Nikdy nebyla odsouzena za zanedbání péče a týrání! Děti mají babičku a dědu a i jim bylo odebráno právo vídat svoje vnoučata.

Takže jsem zjistil že Michaláková nadále žije v Norsku se svým přítelem a jeho dcerou a pracuje ve školce jako vychovatelka kde pracuje jak s normálními dětmi tak s dětmi s ADHD,jak tohle úřady mohou dovolit když ji zakáží styk s vlastními dětmi,tady opravdu něco smrdí

Honzíku, to že Michaláková pracuje jako vychovatelka ve školce je neověřitelná informace. Stejně jako údajná výchova dcery přítele.

Paradox je když soud řekne že nezabránila otci k bití dětí a pak za to že jen ona si stěžovala tak ji zbaví práv úplně a podle soudu otce násilníka který bil děti,tak tomu ne

Něco tam nehraje, viď?

Pokud paní Michaláková podala věc k ESLP tak, jak je napsáno v článku, tak jedině nechtěla, aby jí vyhověli. Jinak to vysvětlit nejde.

"Povinnost usilovat o sloučení rodiny je třeba vyvažovat s povinností chránit nejlepší zájem dítěte"

Povinnost chranit nejlepsi zajem ditete.

Toto se v Norsku hodne zvrhlo na prioritni povinnost chrenit nejlepsi zajem statu, a uradu.

Teď tu o Červené Karkulce.

Děti z Bullerbynu... Běžel v TV dokument o poválečné pomoci Švédska. V dokumentu řešili francouzské děti, které byli posílány po válce na ozdravění do válkou málo postiženého Švédska. Stovky dětí. Vlak projížděl Německem. Pro děti šok. Ve Švédku lékař, očkování, tábor, pěstouni. Děti se učily švédsky. Celoživotní přátelství s rodinami. Některé děti adoptované a ve Švédsku později sezdané.

Švédsko po válce vykrmovalo třeba vězně z koncentráků. Z Čs. sem jelo na ozdravění 600 dětí v letech 1946-1947. Švédsko má prý mimořádnou politiku na adopci dětí. (Třeba Pinochet posílal nepohodlné děti na adopci do Švédska.)

V tom dokumentu také řešili, že ve Francii nechtěli někteří rodiče děti zpátky a adopce ve Švédku byla řešením.

(Zrovna v tu dobu začala být aktivní Lindgrenová. Přišla s Pipi a s Dětmi z Bullerbynu. a také dobé, syna dala pěstounům, pak si ho brala zpět.)

Severské země, umí mít po dětech hlad jak nikdo jiný, což o to. Umění, jak udržet dobrou populační křivku.

byly...

Pročtěte Wiki. Je to tam dost podrobně popsáno. Manželé se rozešli a každý jedná sám za sebe a na postupu se nedomlouvají. Norské úřady to zneužívají a přijdou s tím, že třeba otec s adopcí souhlasí. Ten to pak za čas popře. Nekonečný příběh...

Děti byly odebrány, když rodina předváděla chování asociálů. O tom jsou dohady. Podle znalců bytí a zneužívání. Podle Michálkové rvačky mezi dětmi a běžné zdravotní komplikace ze "zanedbané péče".

Mezitím jsou oba kluci spokojení v rodinách pěstounů. Po 10 letech už není co řešit. Promlčeno a kluci jsou pomalu plnoletí.

Omluva za mínus!

Úřad pro mezinárodní ochranu dětí může pomáhat pouze české straně. Už v roce 2012 například doporučoval dědečkovi a tetě odebraných chlapců, aby podali k norskému soudu žádost, aby se mohli s dětmi vídat. „Oni odmítli,“ popisuje Michaela Marxová. Nechce však toto jednání soudit: „Těžko říct. Nevidím do lidí a nevím, proč žádost nepodali.“

https://radiozurnal.rozhlas.cz/michaela-marksova-o-odebranych-detech-v-norsku-je-tezke-soudit-jen-podle-6230300

Asi věděli něco, co my ne? Já už věřím soudům.

V září 2015 norské úřady zamítly návrat bratrů do péče Evy Michalákové, zbavili Michalákovou rodičovské zodpovědnosti za oba bratry i práva na styk či jiný druh kontaktu se synem Denisem. Otce Josefa ZBAVILI rodičovské zodpovědnosti za syna Davida a práva na styk se synem Denisem. Úřady také souhlasily s adopcí syna Davida jeho pěstouny.

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kauza_rodiny_Michal%C3%A1kov%C3%BDch

Z nám dostupných dokumentů plyne, že pěstouni adopci nechtějí. Z útržkovitých zpráv, které o Denisovi máme, je patrné, že s péčí mají pěstouni podobné problémy, které měla i matka. S ohledem na chlapce ale nechci zveřejňovat detaily.

https://echo24.cz/a/iNJvX/norsti-pestouni-o-adopci-starsiho-syna-michalakove-nestoji-tvrdi-pravnik

_____________________________________________________________________

Takže z právního hlediska má Josef Michalák vůči synovi Denisovi, kterého pěstouni NEADOPTOVALI, stále povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti - s výjimkou práv a povinností, které zákon stanoví pěstounovi, jsou ale pouze FORMÁLNÍ, stýkat se s ním NESMÍ.

To echo je dobré... Hodně vysvětluje, co Michálková vlastně řeší. Kluci se bavili česky, tak je rozdělili, aby přešli na norštinu... Jde o děti, tak je jednání neveřejné a podkladům se nedostanou ani české úřady...

Tady by pomohlo, kdyby všechny strany vše zveřejnily.

Dětem by to moc nepomohlo.