„Chřipka nikam nezmizela. Je to rizikové onemocnění, které může přestavovat pro některé pacienty riziko hospitalizace, potažmo úmrtí,“ řekl Vojtěch v úterý na tiskové konferenci.
Ministerstvu zdravotnictví se podařilo vyjednat vyšší počet vakcín než loni. Letos jich do Česka dorazí milion a osmdesát tisíc. V ordinacích praktických lékařů je nyní asi 300 tisíc vakcín. Od začátku října začnou přicházet další dodávky, uvedla ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv Irena Storová.
Očkovanost je podle Vojtěcha stále pod průměrem. Cílem Světové zdravotnické organizace (WHO) je proočkovat 75 procent seniorské populace nad 65 let věku. „Nyní má Česko proočkováno asi 20 procent seniorů,“ dodal Vojtěch.
Necháte se očkovat proti chřipce?
Ačkoliv loni kvůli koronavirové pandemii chřipková sezona skoro neproběhla, letos před ní lékaři obzvlášť varují. Mohou se totiž podle nich očekávat mutace chřipkového viru, které mohou představovat nebezpečí pro rizikovou část populace. Očkování proti chřipce je tedy letos podle lékařů důležitější než kdy jindy.
Podzimní vakcína by na mutace měla reagovat. „Vakcína proti chřipce se každoročně upravuje podle očekávaných mutací, takže i při zásadní změně viru bude stále chránit,“ řekl Igor Karen, praktický lékař a místopředseda Společnosti všeobecného lékařství.
„Chceme, aby to téma bylo více vidět. Aby lidé nezapomínali, že tady není jenom covid-19,“ dodal ministr. Připomněl, že se lidé mohou chodit ke svému praktickému lékaři přijít naočkovat jak proti chřipce, tak proti koronaviru. Seniorům hradí očkování pojišťovna. Proplácí ho však zpětně i ostatním věkovým kategoriím.
MeSES doporučuje
Mezioborová skupina pro epidemické situace MeSES, vedená epidemiologem Petrem Smejkalem, v srpnu doporučila spojit přeočkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19 s očkováním proti sezonní chřipce. Třetí dávku očkování proti covidu by měli absolvovat starší lidé a rizikoví pacienti.
Podzimní epidemie se nevyhýbá ani dětem. Ordinace dětských praktických lékařů jsou od začátku školního roku přetížené dětmi, které mají respirační infekce. Po dlouhé době, kdy byly děti na distanční výuce, tak zřejmě nemají vytrénovanou imunitu. A také s nimi rodiče častěji přicházejí do ordinací i v případech lehčích viróz, kvůli kterým dříve lékařské ošetření nevyhledávali.
Předseda Svazu praktických lékařů Petr Šonka apeloval na lidi, aby při respiračních potížích nechodili do ordinace a nejprve lékaři zavolali. „Nejhorší scénář je ten, že někdo infekční přijde do ordinace a potká se se čtyřmi babičkami, které tam sedí po očkování proti chřipce,“ dodal.
„Lidé s příznaky by především neměli chodit do práce, ale sami si naordinovat sociální distanci a kontaktovat svého lékaře,“ doplnil. „Když je neumíme oddělit v prostoru, tak je musíme oddělit v čase,“ uvedl. Pacienty s příznaky si tak budou zvát lékaři v jiné časy než například zdravé na prevenci.
Každý rok chřipkou A nebo B onemocní 5-10 procent dospělých a 20-30 procent dětí. Chřipka může způsobit úmrtí u starších a chronicky nemocných osob, řekl místopředseda Státního zdravotnického ústavu – Centra epidemiologie a mikrobiologie Jan Kynčl.
Na světě každoročně dojde v průměru ke třem až pěti milionům závažným případům chřipky. 290 až 650 tisíc lidí ročně zemře na onemocnění dýchacích cest v souvislosti s chřipkou.
