Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský v odůvodnění uvedl, že podle rozhodnutí senátu je povinná veřejná služba v rozporu s některými ustanoveními Listiny základních práv a svobod. Zároveň odporuje zákonu o zákazu nucené práce. "U uchazečů o práci může povinnost vykonávat veřejnou službu způsobovat ponížení dotýkající se jejich vlastní důstojnosti," prohlásil Rychetský (více zde).
Odborník na ústavní právo Jan Kysela míní, že ti, kteří již veřejnou službu vykonali, by se mohli soudit o náhradu. "V případě, že by někdo něco takového udělal, tak nevylučuji, že bude úspěšný," řekl iDNES.cz Kysela.
Podle něj by lidé mohli požadovat náhradu za to, že udělali pro stát něco navíc. Sám ovšem uznal, že vyčíslit případnou náhradu by bylo velmi komplikované.
"Třeba v případě soudců, kteří se u Ústavního soudu úspěšně domohli zrušení zákona, jenž jim zmrazil mzdy, bylo jasně spočitatelné, o kolik vlastně přišli, a bylo tak jasné, kolik se jim má dát. V případě lidí, kteří vykonali veřejnou službu, by vůbec nebylo jednoduché vypočítat, o jakou částku se jedná," uvedl Kysela.
O něco opatrnější je bývalá místopředsedkyně Ústavního soudu Eliška Wagnerová. Podle ní by mohli mít šanci jen ti, kterým vznikly s povinnou veřejnou službou nějaké náklady. "Vícenáklady, které vznikly například dojížděním za tou prací, by lidé mohli žádat jako náhradu škody," řekla Wagnerová s tím, že si úspěchem takových žalob není úplně jistá.
Účinnost rozhodnutí Ústavního soudu totiž podle ní směřuje především do doby po jeho zveřejnění. "Nyní už nikdo nemůže takové práce žádat, jinak by hrozilo, že se poškozený bude domáhat nejen náhrady za škody, ale také za porušení osobnostních práv," vysvětlila Wagnerová.
Ministerstvo práce a sociálních věcí už vydalo pokyn úřadům práce, aby veřejnou službu nenařizovaly. Nezaměstnaní ji nadále mohou vykonávat, ale jen dobrovolně (více zde).
Veřejná služba se podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí k 23. listopadu týkala 47 366 lidí. O jejich práci usilovalo 3 800 zájemců především z řad obecních úřadů, ale i neziskových organizací.
Úřady práce, které veřejnou službu organizovaly, nechtějí názor právníků příliš komentovat. "Nejsem právník, ale pokud vím, tak to rozhodnutí není retroaktivní. Úřad práce postupoval podle platných zákonů, podle toho, co mu přikazovala Poslanecká sněmovna a Senát," řekl stručně mluvčí generálního ředitelství Úřadu práce Jiří Reichl.
