Pokud si lidé chtějí být jistí, že klíště nebylo infikované, mohou nacucaného parazita zabalit do krabičky a poslat do jedné z několika laboratoří, které se diagnostikou klíšťat zabývají. Ceny se pohybují od 650 korun za nejzákladnější vyšetření až po pět tisíc korun za komplexní testy. Nejběžnější jsou testy na přítomnost bakterie borelií způsobujících boreliózu.
Klíšťata se vyšetřují na úrovni genetické informace uložené v molekulách DNA. Z té se extrahují jak klíštěcí molekuly, tak případné infekční. Následně se v tomto koktejlu hledají specifické molekuly pro vyšetřované patogeny. Ty se pomnoží pomocí metody pro zmnožení úseků DNA, takzvané polymerázové řetězové reakce. Tím se z několika stovek kopií hledaného genu vytvoří tisíce až statisíce kopií, a ty je možno následně obarvit a specificky detekovat pomocí UV světla.
„Každý jednotlivý krok tohoto procesu trvá několik hodin, v součtu je to kolem 6 až 7 hodin. U viru klíšťové encefalitidy je situace lehce složitější. Její virus je RNA virus, což v praxi znamená, že pro jeho detekci je třeba nejdříve přepsat molekulu RNA do DNA kódu a pak následuje stejný proces jako u výše zmíněných bakteriálních infekcí,“ vysvětlila Tereza Chrudimská z laboratoře Gen-Trend.
Podle portálu Klíště.cz téměř 24 procent klíšťat přenáší některou ze závažných nemocí a u 40 procent lidí se neobjeví žádné typické příznaky, což vede k přechodu onemocnění do dalších fází, které jsou jen obtížně léčitelné.
Virem klíšťové encefalitidy je pak nakaženo 0,5 až 2 procenta klíšťat, u bakterií způsobujících lymeskou boreliózu je promořenost kolem 20 procent. Vzhledem k nespecifickým projevům onemocnění přenášených klíšťaty je tedy dobré vědět, zda klíště bylo infekční či nikoliv.
„Jestliže si najdeme klíště okamžitě po návratu z krátké procházky a jde velmi snadno vyndat, protože se sotva přisálo, je riziko nákazy minimální. Mnozí však pro svůj klid i přesto klíště zasílají,“ uvedla Miroslava Burýšková z laboratoře Protean.
Například virus klíšťové encefalitidy se totiž přenáší skoro okamžitě po přisátí klíštěte. U bakterií způsobujících lymeskou boreliózu je situace trochu jiná.
„Borélie jsou v klíštěti obalené specifickými proteiny a pro přenos do člověka či jiného hostitele se musí takzvaně převléknout. Zároveň se po zahájení sání klíštěte začnou množit a aktivně migrovat ze střeva klíštěte do slinných žláz, odkud jsou pak přeneseny do místa sání. Tento proces migrace a převlékání nějakou dobu trvá, obecně se udávají hodnoty od 12 do 24 hodin od přisátí klíštěte jako bezpečné,“ upozornila Tereza Chrudimská.
Burýšková dodala, že počet vyšetřených klíšťat se v jednotlivých měsících zásadně liší. Záleží na aktivitě klíšťat, která je ovlivněna zejména počasím. Nejvyšší množství je při teplém a vlhkém počasí, což bylo letos v dubnu a červnu, naopak při dlouhotrvajícím suchu a vysokých teplotách je klíšťat výrazně méně. Stejně tak laboratoř Gen-Trend dostává na jaře stovky klíšťat, v létě čísla klesají. Obecně pak vyšetří přes tisíc klíšťat za celý rok.
„Vyšší informovanost veřejnosti a také poměrně agresivní reklamy na očkování přispívají k tomu, že lidé mají o vyšetření zájem. Pokud někdo v rodině má zkušenost s pokročilým stadiem boreliózy nebo prodělanou encefalitidou, je samozřejmě obezřetnější a chápe pozitivum včasné diagnózy,“ popsala Burýšková.
