Barbora utekla z Klokánku v květnu, našla se v lednu v Norsku. Věděla jste, kde je?
Ne, půl roku jsem o ní nevěděla.
Takže se vám ulevilo, když se našla?
Že se objevila, to jsem ráda. Ale nejsem ráda, že je ve vazbě. Řekli jí, že jede podat svědectví, přijela dobrovolně.
Viděla jste ji nedávno ve vazbě. Ptala jste se jí, co to všechno znamená?
Neptala. Na návštěvě ve vazbě jsme spolu nebyly samy, tam nejde mít důvěrný rozhovor. Jenom kdybych věděla, že se jí dělo něco zlého, tak bych se jí na to ptala.
A nedělo se jí nic zlého? V Norsku vypověděla, že sloužila pedofilům, že ji pálili a že ji u toho někdo fotil...
Dokud byla v Česku, určitě jí nikdo neubližoval. A co se dělo v Norsku, to nevím.
A máte nějakou vlastní teorii, proč se Barbora měnila v děti?
Mám, ale nemůžu a nechci vám to před soudním líčením říct.
Jedna z možností je, že Barbořiny proměny a její pobyt v Kuřimi mohou být výrazem její psychické poruchy.
Bez komentáře. Ale domnívám se jako lékařka, že když vyšetřují ve vazbě pacienta, základem je perfektní anamnéza a seznámení se základním onemocněním, které prodělal. To bohužel psychiatrička Hamplová neudělala a interpretuje to tak, že dcera nechce s lékaři spolupracovat.
A chce spolupracovat?
Samozřejmě.
. Škrlová píše matce z vězení jako dítě
Věděla jste o tom, že Barbora žila v Kuřimi jako třináctiletá Anna?
Ne. Měla jsem za to, že bydlí s Kateřinou Mauerovou v Brně ve svém bytě a chodí do práce.
Vídala jste ji v té době, kdy byla v Kuřimi?
Ano, chodila normálně domů. Viděla jsem ji naposledy ještě v květnu, v úterý předtím, než vyšlo najevo, co se dělo dětem v Kuřimi. Přišla domů, ale zrovna jsem musela letět s mladší dcerou do školy. Barunka mi řekla, že to nevadí, že přijde jindy. A pak jsem ji viděla až po sedmi měsících ve vazbě.
Byl s ní poté, co odešla z Klokánku, po celou dobu váš manžel? Ten je dosud někde pryč...
Ne. Byl s ní, pokud vím, jen chvíli v tom Dánsku, kde se objevila na ambasádě. Ale jinak jsem přesvědčena, že si Barunka žila po svém.
Myslíte, že to všechno byla její režie?
To nevím, ale určitě v tom nehrál roli můj manžel.
Váš syn Honza je obviněn, že chlapce z Kuřimi týral...
Ne. Nechci se bavit o Honzovi. Jen tolik, že jsem stoprocentně přesvědčená, že můj syn se nikdy nedopouštěl žádného ubližování. Víc za něj mluvit nebudu.
Dobře, tak zpátky k dceři Barboře. Chápu, že ji hájíte, ale vaše dcera žila v domě, kde se týraly děti, navíc se sama mění v děti. Měla by to vysvětlit.
Je trestné přestrojit se za někoho? Máme na to paragraf? Nemáme. Utíkala před něčím? Ne, vždyť má od listopadu stanoveného obhájce a ten za ni jednal. Naopak dobrovolně přijela do Česka, aby podala svědectví. Nemusela, mohla ho podat přes advokáta.
Je vám těch dvou chlapců z Kuřimi líto?
Samozřejmě.
A ona by k tomu, co se v Kuřimi dělo, mohla něco říct.
Kdyby věděla něco, co by mohlo klukům pomoci, tak by to řekla. Barunka má smysl pro spravedlnost a nic zlého by nedopustila.
Až do osmnácti s vámi žila, pak jste ji vídala. Všimla jste si někdy, že je jako dospělá nespokojená?
Nespokojená ne. Ale byla vždy taková naivní a bezelstná a měla sklony se vyjadřovat jako dítě. Ale nikdy mě to neuhodilo natolik do očí, abych si řekla, že to potřebuje odbornou intervenci. Už to, že skládá hudbu, je přece neobvyklé. Když Mozart skládal, tak se houpal na houpacím koni. Prostě to byl podivín.
A nemyslíte, že může být vaše Barbora pod vlivem sekty?
Určitě ne, to bych si snad všimla. O mně si snad nemyslíte, že jsem v nějaké sektě, ne?
Ne, nevypadáte na to.
Konstrukce sekty a toho, že matka chlapců Klára za nic nemůže, ani za to, že své syny týrala, protože má sektou vymazaný mozek, to je podle mě práce Klářina advokáta.
Váš manžel Josef, o němž se mluví jako o vůdci podivné sekty, někam zmizel. Jste s ním ve spojení?
Ne, nejsem. Nevím, kde je. Ale určitě s tím nemá nic společného. Sekta, to je výplod chorého mozku. Vždyť jsem s ním přes třicet let žila, to bych si snad něčeho všimla.
A nejste z toho trochu nervózní, že je někde pryč? Nechtěla byste se ho zeptat, jestli o tom něco neví a co si o tom myslí?
K tomu, abych viděla, že se s Barunkou teď nakládá účelově, k tomu nepotřebuju tady mít manžela, k tomu mi stačí hrstka zdravého rozumu, který snad ještě mám. Vím, že to vypadá, že revoltuju a že teď bojuju proti všemu, co zavání policií a justicí. Ale policie sama svým přístupem si odřízla cestu k informacím. Je nepřístupná jakýmkoliv argumentům, které by odporovaly teorii sekty.
Podle vás Barbořiny proměny a to, že žila v Kuřimi, nesouvisí s případem týrání chlapců v Kuřimi?
Určitě ne. Jsem přesvědčena, že týrání je selhání jednotlivce a účelově se to spojuje s naší rodinou, s Barunkou a nějakou sektou.
Jenže Barbora se v přestrojení za dítě objevila v rodině Kláry Mauerové chvíli před tím, než se do té doby dobrá matka Klára změnila v ženu, která trápí syny. To pak není těžké spojit dohromady...
U Barunky je to projev neobvyklého chování, které se přece může dít, i když je těžko pochopitelné. To není trestné. A jenom proto, že je to neobvyklé, nemůžu takového neobvyklého člověka spojovat s něčím špatným jen proto, že byl v určitou dobu na určitém místě.
Jedna dcera se mění v děti a teď je ve vazbě, syn je obviněn z týrání. Nejste na svého manžela naštvaná, že vás tady v takové situaci nechal samotnou?
Pomáhá mi, měsíčně mi posílá peníze na domácnost. Ale s tou kauzou nemá určitě nic společného.
Tak proč nepřijede a neřekne to?
Vždyť by ho tady ukamenovali.
