Štěpán Uhlík je obyčejný sedmnáctiletý kluk, který miluje tanec. Ve chvíli, kdy vzpomíná na rok, který strávil na základní škole ve Vraném nad Vltavou, mluví pomalu a působí téměř vystrašeně.
Až do osmé třídy navštěvoval základní školu v pražské Uhříněvsi, ale poté, co se rodina přestěhovala do Vraného, musel školu změnit. Zpočátku se sice snažil dojíždět, ale kvůli vstávání v pět ráno nakonec svou snahu vzdal.
„Prvně o mně začali šířit drby, pak si založili skupinu na Messengeru, kde mě pomlouvali. Nemohl jsem se do ní dostat, protože byla neveřejná. Byly tam jen určité typy lidí a přetvářeli si tam moje fotky,“ shrnul Štěpán. O skupině se dozvěděl až ve chvíli, kdy se jedna upravená fotka dostala až k němu.
Pak spolužáci přitvrdili. Při jídle ho například obklopili a smáli se mu. „Dali mi kondom nebo vložku do tašky nebo skříňky. Ten kondom byl rozbalený,“ popsal další útrapy Štěpán.
Spolužáci ho trápili i tím, že mu otevírali dveře na toaletu, když na ní byl. Nebo mu zhasínali světla. „Jednou mě to naštvalo tak, že jsem odešel ze záchoda a udeřil jsem rukou do dveří, tak že jsem do nich udělal díru. Bylo to tenké dřevo. Ale nikdo to neřešil,“ uvedl Štěpán.
Stížnosti nepomohly
Svoji situaci se snažil řešit s učiteli. Ve škole byla i jeho matka, když se jednou z nátlaku, který na něj spolužáci vyvíjeli, zhroutil. „Máma tam přišla a řekla to ředitelce. Ona si s nimi povídala asi pět minut, ale nedala jim ani poznámku, ani napomenutí,“ shrnul Štěpán.
Jeho situace se pak zhoršila. Jedním z šikanujících byl i syn ředitelky školy, proto to podle Štěpána nechtěl nikdo řešit. „Ředitelka byla moc hodná. Školu si nedokázala udržet ani zkrotit. Přitom tam byla spousta problémářů,“ zmínil Štěpán další důvod, proč jeho stížnosti nikdo nevyslyšel.
V návaznosti na stupňující se tlak ve škole se zhoršovala jeho psychika. Jednou se rozbrečel, když přešel práh domu, kvůli depresím nebyl schopný ani dojít do školy. Zhruba dva měsíce před koncem školního roku už pro něj situace byla nesnesitelná a eskalovala, když se po jedné hádce doma pořezal.
Tehdy totiž s matkou řešil školu, ale jejich rozmluva se změnila v agresivní hádku, po níž se Štěpán zamkl v pokoji. Ve chvíli, kdy se ho matka snažila dostat ven a vyhrožovala policií, Štěpán jí přes dveře odpověděl, že pokud je skutečně zavolá, tak se pořeže. Poté svůj slib splnil a vzápětí skončil v psychiatrické nemocnici v Bohnicích
Šikanu na škole řešila i inspekce
Od srpna letošního roku došlo ke změně ve vedení školy a ředitelka Eva Březnová, která šikanu nedokázala řešit, už tam nepracuje. Starostka Vraného Dana Ullwerová sdělila iDNES.cz, že kvůli šikaně však ze školy neodešla. „Byly tam jiné důvody,“ dodala Ullwerová.
Česká školní inspekce loni vyšetřovala dvě stížnosti na základní školu ve Vraném. Jednu z nich, týkající se šikany v sedmé třídě, inspekce vyhodnotila jako důvodnou. „Ředitelka školy postupovala nevhodně – rozhovory o situaci s žáky podezřelými ze šikanování vedla společně a před ostatními žáky (svědky), došlo ke konfrontaci oběti s agresory,“ uvedl náměstek ústředního školního inspektora Ondřej Andrys.
Někdejší ředitelka Březnová odmítla celou situaci komentovat, kvůli zákonu o ochraně osobních údajů.
Aplikace Nenech to být přijala už 2500 hlášení
V boji s následky šikany Štěpánovi pomohl tanec. Po škole proto nastoupil na taneční konzervatoř, kde se mu daří dobře a tancem „žije“. Má přítelkyni a s problémy mu pomáhají i spolužáci. Přesto by chtěl Štěpán pomoct, například v propagaci aplikace na nahlašování šikany - Nenech to být.
Do ní se zapojila dosud tisícovka škol a jejím prostřednictvím už bylo nahlášeno 2 500 případů šikany. Žákům a studentům umožňuje anonymně oznamovat případy šikany na škole. Jak iDNES.cz sdělil tvůrce aplikace Jan Sláma, hlášení, která od dětí dostávají, jsou často šokující.
Aplikace by také nyní měla projít změnou. „Od září spouštíme druhou verzi, ve které bude nově i třetí skupina, kterou jsou zřizovatelé, kteří tak získávají určitou kontrolu nad školami a informace o tom, jak škola k řešení šikany přistupuje,“ vysvětlil Sláma. Doufá, že školy to namotivuje k tomu, aby se škola více do řešení problémů zapojovala.
U vážnějších případů také pracovníci aplikace volají do školy a snaží se navést metodika prevence tím správným směrem. „Pokoušíme se ujistit, že oběti šikany byla poskytnuta správná pomoc,“ shrnul Sláma.
Přiznal, že se občas stává, že vedení školy problémy ignoruje a nechce je řešit. „Štěpánův rozhodně případ nebyl výjimkou. Setkáváme se denně s tím, že nám děti píšou na Facebooku, e-mailem nebo to píšou do hlášení, že apelují na školu a přiznávají, že to třeba už třikrát řekly učitelce a bez úspěchu,“ dodal Sláma.
Zakladatel aplikace chce nyní s oběťmi šikany natočit videomedailonky, kde by měl být i Štěpánův příběh. Spousta lidí prý totiž neví, co ve skutečnosti znamená šikana a ani sami agresoři si neuvědomují následky svého chování.
Jaký smysl má šikana?, ptá se na videu americký školák (prosinec 2017):
 |
