Vyřešit by to měl emergentní systém, který připravilo ministerstvo zdravotnictví. Do budoucna se tak jakákoli lékárna, která nebude schopna obstarat lék u svého distributora, obrátí přímo na výrobce.
Ten jí bude muset lék z receptu hrazený ze zdravotního pojištění dodat do dvou pracovních dnů, jinak mu hrozí až dvoumilionová pokuta. Pacientům to zaručuje, že svůj lék dostanou v jasném termínu tam, kde si ho objednali.
„Řešení v podobě emergentního systému je jediné, které zajistí, že se pacient dostane ke svému léku,“ říká náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Novela zákona o léčivech by měla platit od ledna příštího roku. Návrh se nelíbí lékárníkům, podle nich přinese další administrativu a ničemu nepomůže.
„Klíčový je systém, ve kterém lékárníci mohou objednávat v předstihu a pacient není nucen lékárnu navštívit minimálně nadvakrát,“ namítá předseda České lékárnické komory Lubomír Chudoba. Ministerstvo však do novely nejspíš včlení ještě jednu změnu.
Chce na českém trhu povolit i přípravky registrované jen v zahraničí se stejnými účinky. Každoročně totiž u nás chybějí desítky léků, jenže některé nejdou nahradit. To se stalo třeba na konci loňského roku u digoxinu, léku na zpomalení tepové frekvence.
„Chceme podpořit, aby se u nás více používaly cizojazyčné šarže. Většina nedostupnosti je způsobena tím, že léky prostě nebyly dodány,“ vysvětluje Vrubel, proč chce ministerstvo změnu zavést.
Šlo by ovšem o mimořádné a dočasné opatření, které by v danou chvíli zvýšilo cenu léku, a také o úhradu ze zdravotního pojištění, ale doplatek pro pacienta zůstane stejný. „Bude to o individuálním posouzení, jestli je to třeba život zachraňující přípravek,“ doplňuje Vrubel. S návrhem souhlasí Česká lékárnická komora.
Léky nejsou v celé Evropě
Nejčastějšími důvody výpadku léků jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv zpožděné dodávky, potíže ve výrobě či se surovinami. „Nedostatek léčiv se projevuje v celé EU a zhoršuje se. Třeba Francie hlásí za posledních pět let desetinásobný nárůst,“ říká mluvčí SÚKL Barbora Peterová.
Dalším důvodem je i přeprodávání léků původně určených pro český trh. Reexportu se u nás daří, oproti cizině jsou tady léky levnější. Vypadá to tak, že distributor nakoupí od výrobce za cenu určenou pro český trh, lék přebalí a za vyšší cenu prodá do zahraničí. Pacient nic nepozná do doby, dokud se nevyveze příliš a lék nezačne chybět.
Problém však má i výrobce, který chování distributora vždycky neovlivní, ale má povinnost lék dodat. Jen v roce 2016 se podle SÚKL vyvezly léky skoro za tři a půl miliardy, loni už to bylo o miliardu méně.
Ministerská novela reexport také řeší a posiluje pozici výrobce.
Vede krevní tlak a cukrovka
„Léčivé přípravky hrazené z veřejného zdravotního pojištění předepsané na recept by měly být reexportovány jedině výrobcem nebo jím pověřeným distributorem,“ vysvětluje náměstek Vrubel.
Výrobce by tak podle něj měl zmíněné praxi zabránit. Nyní to nemůže udělat úplně ani ministerstvo, léky podléhají v EU volnému pohybu zboží. Pokud však nedostupnost nějakého léku hrozí, ministerstvo jeho vývoz zakáže nebo distributorům nařídí, aby vývoz hlásili.
K poslednímu lednu letošního roku se to týkalo 120 léků. Nejvíc se vyvážejí léky na vysoký krevní tlak, cukrovku, alergie, astma, ale také na hemoroidy, chřipku, erektilní dysfunkci nebo oční kapky.
Mezi prvními deseti reexportéry jsou i tři lékárny s distribuční licencí. Loni vyvezly necelé tři miliony balení. Zčásti však nelegálně, SÚKL jim uložil pokuty v souhrnné výši 120 milionů.
