„My teď proplouváme na lodi rozbouřeným mořem a nemáme k tomu manuál, ten nám zůstane až následně,“ říká epidemiolog Rastislav Maďar. Česko společně s dalšími zeměmi v praxi otestovalo teoretické poznatky odborníků.
Získané vědomosti jsou teď ozkoušené, v budoucnu bude jasné, jak přesně který nástroj funguje.
Koronavirus v Česku   |
„To se týká úplně všech koutů země, od vesnic přes města, kraje, od malých nemocnic až po ty velké i ministerstvo. Všichni jsou teď šokováni, že když vyřešíte jeden problém, pod ním se objeví pět dalších, které by vás ani nenapadly. Na tohle všechno bude ale příště existovat nějaký ozkoušený proces,“ popisuje Maďar.
1 Lidé dbají víc na hygienu
Nejde však jen o strategické výhody při případných dalších krizích. Některé pozitivní vlivy jsou citelné už teď. „Vezměte si, že už tuto sezonu zemřelo na chřipku méně lidí, než jsme se původně obávali, a to právě proto, že už od konce ledna se mluví o tom, aby si lidé udržovali odstup, myli si ruce a používali dezinfekci, používali ochranu úst, omezovali počet lidí v kolektivech,“ doplňuje Maďar.
Odborníci doufají, že by mohli lidé být v následujících letech k nemocím ostražitější a také celkově chápavější. Člověk v roušce na veřejnosti během letošního podzimu snad už jen málokoho překvapí, stejně tak senior, který bude pro jistotu postávat na zastávce dva metry od ostatních. Výzkum Národního ústavu duševního zdraví navíc ukazuje, že tři čtvrtiny lidí skutečně posílily hygienu, a to především mytí rukou. Dá se předpokládat, že tyto návyky přetrvají.
2 Ticho u dálnice
Statisíce Čechů navíc v posledních týdnech zažily něco pro ně zcela neobvyklého – ticho. Ubylo dopravy. Zvýšená hladina hluku je problém, který se dotýká především větších měst a také obcí, kolem kterých vedou hlavní dopravní tahy.
Podle poslední hlukové mapy vydané ministerstvem zdravotnictví nadměrný hluk dlouhodobě trápí až jeden a půl milionu Čechů. Kvůli opatřením se teď ale skokově snížil dopravní nápor a je to znát. Mezi hlukem nejzasaženější obce patří středočeské Soutice. Od dálnice D1 dělí první domy jen několik desítek metrů.
Vše o koronaviru
|
„Od zavedení opatření proti šíření koronaviru je teď situace s hlukem skutečně mnohem lepší,“ říká Alena Exnerová, starostka obce. Obyvatelům však je jasné, že se hlasitá doprava brzy vrátí do jejich životů. Pomohla by jim protihluková stěna, ta ale zatím u obce nestojí.
Podle Státního zdravotního ústavu většina hlukové zátěže připadá v Česku právě na hluk z venkovního prostředí, který je problémem v 60 procentech případů. Zbytek hluku se pojí především se zátěží v práci. Ve městech navíc nadměrný venkovní hluk zcela dominuje.
Hlučnost má přitom prokazatelně negativní vliv na zdraví. Nadměrný hluk z dopravy stojí třeba za zvýšeným rizikem srdečních chorob. V podezření jsou i další nebezpečné nemoci jako mrtvice nebo cukrovka. Nyní si tak země prochází hromadnými hlukovými lázněmi.
3 Koronavirové stromy
Nucený pobyt doma také přinesl vlnu dobrovolnictví. Nadšenci se teď třeba pustili do boje se suchem. Po celé republice vysazují stromy, které vodu zadržují. Své okolí navíc dokážou ochladit i v období veder.
„Sázíme zejména ovocné stromy, které vymizely z kulturní krajiny, a ta se nám před očima mění ve vyprahlou step. Zkoušíme celou škálu tradičních odrůd hrušní, jabloní, třešní, ořešáků, ale i teplomilné ovocné druhy, jako je moruše, oskeruše, břekyně či dříny,“ říká Vít Hrdoušek, vedoucí projektu Klimagreen. Stovky ovocných stromů se tak nakonec mohou stát trvalou připomínkou náročných týdnů.
