V současné době tvoří varianta omikron deset až patnáct procent případů, zřejmě už v prvních deseti dnech nového roku to bude už padesát procent. V druhé polovině ledna bude mezi novými přírůstky dominovat.
„V rychlosti šíření ale i nízká procentická rizikovost může vést k vysokým absolutním počtům nakažených, a tedy k vysokým počtům hospitalizací,“ uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek. Predikce naplněnosti nemocnic tak mají dva scénáře, v realistickém bude podíl lidí mezi nakaženými, kteří budou potřebovat nemocniční péči, stejný, jako u delty, v optimistickém přibližně poloviční.
Co přinese omikron? Unikátní dánské zkušenosti pomohou celé Evropě |
Denní počty nových případů budou podle Duška růst velmi prudce a mohou i přesáhnout dosavadní maxima z podzimu. „Kromě vysoké nakažlivosti disponuje totiž varianta omikron zvýšenou schopností unikat vakcinaci a prolamovat imunitu po prodělané nemoci,“ dodal. Ochranný efekt očkování s posilující dávkou je zejména proti těžkému průběhu onemocnění, proti nákaze asi sedmdesát procent.
Počty nakažených nelze podle něj odhadnout přesně, protože bude záležet na počtech testů a jejich struktuře. Více než počty pozitivních testů je podle něj třeba sledovat, kolik z nich je s příznaky, jaká je relativní pozitivita testů, naplněnost nemocnic nebo zásah mladších či naopak starších rizikových věkových skupin.
Omikron v lednu otočí epidemii. Jediná zbraň je třetí dávka vakcíny |
Od začátku ledna se dvakrát týdně budou testovat žáci ve školách včetně očkovaných, od poloviny měsíce všichni zaměstnanci. Odhaleno tak bude zřejmě vyšší množství bezpříznakových případů u lidí, kteří by jinak na test nešli.
Kvůli možnému vysokému počtu lidí v izolaci a jejich kontaktů v karanténě, což by mohlo mít i dopady na fungování ekonomiky, vláda zvažuje její zkrácení.
Neočkovaní jsou snadný terč
Snadný terč jsou pro omikron podle Duška zejména neočkovaní lidé. „Dlouhodobě registrujeme až třetinu populace primárně citlivou k nákaze a z toho je 300 000 až 400 000 potenciálně zranitelných a seniorních lidí,“ uvedl.
Vysoce nakažlivý virus tak bude mít velký prostor pro masivní šíření v populaci, které může ještě umocnit jeho schopnost prolamovat post-infekční imunitu, stojí ve zprávě ÚZIS.
Data z Británie, Dánska a dalších zemí ukazují, že omikron částečně umí obcházet imunitu získanou vakcinací. I v Česku stoupá v posledních týdnech počet reinfekcí a očkovaní lidé tvoří v prosinci kolem 40 procent nových nákaz. Ještě v září to bylo zhruba 20 procent. „Ochrana proti nákaze v čase klesá, týká se to jak ochrany dané očkováním, tak proděláním nemoci,“ dodal.
V současné době je v nemocnicích 3100 pacientů s covidem-19 a asi 600 potřebuje intenzivní péči. Proti začátku prosince je to méně než polovina. Zaplněná je tak asi více než čtvrtina kapacity jednotek intenzivní péče, což může komplikovat zvládnutí nadcházející vlny nakažených s omikronem.
Na vrcholu nové vlny ÚZIS očekává až 7000 hospitalizovaných v jeden den, z nich více než 900 na jednotkách intenzivní péče. Denní příjmy budou kolem 900 nových a 110 na JIP. „Jsou to počty sice zvládnutelné naším robustním nemocničním systémem péče, ale jde o zátěž vysokou a v řadě regionů mohou být kapacity i zahlceny,“ varuje Dušek. Více než 30 procent pacientů potřebuje nemocniční péči po covidu-19 dlouhodobě.
