Když redakce iDNES.cz zveřejnila případ šikanovaného Štěpána, ozvala se jí učitelka z tamní školy. Sama se snažila několikrát řešit problémy šikany ve své třídě, u ředitelky Evy Březnové však narazila.
„Byla jsem třídní učitelkou té třídy, kde opakovaně docházelo k šikaně a měla jsem nesmírný problém, abych tehdejší ředitelku Březnovou přesvědčila, že s tím musíme něco dělat. Byla jsem skutečně zoufalá. Když jsem se s ní radila, jak šikaně zabránit, řekla mi, že si za to ten kluk v mé třídě může sám. Protože je tlustý. A že má zhubnout,“ popsala své zkušenosti Turková.
Také se dozvěděla, že žáci, které ostatní ponižují a bijí, jsou „z lepších rodin“. A naopak ti, kterých se Turková zastávala, podle ředitelky nikdy nepřekročí svůj sociální původ. Učitelka pak od své nadřízené musela snášet i narážky, že nemá vystudovanou pedagogickou fakultu, ale je inženýrka ekonomie s pedagogickým minimem, a proto spoustě věcí nerozumí.
„Bylo to doporučení, že bych spíš měla mlčet a nezveličovat problémy žáků, kteří si za to mohou sami,“ upřesnila Turková. Březnová podle ní také věřila teorii, že šikana neexistuje, že je to novodobý pojem. Ve skutečnosti „je to jako v přírodě, kdy samci bojují o své teritorium“.
Problémy ponižování a násilí mezi dětmi se neřešily ani na pedagogické radě. „Kolegyně to nikdy neřekly. Paní ředitelka to chtěla vždycky vyřešit pouze s dotyčným učitelem, protože nechtěla, aby to věděli i ostatní,“ uvedla Turková.
Inspekce pochybení odhalila
Terčem šikany se nestal jen chlapec s nadváhou, ale i jiný hoch. Nejdříve po něm děti před školou házely aktovky, takže při útěku upadl a zlomil si ruku. Později, když měl na ruce sádru, se na něj agresoři vrhli a surově ho bili. K útokům na něj docházelo o přestávkách opakovaně. I proto se nakonec Turková rozhodla oznámit celou věc školní inspekci.
Kvůli spolužákům se chtěl Štěpán zabít. Teď chce pomáhat šikanovaným |
„Na základě toho oni přišli, ale tehdy hodnotili pouze špatný postup ředitelky. Ona totiž, aby problémy šikany smetla ze stolu, shromáždila šikanované i agresory a asi pět minut si s nimi povídala,“ popsala Turková. Inspekce její postup vyhodnotila jako chybný a Turkové dala za pravdu, že její stížnost je oprávněná.
Postup Turkové rozčílil ředitelku i její dvě známé, jejichž potomci své spolužáky trýznili. Ředitelka nakonec potrestala dva chlapce. Jeden z nich dostal důtku třídního učitele. Druhý měl dostat ředitelskou důtku, ale jeho rodiče se mezitím rozhodli, že je na čase školu změnit. „Skončilo to tak, že jsem dostala pokyn, že vysvědčení v obálce mám předat kolegyni, která jim to doručila. Chlapec tehdy přestal chodit do školy,“ upřesnila Turková.
Březnová na škole nakonec letos skončila. Nedokončila prý vzdělávání pro ředitele, které měla podle zákona absolvovat. „Věřím, že to nebyl skutečný důvod. Dobře pracující ředitelku by něco podobného neskolilo,“ uvedla Turková. Sama na škole také skončila, podala výpověď z rodinných důvodů.
Redakce požádala o vyjádření Březnovou, která však komunikovat odmítla. „Toto je můj soukromý e-mail a tuto poštu považuji za nevyžádanou,“ odpověděla na zaslané dotazy.
Odborník: Učitelé nevědí, jak udržovat dobré vztahy
Podle manažera projektu Minimalizace šikany Milana Kotíka není tento případ ojedinělý. Připomněl, že ještě před 15 lety většina škol šikanu ignorovala a tvrdila, že žádná neexistuje. Ačkoli se stav podle něj zlepšil i tím, že na jsou školách poradci, kteří učitelům pomáhají, případně psychologové nebo speciální pedagogové, stále to není ideální.
Navíc prý některé školy fungují stejně jako před dvaceti lety. Problémem je podle Kotíka současný systém vzdělání pedagogů. „Učitelé nevědí, jak nastavit dobré vztahy ve skupině. Tedy to, co jsou to dobré vztahy a jak je udržovat,“ upřesnil Kotík.
