Hlavní ideolog strany Skála ve svém komentáři Pokrok to demokraticky umí vysvětluje, že je možné nastolit konec kapitalistického režimu i nenásilnou cestou, tedy bez krvavého puče. Dokládá to podle něj únor 1948.
KVÍZ: Právě se vracím z Hradu. Jak se vyznáte ve „vítězném“ únoru? Po 25. únoru 1948 se Československo ocitlo na 41 let v područí Sovětského svazu. Vyzkoušejte si, jak se vyznáte v událostech „vítězného“ únorav testu, který připravil zpravodajský web iDNES.cz. |
„U nás však ti, kdo prohráli, podali demisi sami. Nabité hlavně u spánků neměli. Beneš (tehdejší prezident Eduard Beneš - pozn. red.) podepsal vládu, sestavenou na půdorysu té původní. Komunističtí ministři byli v menšině i v ní,“ zdůvodňuje Skála.
Tato událost podle něj také vyvrací mýtus, že socialismus se uchytí pouze na zubožené periferii. Tehdejší Československo bylo podle Skály „průmyslovým srdcem“ monarchie a zemí liberální demokracie.
Skála ve svém komentáři uvedl, že dvě třetiny ekonomických zdrojů byly znárodněny již v roce 1945 a že „Československá cesta“ chtěla socializovat po dobrém, a to především průlomy „moderní velkovýroby, do níž se lidé, uvízlí v pasti dřiny, pohrnou sami“. Nicméně Západ podle něj tento scénář zhatil. „Válkou, ač ‚studenou‘, to nazval sám. Neštítila se žádného darebáctví. Od jaderného vydírání – až po podstrčené ‚důkazy vlastizrady‘. Podepsaly se na Rudolfu Slánském i Gustávu Husákovi,“ konstatuje Skála.
Agrární země se tedy podle něj logicky musely bránit západu tím, že vytvořily východní blok. Československo stalo zbrojovkou a strojírnou.
Skála: Z panských vil se staly jesle a knihovny
„Únor 1948 zdědil zemi, v níž bylo hej jen hrstce. Zajatců ponižující nouze byly miliony. Po válce, i už před ní. Až po statisíce děveček a čeledínů. Brali jen desetníky na hodinu. Spali po stodolách. I za tuhých mrazů. Nebo dělnické rodiny, stísněné v 1 + 1 bez koupelny a často i s jediným WC pro celé poschodí. Miliony ústních dutin jako ‚noty na buben‘. Kvanta souchotinářů i obětí jiných chorob,“ popisuje dále Skála.
Jak se komunisté dostali k moci? „Vítězný“ únor den po dni |
Po převratu se přitom z panských vil prý staly jesle, knihovny, školky nebo polikliniky. Socialismus tedy podle Skály do lidí hodně investoval. Proto by si nyní komunisté neměli nechat vyčítat tyto události. „Koho osloví opozice, která se nechá vydávat za zločince?“ ptá se místopředseda KSČM.
Na závěr Skála dodává, že demokraticky to jde jen tam, kde „diktát mamonu nad prací končí“. „Tehdy to začalo izolací ‚elit‘, které se umazaly kolaborací. Poskoci cizích velmocí, zacházejících s námi jako s kolonií, ztrácí půdu pod nohama i dnes. Prohráli sněmovní i prezidentské volby. ‚Protestní hlasy‘ nabízejí šanci, jaká tu ještě nebyla,“ uzavírá svůj komentář Skála výzvou, že si to vlastně můžeme zopakovat.
Komunisté kromě toho na svých stránkách připravili speciál o Únoru 1948, kde jsou dokumenty fakta i očitá svědectví. Zájemci si tedy mohou přečíst, jak komunistický puč vypadal očima tehdejšího předsedy vlády Klementa Gottwalda.
Skálovo nahlížení na minulost se přitom značně liší od skutečnosti. Komunisté například trojici ministrů poslali v roce 1947 bomby (více zde), takže je zvláštní tvrdit, že šlo o nenásilný převrat. Jiný pohled na celou událost mají i historici, například Petr Blažek tvrdí, že komunisté využívali armádu a bezpečnostní složky jako nátlakové síly.
Josef Skála byl hostem Rozstřelu. Promluvil i o popravě Milady Horákové:
