„Nevěřím panu Ištvanovi (vrchní státní zástupce dozorující kauzu, pozn. red.), nevěřím tomu, co tady teď rozpoutává, a pokud mám reagovat, tak jedině na základě pravomocného soudního rozhodnutí,“ zastal se v rozhovoru pro MF DNES Zeman šéfa úřadu, který má na regulérnost zakázek dohlížet.
Redakce ovšem zjistila, že policisté v kauze prověřují i miliony, které poslali podnikatelé blízcí právě prezidentovi na účty ovládané politikem ANO Jiřím Švachulou.
Toho Rafaj posadil do jedné z rozkladových komisí svého úřadu. A právě on podle vyšetřovatelů také zprostředkoval schůzku mezi Rafajem a šéfem poslaneckého klubu ANO Jaroslavem Faltýnkem. Na ní oba muži podle policistů ohnutí miliardového tendru probírali. Faltýnek to důrazně odmítá, Švachula nyní sedí ve vazbě.
Vlivného politika brněnského ANO Švachulu totiž vyšetřovatelé z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) podezřívají také z masivní manipulace veřejných zakázek v Brně, díky které si podle policejních dokumentů přišel minimálně na devět milionů korun, jak jako první upozornil iRozhlas.cz.
Na Švachulových účtech však policisté našli jen několik stovek tisíc. Zato Švachulova dvaasedmdesátiletá matka Ludmila je podle bankovního výpisu mnohonásobnou milionářkou. Právě na její účet totiž Švachula desítky milionů ze svých obchodů směřoval. Na jejím kontě, ke kterému měl její syn přístup, podle NCOZ skončila i část úplatků.
Zemanův spřátelený byznysmen
Policisté v dokumentech vypíchli i další transakce. MF DNES tak zjistila, že Švachula ve třech splátkách podle vyšetřovatelů dostal celkem 1,15 milionu korun od brněnského podnikatele Vladimíra Plašila. Dvě platby z toho putovaly z české odnože největší ruské banky Sberbank.
Plašil je majitelem strojírenské skupiny Alta, která mimo jiné spolupracuje s Rusy na prodeji jaderného paliva.
Zástupci Alty s prezidentem Zemanem létají do Ruska či na Ukrajinu, kde na diplomatických cestách uzavírají miliardové kontrakty. Plašil je také donátorem Zemanova fondu na splácení státního dluhu. Zeman při svých návštěvách brněnského strojírenského veletrhu ve stánku Alty tradičně trávil dlouhé minuty.
Stejně tak prezident v roce 2013 osobně navštívil i společnost TOS Kuřim, kterou tehdy Alta vlastnila. Předtím tehdejší člen dozorčí rady Alty Roman Vávra poslal zemanovcům 300 tisíc.
Proč Plašil poslal více než milion na účet seniorky, MF DNES nevysvětlil. Redakce opakovaně žádala o odpovědi jeho sekretariát, zaslala otázky e-mailem i kontaktovala Plašila na mobilu, který nezvedal.
Jednání o prodeji městských pozemků s kamarádem Švachuly
MF DNES ovšem zjistila, že jeho obchodní zájmy se neomezují jen na Rusko. Plašil také rozjíždí stamilionový developerský projekt v Kuřimi u Brna. Kolem rozlehlé zeleně golfového hřiště tu pod názvem Kaskáda Home má vzniknout luxusní ohrazená vesnička s nonstop ostrahou, restaurací, wellness a recepcí.
Plašil kolem golfu skoupil část pozemků, které už na speciálním webu nabízí zájemcům. Půdu pod samotným golfovým areálem a pozemky z jeho druhé strany s exkluzivním výhledem na green ovšem vlastní brněnský magistrát. A za vlády ANO s ním Plašil podle zjištění MF DNES opakovaně jednal, zda by půdu neprodal.
V minulém období by na to přitom musel kývnout Švachulův blízký přítel – majetkový náměstek Brna Richard Mrázek. Ten potvrdil, že s Plašilem skutečně jednal. Jeho kamarád Švachula však podle něj za záměr nikdy nelobboval.
„Byl na radnici Brno-střed, já na magistrátu, takže nebyl důvod o tom s ním mluvit. Peníze na účtu pana Švachuly bych s tím rozhodně nespojoval,“ uvedl Mrázek.
Magistrát ale nechal vypracovat posudek, který půdu pod golfovým hřištěm ohodnotil na téměř 70 milionů. K samotnému obchodu ovšem dodnes nedošlo. A Mrázek už nyní ani nemá příležitost ho odklepnout. Hnutí ANO po volbách sice sahalo znovu po postu primátora, ale nakonec ho obešla a poslala do opozice ODS.
Obří obchod s lidmi z kauzy Liglass
Mrázkovu příteli Švachulovi ovšem přitekla i ještě vyšší částka od lidí napojených na Hrad. A to hned 20 milionů. Lidové noviny v pátek upozornily na to, že Švachula začátkem roku 2017 prodal brněnskou energetickou firmu Rouchovanská sluneční, která na Třebíčsku vybudovala fotovoltaickou elektrárnu, jiné brněnské společnosti GEEN. Miliony pak převedl opět na konto své matky Ludmily, jak píší v dokumentech policisté.
Jméno firmy GEEN figuruje v kauze Liglass, která odstartovala v létě 2017. Tehdy se ukázalo, že Pražský hrad podpořil v oboru neznámou českou firmu Liglass Trading CZ v souboji o výstavbu kyrgyzských vodních elektráren za 12 miliard.
Podle LN ovšem původně chtěla v Kyrgyzstánu budovat právě skupina GEEN. Zařizoval to podnikatel Jiří Vojtěchovský. Tamní úřady však GEEN kvůli její nedostatečně dobré finanční situaci odmítly.
Vojtěchovský pak přeskočil na post generálního ředitele firmy Liglass Trading CZ, která následně získala doporučující dopisy od prezidentova kancléře Vratislava Mynáře. A Liglass zmínil v rozhovoru s kyrgyzským protějškem i sám Miloš Zeman.
Mluvčí skupiny GEEN Roman Binder pro LN uvedl, že Švachulova kauza s firmou nesouvisí. „Elektrárna byla koupena za srovnatelných podmínek, jako jiné projekty v portfoliu společnosti. Toto byl jediný obchod, který spolu strany uzavřely a kde přišly do kontaktu,“ dodal Binder.
Majitele a šéfa skupiny GEEN Aleše Mokrého v předminulém týdnu krajský brněnský soud nepravomocně odsoudil za stamilionový dotační podvod k šesti letům vězení. Dle soudu krátil platby určené pro postižené.
GEEN má stejně jako Alta vazby na Rusko. V roce 2016 Mokrý pořídil 49procentní podíl v dodavateli elektřiny s plynem, firmě Vemex Energie. Zbylých 51 procent ovládá dceřiná společnost ruského kolosu Gazprom.
Vemex získal kontrakty na dodávky plynu na Hradě, ale také třeba pro brněnký dopravní podnik. V minulosti malý podíl vlastnila pozdější šéfka Energetického regulačního úřadu Alena Vitásková, kterou Zeman vloni vyznamenal. Podle něj za boj proti „ekonomickým zmr*ům“.