Podle Kotíka samozřejmě někteří učitělé na vysoké škole měli zkušeného pedagoga, který jim vše vysvětlil a naučil je, jak šikanu potírat. Jenomže pak třeba narazí při snaze aplikovat své poznatky v praxi. Na školách totiž většinou fungují zajeté pořádky.
Pomáhá i Linka pro rodinu a školu
V některých případech se pak může stát, že samotní učitelé podle Kotíka dětem škodí. Například tehdy, když při zkoušení žákovi vmetou do obličeje, že je zase nepřipravený. Spolužáci na to mohou reagovat urážkou, že je blbec. „Pokud učitelé nejsou doopravdy dobře připravení, tak tady je začátek, tedy v zesměšňování nebo hanlivých přezdívkách. Celkově jde o étos třídy, tedy o to, jak se k sobě vztahujeme. Spíš se zesměšňujeme, než abychom se oceňovali,“ uvedl Kotík.
Šikanované děti také prý často nevědí, jak reagovat, nebo jak se zachovat. Navíc ponižování mezi dětmi narůstá, takže když učitel neodhalí šikanu hned v jejích zárodcích, může mu to pak přerůst přes hlavu. Podle Kotíka také není dobré, když učitel řeší problém zákazem interakce mezi dětmi na hodině. V takovém případě pak může situace vyhrotit o přestávce.
V rámci projektu Minimalizace šikany nabízí školám pomoc. Jedná se o dvouletý intenzivní program, který kromě vzdělávacích kurzů pro pedagogy, nabízí i intervence, kde se řeší, co by se ve škole mělo dělat lépe. Školám také pomáhají najít prostředky na zaplacení programu.
V případě akutního problému mohou děti nebo jejich rodiče využít bezplatnou Linku pro rodinu a školu. Metodička linky Jarmila Kubáňová iDNES.cz řekla, že se na ně skutečně často obracejí rodiče s tím, že žádají prošetření školy, která ignoruje šikanu. Nicméně žádné statistiky těchto hovorů nemají.
Rodičům většinou radí, ať se v podobném případě obrátí na zřizovatele školy, případně na Českou školní inspekci. „Podle našich zkušeností se rodiče obvykle obracejí zejména na ČŠI, s jejíž činností máme veskrze kladné zkušenosti,“ uvedla Kubáňková.
Inspekce může podat návrh na odvolání ředitele
Česká školní inspekce ročně řeší desítky oznámení na neřešení problémů šikany. Za uplynulý školní rok jich bylo 72 a 23 podnětů inspekce vyhodnotila jako důvodných. Podobná čísla ukazují i předchozí roky s výjimkou školního roku 2015/2016, kdy jich bylo bezmála sto.
„Problematika šikany je velmi složitá a zpravidla jsou jednotlivé případy odlišné, čili i postupy při šetření stížnosti pak musejí korespondovat s konkrétním případem,“ řekl iDNES.cz náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Zmínil, že v rámci šetření stížnosti vychází inspekce z obsahu stížnosti, se kterým je zcela nebo částečně seznámen ředitel školy. Inspektoři také jednají s aktéry případné šikany, opírají se o rozhovory s pedagogy nebo dalšími zaměstnanci školy, pracují s dokumentací školy a s dalšími informacemi. Výpovědi dotazovaných pak porovnávají a analyzují, případně odhalují rozpory mezi nimi.
„Inspekční tým, který stížnost šetří, se zajímá o postupy, jenž škola pro podobné případy definovala ve svých dokumentech. Porovnává je s postupy, které pedagog využil v daném případě, sleduje jejich dodržování a vyhodnocuje, zda jsou nastaveny účelně a aplikovány efektivně,“ zmínil dále Andrys.
V rámci šetření stížnosti mohou inspektoři navštívit vyučovací hodiny a provádět vlastní pozorování. Nakonec inspekce vyhodnotí, jestli byla stížnost oprávněná či ne. V některých případech se to také nepodaří prokázat.
„Česká školní inspekce při inspekční činnosti hodnotí a kontroluje ředitele školy. Zkoumá, jaké postupy při šetření šikany zvolil, zda byly účinné, jaká opatření přijal k nápravě, pokud to bylo nutné,“ konstatoval Andrys. Pokud inspekce zjistí, že opatření, která ředitel přijal nejsou účinná a vedení školy nijak nekoná, může zahájit přestupkové řízení. Případně může podat návrh na odvolání ředitele.
 |
