí vzpomíná

„Devadesátky“ a přelom tisíciletí byly v Dubí na Teplicku divoká léta. Řádili tu pasáci prostitutek a mafiáni. Město se...

  • Další z rubriky

Úmrtnost za deset let klesla o sedminu, největší zabiják je selhání srdce

Úmrtnost v Česku za posledních 10 let klesla zhruba o sedminu, lidé umírají v pozdějším věku. Nejčastější příčiny ale...

Autisté chtějí za volant. Bouří se proti vyhlášce, která jim to neumožňuje

Národní ústav pro autismus (NAUTIS) vyzval ministerstvo zdravotnictví ke změně vyhlášky, která upravuje zdravotní...

Poslankyně STAN navrhla vzít peníze Hradu. Tajil plat kancléře Mynáře

Místopředsedkyně opozičního hnutí STAN Věra Kovářová navrhla poslancům, aby z rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky...

Tolerance věřících by měla unést uměleckou nadsázku, vzkázal soud Dukovi

Krajský soud v Brně odmítl odvolání kardinála Dominika Duky a jeho právního zástupce Ronalda Němce v kauze loňských...

DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?
DĚTI TESTUJÍ: Jak jim chutnal Pribináček v kapsičce?

Kdo jiný by měl vyzkoušet chuť nového Pribináčka Kapsíka než děti. Jak dopadl tenhle tvarohový dezert, který na pultech obchodů najdete ve dvou variantách: kakaové a vanilkové.

Najdete na iDNES.cz