Ačkoli česká vláda od pondělí zvolnila podmínky pro vycestování za prací, ta slovenská nezavedla plánovaná tužší opatření. Pendleři mají v pravidlech stále zmatek. Navíc si často nemohou dovolit platit povinné testy na covid-19.
Stejně jako Jitka, která na dva až tři testy za měsíc peníze nemá. „Jeden stojí asi tři tisíce, na Slovensku asi dva. Měla bych utratit tisíce jen kvůli tomu, abych mohla jet pracovat? Je to pekelná situace, třeba pro ty, kteří splácejí hypotéku. Jsem každý den v nejistotě, jaká nařízení a od kdy začnou platit. Mé známé nevědí, jestli se budou moci večer po práci vrátit za rodinou. Málokdo se v těch pravidlech vyzná,“ zoufá si.
Koronavirus v Česku   |
Holíčská optika má i hodonínskou pobočku. Díky rozhodnutí vedení firmy zůstala otevřená právě jen ta. „Pracujeme jen na moravské straně a to znamená, že přicházíme o zisk,“ dodává Jitka.
Kvůli omezení průchodu hranic řešil fungování své stavební firmy SBD i Pavol Dvorský. Nakonec se rozhodl, že vytvoří dvě skupiny – jednu na Slovensku, druhou na Moravě.
„Sídlíme v Hodoníně a pracují u nás i Slováci. Pokud bychom měli platit deseti nebo patnácti lidem testy, náklady neutáhneme. A samozřejmě pokud to jde, nechceme, aby si testy platili zaměstnanci. Je kolem toho množství papírování a nikdo přesně neví, co se má dělat,“ poukazuje Dvorský.
Byl by rád, kdyby slovenská a česká vláda postupovaly jednotněji. „Přece jen, tady na Hodonínsku vždycky byly se Slováky užší vazby než třeba s Rakouskem,“ soudí.
Testy jsou drahé a daleko
Aby mohli lidé překročit hranici, musí podle každé vlády splňovat jiné podmínky. Zatímco Slovensko povoluje Čechům vstup za účelem výkonu povolání do 30 kilometrů od hranice bez nutného testování, česká vláda požaduje maximálně 14 dní staré testy s negativním výsledkem.
Dohledat kompletní a přesné instrukce je však náročné i pro úředníky na velvyslanectvích, kteří tak občanům nemohou dát konkrétní radu.
Navíc samoplátci se mohou nechat otestovat jen v Brně a ve Znojmě. Pro lidi z Hodonína je to 70 nebo 100 kilometrů dlouhá cesta. A vyhlídky na testování přímo v Hodoníně blednou.
„Získali jsme oprávnění k testování, ale jen pro naše zaměstnance. Ze Slovenska jich je 48 a u zdravotníků nesmějí být testy starší než dva dny. Bohužel v nejbližší době testování pro samoplátce nabídnout nemůžeme, limitující je malá kapacita přístroje,“ zdůvodnil ředitel nemocnice Antonín Tesařík.
Vše o koronaviru
|
Hodonínská radnice příliš možností, jak situaci řešit, nevidí. „Pravidelně jednáme s hejtmanem, jsme v kontaktu i se starosty nejbližších měst. Pokud se situace co nejdříve nezlepší, budeme vládě muset adresovat aspoň výzvu, aby se pravidla, když ne zmírnila, tak alespoň zpřehlednila. A ideální by byla spolupráce se Slováky. Jsme tu na jednom plácku,“ míní starosta Libor Střecha (PRO Hodonín).
Na slovenské straně pracují Češi třeba v domově důchodců a domově sociálních služeb. Tamní ředitelka Katarina Levická se obává hlavně toho, že část z nich nemá v pásmu kolem hranic trvalý pobyt. „Pro ně je situace ještě více nejistá, při jakémkoli zpřísnění by se od své rodiny a tedy i od zaměstnání museli odtrhnout. Snaží se teď vyhovět oběma stranám, ale nemají pevnou půdu pod nohama,“ řekla.
A kritický směrem k oběma vládám je i primátor Holíče Zdenko Čambal (SNS). Poukazuje na celkové selhání systému.
„Važme si pendlerů, platí daně, tak proč by měli být trestáni poplatky za testy? Pokud státy cítí potřebu testovat, ať tyto výkony platí. Je to dost pochybná agenda, stejně jako diskutabilní zůstává i nejednotný postup Česka a Slovenska v této oblasti. Holíč na slovenské straně úzce spolupracuje s Hodonínem, přitom opatření a zákony nejsou v souladu,“ kritizuje Čambal.
Přísní Rakušané
Nependluje se jen na Hodonínsku. Slováci dojíždějí i do firem nebo zařízení na Břeclavsku. Tamní obyvatelé a jejich „sousedé“ ze Znojemska zase vyjíždějí do Rakouska.
Tam však vláda požaduje testy staré maximálně čtyři dny. „Budeme alespoň zkoušet jednat o možnosti testování pendlerů samoplátců blíže k hranicím, ideálně v Břeclavi,“ navrhl jedno z řešení starosta Břeclavi Svatopluk Pěček (ANO).
Jeho znojemský protějšek Jan Grois (ČSSD) chce apelovat na ministra zahraničí i hejtmana, aby jednali s rakouskou stranou.
„Mají podobnou epidemiologickou situaci jako my. Nedává smysl, když česká strana má jiné požadavky než rakouská. Měli by se domluvit, aby to pendleři měli co nejjednodušší,“ poukázal Grois.
24. dubna 2020 |
