Do Lucemburku se v pondělí sjeli ministři zahraničních věcí členských států EU. Setkávají se v rámci pravidelného jednání, které mají každý měsíc. Na programu měli jako první bod mimořádnou debatu týkající se víkendových událostí v Rusku, kdy se skupina vedená bývalým blízkým spolupracovníkem prezidenta Vladimira Putina Jevgenijem Prigožinem o pokusila o ozbrojenou vzpouru.
Prigožinovi žoldnéři sice od záměru v neděli nakonec upustili, vývoj v Rusku je však podle zástupců unijních vlád nadále těžko odhadnutelný. „Vzpoura žoldnéřů z Wagnerovy skupiny odhalila problémy vojenské moci Ruska, jehož politickou stabilitu narušuje vedení agrese na Ukrajině,“ komentoval šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Borrell dále upozornil, že je důležité nadále nepolevovat v podpoře Ukrajiny. Ukrajinský ministr Dmytro Kuleba, který se k jednání připojil na dálku, vyzval evropskou sedmadvacítku, aby urychlila ruskou porážku posílením dodávek zbraní jeho zemi.
„Je to bezprecedentní situace. To, co jsme zažili o víkendu, opravdu ukázalo, jak je Rusko vnitřně rozhádané. Těžko soudit, jaký bude další vývoj, ale musíme myslet především na sebe a na naši bezpečnost,“ upozornil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti).
Podle Lipavského jsou ministři sedmadvacítky k situaci v Rusku obezřetní. „Z toho vyplývá, že Rusko představuje a bude představovat významnou bezpečnostní hrozbu, i tak jsme hovořili na radě ministrů zahraničních věcí jménem Česka. Nesmíme polevit v podpoře Ukrajiny,“ řekl Lipavský.
Lipavský hlídá dění okolo Prigožina. Rusko válčí s Ruskem, řekla Černochová |
Rada ministrů také schválila navýšení financí do fondu, ze kterého se nakupují i zbraně pro Ukrajinu, a to o 3,5 miliardy eur (asi 83 miliard korun). Celkový objem takzvaného Evropského mírového nástroje by měl stoupnout na přibližně 12 miliard eur. Česko s navýšením souhlasilo.
Borrell, který radě pro zahraniční věci předsedá, uvedl, že peníze v souladu s původním účelem fondu měly putovat i na nákup vojenského materiálu pro další mimoevropské partnerské země. Nyní se fond používá především na podporu Ukrajiny. Od loňského vpádu ruských vojsk na Ukrajinu se z fondu zatím uvolnilo na financování zbraní sedm půlmiliardových plateb.
Více peněz na obranu
Fond není závislý na unijním rozpočtu, peníze do něj přispívají přímo samy státy. Jak v pátek uvedl webový portál Euroactiv, pro Česko to bude znamenat navýšení příspěvku na celé období fungování fondu v letech 2021-2027 z původních zhruba 84 milionů eur na více jak 205 milionů eur. Příspěvek se odvíjí od poměru ekonomického výkonu jednotlivých členských států.
„Vláda jednoznačně deklarovala, že podporuje výdaje na obranu. Toto jsou svým způsobem výdaje, které půjdou na evropskou obranu. Česko z tohoto mírového nástroje velmi úspěšně čerpalo, to znamená, že jsou to peníze, které se nám svým způsobem vrátí do ekonomiky,“ přiblížil po konci jednání ministerské rady šéf rezortu zahraničních věcí Jan Lipavský (Piráti), který Česko na jednání zastupoval.
Odkud finance Česko na navýšení příspěvku vezme, se ještě musí dořešit. Konkrétně po technické stránce, z jakého rezortního rozpočtu by se další finance vzaly. Historicky to spadalo právě pod ministerstvo zahraničních věcí. „Budeme to muset dořešit,“ podotkl Lipavský s tím, že podobný problém mají i další členské země.
Ministři také potvrdili 11. sankční balíček, který má především bránit obcházení již platných sankcí. „Já jsem rád, že tam je především dlouhý seznam jmen osob, které se osobně podílely na soudním divadle, které vedlo k uvěznění Vladimira Kara-Murzy (ruský opoziční představitel, pozn.red.),“ upozornil Lipavský, který na jeho uvěznění už dříve upozornil.
