Česko jako by v poslední době podléhalo pocitu, že má kriminalitu a její vyšetřování oproti devadesátým letům víceméně vyřešené a stalo se normální západní zemí. Radovana Krejčíře už zavřeli Jihoafričané konečně aspoň do vazby. Jiří Kajínek asi ven předčasně nepůjde a dal se na fitness poradenství, jak ukazuje jeho nová kniha. Dříve neviditelný kmotr Ivo Rittig je často až příliš viditelný.
Je pravda, že za posledních deset let udělala policie pokrok. Je méně zkorumpovaná, přívětivější k občanům, nebojí se zasáhnout proti lidem považovaným dlouhá léta za nedotknutelné a i ty technaře či squatery řeže o něco méně než dříve.
Jenže ještě není zdaleka hotovo. Nový policejní prezident Tomáš Tuhý má před sebou hodně úkolů.
Policisté versus fotbalisté
Některé sám Tuhý připomenul ve své "inaugurační řeči", když s ministrem vtipkovali, že tým proti daňovým únikům by měl být opravdovou "kobrou", a ne užovkou nebo slepýšem.
Další komentáře najdete v dnešní MF DNES
 MF DNES v počítači nebo v iPadu/iPhonu |
Zmínil správně i extremismus a fotbalové násilí, přestože je potřeba sumu jeho úkolů ještě jednou probrat a možná doplnit. Zaprvé, je zde nikdy úplně nedořešený problém diváckého násilí na stadionech.
Přestože problém potřebuje i nějakou změnu zákona, Tuhý s ministrem vnitra Milanem Chovancem nezačali před pár týdny úplně šťastně, když vinu svalili hlavně na fotbalový svaz. Policie nemůže v terénu polevit a myslet si, že stadiony přenechá pořadatelům, když má prostě být včas tam, kde akutně hrozí riziko trestného činu.
Kromě fanoušků musí krotit i vlastní lidi, protože i moji kolegové z redakce, kteří jsou zároveň (slušní) fanoušci, si občas stěžují, že s nimi těžkooděnci jednají někdy dost nevybíravě.
Policejní politika
Nový policejní prezident zároveň nesmí mlčet a musí se umět ozvat ve chvíli, kdy policii zpochybňují politici. Když od nich zaznívaly (jako za éry Petra Lessyho) věty typu: "O tom, kdo bude ve vládě, nebude rozhodovat parta policejních plukovníků a podplukovníků," (Petr Nečas) nebo když ministr (Miroslav Kalousek) volá vyšetřovateli kauzy CASA a ten to vnímá jako nátlak.
Za éry Martina Červíčka policisté takové nezávislosti a podpory požívali. Politiků se nepolekal, do práce jim nezasahoval. Takže se jim po ní po jeho odchodu stýská. Nový policejní prezident by je neměl zklamat.
Nový policejní šéf si také musí ujasnit, jestli má policistů málo, hodně, nebo akorát a jestli berou málo, hodně, nebo akorát peněz. Podle toho by měl uplatnit koncepční personální politiku.
Nové nastartování potřebuje protikorupční policie, která po letech střídání šéfů poněkud přešlapuje na místě, takže za ni její práci částečně dělá Robert Šlachta z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu.
Stejně tak si policie musí ujasnit svoji "protidrogovou politiku" - tedy zda skutečně bude pokračovat v linii přísné postkomorousovské Národní protidrogové centrály, jejíž razie proti growshopům trochu budí rozpaky. Zvláště když "growshopáci" následně ukázali, že podobně jako oni radí zákazníkům i prodavači v hobbymarketech. Nemluvě o loňském absurdním obvinění novináře Jiřího X. Doležela za propagaci drog, které zastavil až žalobce.
Na poli dopravy čeká policii ambiciózní úkol snížit počet mrtvých na silnicích v roce 2020 na průměr jeden denně. Cíl si vytkl šéf dopravky Tomáš Lerch. Jeho nový šéf mu musí vyjít vstříc a pomoci. Je potřeba se zaměřit na agresivní řidiče.
Řidič už by neměl mít pocit, že na dálnici není místo pro toho, kdo jede 130 km/h, protože v pravém pruhu, ovládaném kamiony, se jezdí osmdesát a v levém pruhu 150 kilometrů v hodině a víc.
Policie nesmí zaspat v boji proti kybernetické kriminalitě, protože loňské hackerské útoky byly nejspíš jen začátek.
Na závěr ještě jedna prosba. Nemohli už byste konečně najít Františka Procházku, který ukradl půl miliardy korun?
