Sbírka zákonů v digitální podobě zatím publikovaná od státu není, veřejnost tak plné znění zákonů musí hledat na komerčních stránkách. „Ty sice zákony zpřístupňují, ale nejsou úplně bez chyb. Proto je potřeba státní nástroj, který zajistí bezchybovost,“ podotkl ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy ministerstva vnitra David Sláma.
Jsou blbí, líní a neschopní. Exministr Langer zaútočil na resort vnitra |
Stránky budou bezplatné a přístupné ze všech zařízení. Podle Slámy se ročně uspoří zhruba 100 milionů korun, protože obce nebudou odebírat tištěnou podobu Sbírky zákonů. Bude jen jeden výtisk k určený k archivaci. Vnitro eSbírku spustí od prvního ledna 2024.
V eSbírce bude digitalizována kromě současných platných právních předpisů i legislativa do roku 1945. Celkem bude dostupných cca 44 600 právních předpisů. Další částí projektu je systém eLegislativa.
„To je editor na tvorbu zákonů, aby se legislativa nepsaly ve Wordu, ale v tomto systému,“ sdělil Sláma. V systému by měly být zákony zpracovávány od návrhu, přes podpis prezidenta až do publikování ve Sbírce zákonů. Všechny změny tak budou zaznamenávány přímo v editoru.
Systém se vytváří už od roku 2007
Spouštět se bude postupně, od prvního července 2024 systém umožní vytvářet právní akty, jako jsou sdělení ministerstev, mezinárodní smlouvy či rozhodnutí o vyhlášení voleb. Od října pak bude možné v eLegislativě vytvářet prováděcí právní předpisy, tedy vyhlášky a nařízení.
Od ledna 2025 bude systém plně funkční, spustí se v něm totiž nástroje na vytváření zákonů, včetně těch ústavních, opatření Senátu a nálezů Ústavního soudu.
Uprchlíky z Ukrajiny čeká delší ochrana, časem však i těžší podmínky u ubytování |
K editoru budou mít přístup všichni instituce činné ve vytváření práva, pracovníci obou komor parlamentu a samotní poslanci i senátoři.
Celková cena projektu je 719 milionů korun. Část z toho, 473 milionů byla hrazena z evropských dotací. Koncepce projektů vznikla už mezi lety 2007 až 2010, veřejná zakázka na vytvoření systému pak byla vyhlášena v roce 2017.
Zdržení projektu pak podle resortu zavinily nerealisticky stanovené termíny, které nešlo dodržet. Ty počítaly se spuštěním v roce 2021.
„Jedná o vývoj platformy na míru, který plně respektuje úskalí, složitost a komplexitu konkrétního návrhu předpisu institucí. Možná ambice byla příliš velká, ale třeba v Německu se vývoj podobného systému také pozdržel. Tamní kolegové začali v roce 2016 a spustí ho v roce 2025,“ přiblížil Sláma.