„Bohužel bude skutečně třeba zpřísnit některá opatření. V současnosti se jedná o omezení výtahových zařízeních v budovách pro osoby mladší 65 let, jelikož tato zařízení byla identifikována jako významná ohniska nákazy.“
To se psalo na účtu, který vypadal, že patří ministru zdravotnictví Janu Blatnému. Byl nový, objevil se krátce poté, co se Blatný dostal do funkce. Relativní pravopisná i interpunkční správnost příspěvků, skutečné jméno, fotografie zobrazující ministra, na první pohled seriózní popisek. Nic z toho na první pohled nenasvědčovalo tomu, že se jedná o satirický účet. Údajného „ministra“ dokonce nejdříve začal sledovat i resort zdravotnictví, aby jej později dementoval jako falešný.
Internetoví trollové nenechali bez povšimnutí ani spekulovanou výměnu ministra školství Roberta Plagy. Na Twitteru se záhy objevil účet s názvem @ministrynemsmt, který se prezentoval fotkou a jménem pedagožky Martiny Přenosilové.
Falešný profil Martiny Přenosilové.
Jako první zveřejnil příspěvek o tom, že rok uzavřené školy způsobily nevyčíslitelné škody, doplněný příspěvkem oficiálního profilu České televize. Na první pohled nic závadného.
A daný účet nebyl jediný. Dále se objevil také pod jménem @MartinaPenosil a obsahoval zdánlivě seriózně vypadající, avšak žertovné tweety. Neznámý vtipálek na něj například jménem Přenosilové napsal, že „v minulosti mimo jiné provozovala manželskou poradnu“ a že „předpokládá, že zkušenosti nabyté tímto zaměstnáním se jí budou při současné vládní situaci obzvláště hodit“.
V minulosti jsem mimo jiné provozovala manželskou poradnu. Předpokládám, že zkušenosti nabyté tímto zaměstnáním se mi budou při současné vládní situaci obzvláště hodit.
Pokud se podíváme do vyhledávání na Twitteru, snadno najdeme desítky účtů s nejrůznějšími variantami na jména známých politiků či osobnostní v názvu. Jen se jménem Andrej Babiš existují desítky účtů – PanAndrejBabis, BabisAndrej, AndreiBabis, a_babis... Jen málokterý z nich se však prezentuje jako pravý.
Dlouhodobě pak také funguje například falešný profil Jaroslava Faltýnka či Jiřího Ovčáčka, oba publikující satirické komentáře k současné politické situaci.
Dezinformovat, nebo bavit?
Všechny zmíněné účty mají jedno společné. Neměly za cíl šířit dezinformace, spíše bavit. Velice snadno by však mohly být zneužity k šíření konspiračních teorií či poplašných zpráv. Na to si však vtipálci netroufli, jakkoli by jim to díky anonymitě internetu nejspíš mohlo projít.
Že ne vždy může podobný účet mít za cíl oklamat veřejnost, potvrzuje Veronika Batelková ze spolku Zvol si info, který se zaměřuje na problematiku dezinformací ve veřejném prostoru. „Často může jít o satiru. Bohužel, ne vždy se takový vtip potká s pochopením a původně nevinná legrace se může proměnit v šířící se lež,“ popsala.
Jak vysvětluje, svůj vliv mají i různé kognitivní zkratky, tedy chyby v našem myšlení. Například takzvaný spáčský efekt: „Ten způsobuje, že si v mozku oddělíme samotnou informaci a to, kde jsme ji získali. Mozek bere informaci a zdroji samostatně. Přičemž informaci samotnou si vybavujeme lépe než zdroj,“ nastínila.
Přestože tedy na začátku můžeme tušit, že se jedná o informaci získanou jen ze satirického zdroje, po nějaké době si spíše vybavíme jen samotnou informaci a to, kde jsme k ní přišli, zapomeneme. „Můžeme ji pak najednou považovat za důvěryhodnou a nechat se oklamat,“ říká.
Ověřený účet? Ano, ale až za půl roku
Protože profil si na síti může založit každý a pod jakýmkoli jménem, sociální sítě poskytují takzvané ověření. V případě Twitteru se jedná o modrou fajfku, která značí, že účet je ověřený, protože „je významný v oblasti státní správy, zpráv, zábavy nebo jiné stanovené kategorie“.
Ověřené účty musí splnit několik kritérií, například šestiměsíční kontinuální aktivitu, vyplněné kontaktní informace, nešířit nenávistné zprávy a podobně. Dotyčný, který účet spravuje, o ověření musí požádat.
Ověřený profil europoslance Luďka Niedermayera. Ověření dokládá modrá „fajfka“ za jménem:
Ověřený profil europoslance Luďka Niedermayera.
Batelková potvrzuje, že ověření identity u nově vzniklých účtů zpočátku najít nelze. Podle ní je proto tak nejlepší vyčkat, než autenticitu účtu potvrdí dotyčný resort či jedinec, kterému patří.
Toto ověření zároveň nemá ani část zavedených účtů, které skutečně patří lidem, jež je spravují. Nenajdeme jej například u současného ministra Petra Arenbergera, neboť si účet založil teprve v březnu, ani u bývalého ministra zdravotnictví Romana Prymuly. Jejich pravost však potvrdilo ministerstvo zdravotnictví i ministři sami.
A jak je to s falešným twitterovým Blatným zmíněným na začátku tohoto článku dnes, když skutečný Blatný skončil v ministerském křesle? Účet pořád funguje a občas chrlí rádoby vtipné statusy. Falešný účet Martiny Přenosilové si změnil název na @overujteinfo, aby tak dal najevo, co byl od začátku zač. A profil falešného Faltýnka se za svou nepravost ani v nejmenším nestydí: „Prej čím jste výjimečný? No tak to tady snad ví každej, ne? V korupci jsem jednička!“ píše se v jeho biu.
