Resort nově reagoval na články deníků Aktuálně.cz a Respekt, kde se píše, že obrana navrhuje posílit pravomoci vlády, případně premiéra, v době ohrožení státu na úkor parlamentu.
Podle textů ministr Lubomír Metnar počítá s tím, že v případě neakceschopného parlamentu by krizové rozhodování přešlo na vládu. V předkládací zprávě uvádí, že kdyby byla i vláda nefunkční, rozhodoval by podle zjištění Aktuálně a Respektu jen premiér.
„Absolutně s tím nesouhlasím, zastavil jsem to a projednávat to SAMOZŘEJMĚ nebudeme. Nevím, proč teď @ObranaTweetuje vytáhlo dokument, který jim zadala vláda už v roce 2015. Tohle se kolegům fakt nepovedlo,“ reagoval Babiš na Twitteru.
Stav ohrožení státu nebo válečný stav by mohla podle předloženého dokumentu vyhlásit sama vláda nebo premiér, aniž by tento akt vyžadoval potvrzení parlamentem v pevném časovém limitu.
„V neodkladných situacích, za nichž by se nemohl/nestihl sejít Parlament České republiky, by mohl být vyhlášen stav ohrožení státu: vládou na návrh předsedy vlády, přičemž Parlament České republiky by toto rozhodnutí při nejbližší příležitosti potvrdil, nebo zrušil; v případě okolností opravňujících k vyhlášení stavu ohrožení státu by v neodkladné situaci tento stav mohl vyhlásit také předseda vlády, přičemž vláda by jeho rozhodnutí musela do 48 hodin schválit a Parlament České republiky by ho potvrdil, nebo zrušil s konečnou platností na nejbližší schůzi,“ citovali z dokumentu autoři článku.
Co přesně je „neodkladná situace“, se podle nich v dokumentu neupřesňuje. Metnar se odvolává na to, že věc předkládá na základě usnesení vlády z prosince 2015, kdy zemi vedl jako premiér Bohuslav Sobotka z ČSSD a Andrej Babiš byl ministrem financí.
Ihned po zveřejnění článku kritizovali iniciativu ministerstva obrany někteří opoziční politici.
Obrana: Dokument byl předložen jen v informativním režimu
Obrana v reakci na článek uvedla, že materiál je pouze doporučením odborné skupiny složené ze zástupců resortů obrany, vnitra, zahraničí, spravedlnosti a vlády, který byl „předložen vládě k projednání pouze v informativním režimu s tím, aby jej vzala na vědomí jako úvahový dokument“.
„Plníme úkol uložený vládou v roce 2015, jehož řešení započalo již v roce 2005 usnesením vlády č. 1214. Jde o pouhé doporučení meziresortní odborné skupiny, jak řešit připadnou krizovou situaci. Nechceme oslabovat parlament, chceme o všem vést diskusi napříč politickými stranami, což je v dokumentu jasně uvedeno. Načasování do současné mimořádné situace je náhodné a nešťastné,“ uvedl v tiskovém sdělení resortu ministr Metnar.
Metnarův náměstek pro řízení obranné politiky a strategie Radomír Jahoda pak doplnil, že odborníci zkoumali varianty, jak postupovat v krajní situaci, kdy nebude usnášeníschopná Sněmovna nebo vláda.
„Stát musí mít stanovené kompetence a být připraven na tyto hypotetické situace, které mohou nastat. Proto vznikl tento úvahový dokument, o kterém chceme dále diskutovat napříč politických spektrem,“ dodal v reakci resortu Jahoda.
Podle ministra vnitra Jana Hamáčka se o tomto návrhu nebude během nouzového stavu jednat. Uvedl také, že o problematice se diskutuje už rok a do návrhu je třeba promítnout zkušenosti ze současné krize.
Navrhované zvýšení pravomocí vlády projednala Bezpečnostní rada státu letos 2. března. O deset dní později Babišův kabinet vyhlásil kvůli šíření koronavirové epidemie nouzový stav.
Servery Aktuálně a Respekt dále uvedly, že připomínkové řízení, v němž by se k návrhu mohla vyjádřit ministerstva a další instituce, navrhuje Metnar nahradit projednáním na schůzi Bezpečnostní rady státu kvůli „povaze a citlivosti předkládaného materiálu“.
Metnar v pondělí požádal o zařazení své zprávy i na program vlády, Babiš ale autorům článku řekl, že nic takového se nechystá a že o Metnarově aktivitě netuší. „Nic o tom nevím. Nebudeme to projednávat,“ uvedl premiér.