Marie Anna Josefa (1738-1789) Komplex z hrbu
Ani po narození druhého dítěte se bouřlivé oslavy na počest následníka trůnu nekonaly, znovu se narodila dcera. Rodiče ji pojmenovali Marie Anna Josefa a říkali jí Marianna.
Nikdy se neprovdala. Možná i kvůli celoživotnímu pocitu zahanbení, který cítila kvůli hrbu na zádech. Byl pozůstatkem tuberkulózy páteře, kterou onemocněla v devatenácti letech. Hrb se snažila všemožně skrývat. Jenže o něm stejně věděla celá Evropa.
Marii Annu pohltilo umění – především tanec. A také věda. Zajímala ji hlavně botanika. Cizí jazyky však příliš neovládala a politické ambice neměla. Možná i proto si k druhé dceři Marie Terezie nikdy nenašla cestu. A Mariana matce pokusy o sblížení nijak neulehčovala.
Panovnice jí například svěřila vedení Ústavu šlechtičen v Praze. Marianna se však vymluvila na špatný zdravotní stav a Prahu nikdy nenavštívila. Blízko však měla Marianna k otci Františkovi I. Štěpánovi. Spojoval je především zájem o botaniku a zoologii.
Dožívala v Klagenfurtu, kde založila Alžbětinský klášter. Podle pověstí se Mariana začala zajímat hlouběji o duchovní rozměr života poté, co jí při návštěvě jednoho z klášterů upadla šála, která zakrývala hrb. Zaujalo ji, že žádná z jeptišek na pokřivenou páteř nezareagovala zhnuseně, jak byla Marianna zvyklá ze světské společnosti.