ODS si tak svého kandidáta nejspíš bude vybírat mezi bývalým předsedou Senátu Přemyslem Sobotkou, který má o funkci prezidenta zájem, a europoslancem Evženem Tošenovským. Objevit se ale ještě může někdo další.
Dosud zveřejněné průzkumy ale žádnému z kandidátů ODS nedávají v přímé volbě velkou šanci - Němcové, Sobotkovi ani Tošenovskému. Fakt, že se Němcová rozhodla nekandidovat, může vyplývat i z toho.
"Za klíčové v této době považuji, aby nebyla zpochybněna stabilita ústavních institucí. Parlament je základní institucí demokratické země, která za všech okolností musí dbát o udržení společenského smíru, což je cíl, který bude v následujících měsících vystaven velkým zkouškám," uvedla první místopředsedkyně občanských demokratů a šéfka Sněmovny Němcová po jednání regionální rady ODS na Vysočině. Otázky nebyly povoleny.
"Beru oznámení Miroslavy Němcové, že nebude kandidovat v prezidentských primárkách ODS, na vědomí. Je to její svobodné rozhodnutí, které plně respektuji," řekl ČTK premiér a předseda ODS Petr Nečas v albánské Tiraně, kde je na pracovní návštěvě.
Favoritem prezidentské volby je zatím podle všech průzkumů veřejného mínění bývalý premiér, nestraník Jan Fischer. Dále lidé dávají šanci Janu Švejnarovi, který kandidoval už v roce 2008, ale zatím se nerozhodl, zda kandidaturu zopakuje, a třetím vzadu, který také není bez šance, je zatím expremiér Miloš Zeman.
V primárkách ODS budou o kandidátech hlasovat jednotlivé kraje, některé společně. Jméno vítěze primárek v ODS bude oficiálně oznámeno 1. července a bude ho ještě muset potvrdit výkonná rada občanských demokratů.
Ostatní strany jsou při výběru mnohem dál. TOP 09 už v předstihu řekla, že jejím kandidátem je předseda Karel Schwarzenberg. Špičky ČSSD navrhly dvojici senátor Jiří Dienstbier, ekonom Jan Švejnar. Z nich si strana teprve vybere (více zde). Lidovci posílají do boje o Hrad europoslankyni Zuzanu Roithovou. Zeman bude kandidovat s podporou své Strany práv občanů Zemanovci. A volby prezidenta se zúčastní i bývalá europoslankyně Jana Bobošíková.
Prezidentský mandát končí Václavu Klausovi v březnu příštího roku. Jeho nástupce budou poprvé místo parlamentu vybírat všichni občané. Po letech sporů se totiž strany domluvily na změně Ústavy, která to umožní.
