Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová obdržela rozhodnutí Ústavního soudu ve středu odpoledne. Na jeho základě se ministerstvo rozhodlo pozastavit veřejnou službu do té doby, než se rozhodne, zda ji úplně zruší, nebo se pokusí koncept veřejné služby nově sladit s podmínkami, které Ústavní soud požaduje.
Změna zákona však oficiálně začne platit až v okamžiku, kdy se dostane do Sbírky zákonů, což by mělo být zhruba do 14 dní.
"Paní ministryně poslala úřadům práce pokyn, aby už lidem aktivně veřejnou službu nenabízely. Pokud někdo takovou práci odmítne, nebude s ním zahájeno správní řízení, jako to bylo doposud," potvrdila iDNES.cz tisková mluvčí ministerstva práce Táňa Kozelková.
Veřejná služba mohla nezaměstnané ponížit, rozhodl soud
Podle mluvčího generálního ředitelství Úřadu práce Jiřího Reichla budou úřady veřejnou službu uchazečům o práci nabízet pouze jako "doplňkovou či dobrovolnou aktivitu". Pokud ji nezaměstnaný odmítne, vykonávat ji nemusí.
"Pokud by úřady práce prozatím dál posílaly nezaměstnané na povinnou veřejnou službu, hrozí státu, že by za to mohl lidem bez práce platit odškodné," řekl ČTK generální sekretář Ústavního soudu Tomáš Langášek.
Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v úterním odůvodnění uvedl, že podle rozhodnutí senátu je povinná veřejná služba v rozporu s některými ustanoveními Listiny základních práv a svobod. Zároveň odporuje zákonu o zákazu nucené práce. "U uchazečů o práci může povinnost vykonávat veřejnou službu způsobovat ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti," prohlásil dále Rychetský.
Povinná veřejná služba platila od začátku roku 2012. Nezaměstnaní, kteří byli v evidenci úřadu práce déle než dva měsíce, museli přijmout veřejnou službu v rozsahu až 20 hodin týdně. Pokud odmítli, přestali dostávat podporu v nezaměstnanosti.
