V debatě, jejíž záznam najdete zde, se střetly dva výrazné názorové protiklady: spisovatel Benjamin Kuras se proti islámu a jeho extrémnímu výkladu - Islámskému státu - vymezoval, arabista Jan Čuřík mu oponoval například tezí, že je potřebné chápat současné muslimy „podle jejich dnešního žitého života a ne prostřednictví 1 400 let starých textů“ (kontext debaty viz zde).
Kuras v diskusi podotkl, že „máme štěstí, že žijeme v západní demokracii“ a položil řečnickou otázku, zda chceme „žít v systému, kde si banda 25letých výrostků může hrát na Mohameda a (vůdce Islámského státu) Abú Bakra, obsadit zemi, vyhnat křesťany a jezídy a vyhodit do povětří mešity“.
A dodal, že pokud chceme žít „v západní civilizaci“, musí se zdejší muslimové přizpůsobit zdejším pravidlům, „vzdát se džihádu a zákona šaría, které jsou v absolutním rozporu se všemi ústavami západní Evropy a s lidskými právy“.
Je Čuříkovo přirovnání fér?Po Mnichovu nastala v okleštěném Československu krize hodnot, provázená mimo jiné nárůstem projevů antisemitismu. V tisku nechyběla hesla jako „vše zavinili Židé“. Peroutkova Přítomnost je označila za „nástroj germanizace“ a tedy i viníky ztráty značné části území. Poněkud paradoxně se tak dělo v době, kdy židovští uprchlíci z Německa byli každodenní realitou, ale i oni čelili kritice v médiích („Cizinky nesmějí bráti chleba českým ženám“). Antisemitské rétorice vévodila nacistická uskupení a produkce tiskařského koncernu Tempo, která probírala i otázku zavedení paralely takzvaných norimberských zákonů a akcentovala „židovskou otázku“. Antisemitsky se vyjadřovali i stoupenci ultrapravicového integrálního katolicismu (Národní obroda, Tak, Řád). Přidaly se také tiskoviny agrárníků (Venkov, Večer), hovořící například o „emigrantských parazitech“. Část tiskovin, například Lidové noviny, odlišovala české Židy od emigrantů, jejichž těžkou situaci ovšem akcentovaly. Zdroj: Miroslava Ludvíková, moderni-dejiny.cz (nutná registrace) |
Čuřík na to opáčil, že si nedávno procházel československý tisk ze druhé československé republiky z roku 1938 a že podle něj Kurasova slova jsou velmi podobná tomu, jakým způsobem tisk za druhé republiky hovořil o československých Židech.
„Vy jste darebák. Já mluvím o obraně demokracie a vy mluvíte o nacismu. Že se nestydíte, člověče,“ vpadl mu do řeči Kuras.
„Vaše rétorické konstrukce jsou zcela adekvátní, zcela identické tomu, jak tisk psal v druhé československé republice o našich židovských spoluobčanech. A fascinuje mě to tím víc, že jste židovský konvertita,“ řekl Čuřík ve vysílání.
Rozzlobený Kuras poté studio opustil. „S takovouhle sprosťárnou já nechci mít nic společného,“ vzkázal ještě. Ani naléhání moderátorky ho neobměkčilo. „Já se snažím bránit demokracii a tento pán mě nařkne, že mluvím jako nacista,“ řekl.
„Jak jste slyšeli, debata na toto téma není jednoduchá ani mezi odborníky. O to důležitější je o islámu více vědět a mluvit otevřeně,“ poznamenala moderátorka rádia Martina Kociánová.
