„Mně se zdá, že problém u ČT spočívá v tom, že pokud máme nějakou takovou instituci, aby ti, kteří v této instituci působí, nebyli očividně nositeli politických postojů,“ prohlásil Zaorálek.
Stížnosti některých poslanců na veřejnoprávní televizi jsou tak podle něj do jisté míry korektní.
Uvedl vlastní zkušenost s Českou televizí, kdy měl pocit, že se vůči němu televize nezachovala korektně, a to když jel jako poslanec do komunistické severní Koreje.
Měl jsem pocit, že jsem dopředu odepsán, popisoval Zaorálek
Zaorálek tvrdí, že kvůli přístupu moderátora odjížděl z ČT s pocitem, že jeho cesta do severní Koreje byla a priori omyl a že neměl šanci ji vysvětlit. „Měl jsem pocit, že jsem dopředu odepsán,“ řekl doslova Zaorálek.
Podobný pocit, kdy je redaktor dopředu přesvědčen, že má pravdu a že se k nim televize nechovala férově, mají podle něj občas i jiní politici.
S kritikou ministr kultury vystoupil právě v době, kdy se politici dohadují o výroční zprávy o činnosti a hospodaření České televize za roky 2016 a 2017. Minulý týden je schválit nedokázala, když poslanci debatou o nich strávili pět hodin. Vrátit se k nim Sněmovna má znovu ve čtvrtek.
Poslanec za ANO Aleš Juchelka na semináři Média a role státu v jejich kontrole řekl, že výroční zprávy o činnosti a hospodaření ČT by měla Sněmovna schválit. Ve veřejnoprávní televizi je podle něj více profesionálů než aktivistů.
„Drtivá většina klubu ANO je pro schválení zpráv,“ uvedla také poslankyně Barbora Kořanová, pod jejíž záštitou se seminář ve Sněmovně konal.
Čtveřice poslanců sociální demokracie - Alena Gajdůšková, Petr Dolínek, Ondřej Veselý a bývalý ministr kultury Antonín Staněk - předložila ve Sněmovně návrh, aby hospodaření veřejnoprávní České televize a Českého rozhlasu mohl kontrolovat Nejvyšší kontrolní úřad.
