Na problém upozorňuje také protidrogová kampaň Zkratky, za kterou stojí Česká asociace pojišťoven a policie. Zatímco před covidem odborníci odhadovali, že na lécích je závislých asi 900 tisíc lidí, nyní až 1,2 milionu. Mnozí přitom škodí nejen sobě, ale ohrožují i okolí, třeba za volantem.
Jenže nejsou vidět. Většina totiž užívá legální návykové léky na recept a takové řidiče policie běžně neodhalí. Pouze ty, kteří si míchají z léků koktejly kombinované s drogami a alkoholem.
Působila jako opilá, ale nebyla
Zuzana, která si potrpěla na značkovou módu, se po rozvodu změnila. „Chovala se divně, oblečení měla ušmudlané, silonky roztrhané. Podezřívali jsme ji, že to přehání s alkoholem, ale ona to odmítala a my ji neviděli pít,“ líčí jedna ze Zuzaniných kamarádek. Až po delším čase přátelé zjistili, že žena má deprese a je závislá na lécích. Přiměli ji k delší odvykací léčbě, která pomohla.
Sto tablet ibuprofenu najednou. Děti na sítích sdílejí návody na sebevraždu |
Odborníci na léčbu závislostí i další lékaři či farmaceuti upozorňují na bobtnající problém s legálními léky už dlouho. I na to, že vláda sleduje situaci od roku 2021 prostřednictvím Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, ale nijak zvlášť ji neřeší. Přemíra legálních návykových léků přitom každý rok dostane do nemocnic okolo 300 lidí a předloni zabila čtyřikrát více lidí než kokain.
Když léky více škodí
Důvodů, proč lidé začnou užívat psychoaktivní léky, tedy sedativa, hypnotika nebo opioidy, které ovlivňují centrální nervovou soustavu, je více: bolesti, stresy, úzkosti, nespavost, deprese… Většina lidí dostává recepty od svých lékařů.
„Problém je, že mnozí lidé se po čase bez těchto návykových léků už neobejdou. Zvyšují si dávky, receptů se dožadují od více lékařů nebo je shánějí i na černém trhu. Pozvolna se dostávají do situace, kdy jim léky více škodí, než pomáhají,“ líčí poradce národního protidrogového koordinátora Viktor Mravčík.
Kvůli drogám končí v nemocnicích víc dětí, neodepřou si je ani těhotné ženy |
„V roce 2022 mělo problémy s užíváním psychoaktivních léků osm až třináct procent populace nad 15 let, asi desetina mužů a až 14 procent žen. Jejich počet roste,“ říká vedoucí Národního monitorovacího střediska pro drogy a závislosti Pavla Chomynová. Podotkla, že tito lidé užívali léky častěji nebo ve vyšších dávkách, než jim doporučil lékař, případně je získali i bez předpisu.
Užíváte léky podle pokynů lékaře?
„Snažíme se veřejnost upozornit na to, že nadužívání psychoaktivních léků a jejich kombinace s alkoholem, jinými léčivy či nelegálními drogami zvyšuje riziko vzniku závislosti, závažné otravy i dopravní nehody,“ říká Milada Veselá, vedoucí oddělení komunikace a vzdělávání České asociace pojišťoven.
Z výzkumů plyne, že zhruba půl milionu lidí bere příliš mnoho opioidních analgetik, což jsou silné léky na bolest. Asi dvojnásobek lidí užívá rizikově hypnotika na spaní či sedativa na uklidnění, která uvolňují organismus, ale také zhoršují vnímání, zpomalují dýchání i reflexy. Při předávkování mohou způsobit ztrátu vědomí a smrt.
Muž pašoval kokain v nádrži na kapalinu do ostřikovačů, vyndávali ho mechanici |
Závislost na lécích si mnozí lidé odmítají připustit, natož ji řešit. „Kamarád dostane léky na bolest, kdykoli si řekne. Sám si zvyšuje dávky, bere k tomu i prášky na spaní, zkouší konopí a další látky. Marně mu říkám, že je na lécích závislý,“ popisuje žena problém šedesátiletého muže, který měl v poslední době už dvě autonehody. Poprvé vrazil do vozu před sebou, podruhé nedal přednost v jízdě.