V laboratořích běžně doručují výsledky do jednoho týdne, při objednávce expresního dodání i za jeden den. Klíšťata lze donést osobně i poslat v nádobce či uzavřeném plastovém sáčku. Problémy s poštou lidé mít nebudou, neboť Česká pošta zakazuje jen posílání živých obratlovců, mezi které klíště z řad členovců nepatří.
Klíště přenašeč
V případě zjištění, že je klíště nositelem některého kmenu borelií, se nasazuje krátkodobá léčba antibiotiky, která by měla zamezit rozvoji nemoci. Pokud se pacient pro přeléčení nerozhodne, doporučují vědci kontrolu protilátek v krvi za 4 až 6 týdnů. Za tuto dobu už je však infekce v těle velmi rozšířená.
Antibiotika jako prevenci lze nasadit i v případě bakterie ehrlichie, která napadá bílé krvinky a pronikají do nich, čímž snižují obrannou funkci organismu a způsobují horečnaté onemocnění.
V případě klíštěte pozitivního na encefalitidu, která je virového původu, je jedinou prevencí podpoření imunity dostatečným příjmem vitamínů a dalších podpůrných prostředků. Imunitní systém si s infekcí většinou poradí sám.
„Specifické léky na toto onemocnění nejsou. Vzhledem k této skutečnosti je prevence tohoto onemocnění, tedy očkování, nesmírně důležité,“ vysvětlila Tereza Chrudimská.
Klíšťata lze posílat i pro vědecké účely
Mikrobioložka Markéta Nováková z Biologického ústavu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v loňském roce obdržela 260 klíšťat na výzkum zabývající se bakteriemi, které se ze samic přenášejí do vajíček. Letošní výzkum se zaměřuje na larvy, které se během několika týdnů z vajíček vylíhnou. Konkrétně na bakterii borrelia miyamotoi.
„Původce lymeské boreliózy se ze samic do vajíček nepřenáší, naopak virus klíšťové encefalitidy nebo bakterie borrelia miyamotoi ano. Tato borelie způsobuje horečnaté onemocnění připomínající virózu, u oslabených jedinců může dojít až k orgánovému selhání,“ vysvětlila Nováková.
Hledáme napité samičky klíšťatMarkéta Nováková Biologický ústav A6/205 Lékařská fakulta Masarykova univerzita Kamenice 753/5 625 00 Brno |
„Máme radost, protože reakce lidí na tuto kampaň jsou vesměs pozitivní a na vlastní náklady nám posílají balíčky,“ uvedla Nováková. Důležité je podle ní živé klíště uložit do pevné uzavíratelné lahvičky a přidat hrst čerstvé trávy, která během transportu zajistí vysokou vzdušnou vlhkost. Letos od začátku června lidé do laboratoře zaslali už 120 nacucaných samic.
Klíště obecné prochází během svého vývoje stadiem vajíčka, dvěma nedospělými stadii larvy a nymfy a končí dospělcem. Krev sají jen samice, které ji využívají pro vývoj vajíček. Nenasáté klíště nemá smysl posílat, neboť vajíčka neprodukuje. „Nasátá samice se po nakladení vajíček scvrkne, až vypadá jako rozinka. Její biologická úloha skončila, takže záhy po nakladení vajíček uhyne,“ popsala Nováková.
Inspirací pro tento projekt byla kampaň Najdi pijáka výzkumného týmu Ústavu patologické morfologie a parazitologie Fakulty veterinárního lékařství Veterinární a farmaceutické univerzity v Brně, který odstartoval na jaře v roce 2018. Tento výzkum pod vedením Davida Modrého se zaměřuje na pijáka lužního, který je přenašečem závažného onemocnění psů, psí babeziózy.
Během sezony pijáky lužní vyšetřují i diagnostické laboratoře. „Lidé nám posílají klíšťata také ze zahraničí, kde je rozšíření různých druhů klíšťat zas trochu jiné než u nás,“ dodala Chrudimská.
