„Já nemám radost z toho, že i v důsledku té milosti se z pana Kajínka, který je úkladným vrahem, stává celebrita,“ řekl Sobotka na úterním sněmu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS). Dodal, že pokud je Kajínek nějakou postavou, pak je spíše postavou zápornou.
Příběh Jiřího Kajínka: od prvního zatčení až po slíbenou milost |
„Včera v Manchesteru sprostý vrah zničil desítky životů. Dnes je v České republice hlavní mediální hvězdou sprostý vrah a to jenom pro volební kampaň pana prezidenta Zemana. Slušnému člověku je z toho mírně nevolno,“ řekl iDNES.cz Kalousek.
Podle odborového předáka Josefa Středuly milost pro Kajínka narušuje důvěru v soudní rozhodnutí. „Čím méně těchto typů kroků, tím lépe pro klid v České republice a důvěru v soudní systém,“ řekl Středula.
Fotogalerie |
S takovým výkladem nesouhlasí ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). „Milost neznamená nedůvěru v práci policie a soudů. Je to akt milosrdenství a není to popření soudního rozsudku. Nemám důvod za prací policie nestát a nemám k tomu žádnou indicii,“ řekl ministr rádiu Impuls. Doufá, že Kajínek návrat do společnosti unese a že se pro společnost nestane nebezpečným.
Prezident Zeman v úterý podepsal dlouho avizovanou milost pro jednoho z nejznámějších trestanců v Česku (více zde). Ministerstvo spravedlnosti obdrželo rozhodnutí o udělení Zemanovy celkově osmé milosti kolem poledne. Poté předalo příslušnému soudu pokyny ke Kajínkově propuštění.
Kajínek byl odsouzen 23. června 1998. Doživotí dostal za to, že v roce 1993 zastřelil poblíž věznice Bory v Plzni podnikatele Štefana Jandu a jeho bodyguarda Juliána Pokoše, druhý osobní strážce střelbu přežil. Do povědomí širší veřejnosti se dostal v roce 2000 útěkem z přísně střežené mírovské věznice.
Poslanci Zemanovi připomínají jeho dřívější sliby o milostech
Poslanci udělení milosti Kajínkovi komentují spíše zdrženlivě, většinou odkazují na to, že jde o pravomoc hlavy státu. Zásadní nesouhlas se Zemanovým krokem vyjádřil poslanec KSČM Zdeněk Ondráček.
Ondráček konstatoval, že komunistický poslanecký klub se v názoru na milost neshodl a že respektuje pohledy ostatních. „Já jako bývalý policista jsem proti. Když nastupoval (Zeman) do funkce, tak řekl, komu milosti udělovat bude a nebude. Vrazi mezi nimi nebyli. Já se vyjadřuji jako bývalý policista, který dělal násilnou kriminalitu,“ řekl.
Milostí dal Zeman zatím sedm, žádná z nich se netýkala násilného trestného činu. Před prezidentskými volbami v roce 2013 řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů.
Zemanův slib připomněl i předseda ODS Petr Fiala. „Prezident říkal, že k milostem nebude přistupovat, jen při zohlednění vážných zdravotních problémů. Tady se nezdá, že by to tak bylo,“ uvedl. Jde podle něj o otázku vkusu. Načasování a atmosféra, kterou Hrad kolem milosti vytváří, však podle Fialy napovídá, že se Zeman snaží odvrátit pozornost od svých jiných problémů.
Šéf poslanců KDU-ČSL Jiří Mihola nechtěl Zemanův krok příliš komentovat. „Je to pravomoc prezidenta republiky v souladu s ústavou. Víc to komentovat nechceme, není to na nás, zda se nám to líbí, nebo nelíbí,“ uvedl. Lidovci podle Miholy věří tomu, že prezident své rozhodnutí ještě důkladně vysvětlí v dodatečném stanovisku.
Většina poslanců TOP 09 si podle předsedy společného klubu se Starosty Michala Kučery myslí, že milosti by se měly udělovat jen ve výjimečných případech. „A ne lidem, kteří prokazatelně páchali trestnou činnost,“ vysvětlil Kučera.