I když za volant sedá řada lidí pod vlivem legálních návykových léků, policie to běžně neodhalí. „Při silniční kontrole řidičů můžeme pomocí testů zjistit jen to, zda neřídí pod vlivem zakázaných látek, jako jsou alkohol a omamné či psychotropní látky,“ říká mluvčí policistů Karlovarského kraje Jan Bílek.
Bez léků ryla nehty do zdi
Zbavit se závislosti není snadné. Na chvíle, kdy před lety překonávala těžké abstinenční příznaky, vzpomíná seniorka Jana, která kvůli stresům nemohla spát a lékař jí předepsal silný lék na spaní Rohypnol.
Po čase mi došlo, že se každý den třesu jen na to, až polknu další prášek.
„Když mi po čase došlo, že se každý den třesu jen na to, až polknu další prášek, všechny jsem zlikvidovala. Dalších deset dní ale bylo strašných. Bez léků jsem trpěla tak, že jsem ležela a drápala nehty do zdi. Ale zvládla jsem to,“ líčí žena.
Rohypnol už v Česku není, jiné návykové léky ano. Řada závislých potřebuje při odvykání pomoc odborníků i svých blízkých. Jako padesátnice Martina, která po rozvodu propadla depresím. Psychiatra přesvědčila, že jede na půl roku do ciziny, a on jí napsal léky do zásoby. Kromě toho získala od dalšího lékaře recepty s větším množstvím léků proti úzkosti na jména jiných lidí. Když to zjistil její bratr, přinutil ženu, aby nastoupila do léčebny.
Ze závislosti na lécích se ročně léčí přibližně 2,5 tisíce uživatelů sedativ a hypnotik. Tři čtvrtiny pacientů jsou ve věku od 45 let, téměř čtvrtina pacientů má 70 a více let.
Poradí Národní linka odvykání
Lidé, kteří chtějí řešit jakoukoli závislost, se mohou obrátit na řadu lékařů, léčeben, komunit nebo zavolat na číslo 800 350 000 bezplatné Národní linky pro odvykání.
Podle odborníků ale Česko řeší problémy se závislostí na lécích až poté, co vygradují. Nesnaží se jim předcházet. Myslí si to i předseda Grémia majitelů lékáren Marek Hampel. „Spotřeba návykových léků roste. Před covidem s nimi odcházel asi každý čtvrtý klient, dnes téměř každý druhý,“ říká lékárník.
KOMENTÁŘ: Vláda a její „hodné“ drogy. Řešením problému je regulovaný trh |
Podle něj to má více důvodů. „Když lidé trpí bolestí, úzkostí či nespavostí, často to souvisí s psychikou, ale o tom s nimi lékaři nemluví, rovnou jim napíšou psychoaktivní léky,“ míní Hampel.
Stát podle něj předepisování návykových psychofarmak s výjimkou některých opiátů neomezuje, což by měl. A zdravotní pojišťovny by měly motivovat lékaře i lékárníky, aby nahlíželi do lékových záznamů pacientů, kde lze zjistit, které léky a v jakém množství užívají.
„Lékový záznam je přístupný lékařům i farmaceutům už od roku 2018 (s výjimkou lidí, kteří k tomu nedají souhlas), ale téměř se nevyužívá, protože na to nikdo nemá čas,“ dodává Hampel.
Výdej návykových léků může stát snížit, když je zařadí do Registru léčivých přípravků s omezením. „Tento nástroj však není pro regulaci psychoaktivních léků dostatečně využíván. Loni bylo v kategorii léčivých přípravků s omezením jen pět léků a žádný nebyl ze skupiny sedativ, hypnotik, anxiolytik (na úzkosti) či opioidů,“ uvádí zpráva monitorovacího střediska pro drogy a závislosti, které patří pod Úřad vlády.
Stát zatím změny nechystá
Ministerstvo zdravotnictví o problémech ví, debatě o změnách se nebrání, ale omezit psychoaktivní léky nechce. „Budeme apelovat na lékaře, aby více využívali lékový záznam a řídili se doporučením u léků určených ke krátkodobé léčbě,“ říká mluvčí resortu Ondřej Jakob. „Při dodržení pravidel je široká dostupnost psychoaktivních léčiv žádoucí,“ vysvětluje, proč stát zatím žádné změny nechystá.
