Mladík patří ke skupině třiceti lidí, kteří se před rokem 1986 ve zdravotnických zařízení pri transfuzích a z krevních preparátu nakazili virem HIV a jimž stát v roce 1993 paušálně vyplatil příspěvek ve výši tři čtvrtě milionu korun.
"Je to vítězství lidskosti. Nejde ani tak o částku, ale spíše o to, že nabídka k dohodě vůbec přišla. Můj klient ji přijal," řekl advokát Petr Pavelka. Je si vědom toho, že není jednoduché někomu po tolika letech jednoznačně prokázat vinu.
Navíc v době, kdy se tragédie stala, nebyly krevní deriváty na přítomnost viru HIV testovány. Ale nevyvratitelný zůstává fakt, že lékaři našli v krvi chlapce smrtící vir několik měsíců poté, co se v roce 1986 vrátil z ozdravného pobytu hemofiliků v západních Čechách. Tehdy se mu udělalo nevolno, skončil v plzeňské nemocnici, kde mu podali krevní derivát. Celkem bylo v roce 1986 pacientům podáno sedmnáct dávek tohoto preparátu a všech sedmnáct pacientů se nakazilo HIV. Přípravek byl o rok později stažen z oběhu.
"Iniciativa k ukončení kauzy tímto způsobem vzešla od České pojišťovny. S ohledem na vážnost situace, v níž se muž nachází, jsme se rozhodli pro mimosoudní dohodu. Nicméně trváme na našem původním stanovisku, že nebyla přímo prokázána souvislost mezi nakažení virem HIV a podáním krevního derivátu," prohlásil právní zástupce plzeňské fakultní nemocnice Jaroslav Svejkovský. On i jeho protějšek se vzdali odvolání proti rozhodnutí soudu, který skončil kauzu s ohledem na mimosoudní dohodu obou stran.
Rodiče synovi, který dnes bojuje s chorobou AIDS, až do jeho dospělosti tajili, co se mu v dětství přihodilo. Muž dnes při výšce přes sto devadesát centimetrů váží necelých padesát kilogramů. Dnešní tečka za jeho šestiletým sporem přišla ve chvíli, kdy je upoután na nemocničním lůžku.
"Peníze dostane do konce letošního roku," sdělila ředitelka plzeňské fakultní nemocnice Jaroslava Kunová.
