Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvEvropa zažila v posledních týdnech extrémní výkyvy počasí. Na Moravě udeřilo tornádo a západ Evropy, zejména německou spolkovou zemi Porýní-Falc, zasáhly záplavy s tragickými následky. Máme se na podobné události podle Pavla Zahradníčka připravit?
„Extrémy samy o sobě tady bývaly vždy. Klimatická změna nové extrémy nedělá. Na co si ale budeme muset zvyknout je skutečnost, že extrémy budou intenzivnější a častější,“ myslí si Zahradníček.
„Za posledních 500 let je posledních 30 let nejaktivnějších, co se povodní týče. Zároveň jsme zažili největší sucho za posledních dva tisíce let,“ pokračuje klimatolog. Ale může za to člověk? „Určitě to tak je. Otepluje se na 98 procentech naší planety, jen výjimečně je tomu jinak,“ míní klimatolog.
Na druhou stranu odpůrci tohoto názoru argumentují tím, že podobné změny byly v dějinách zcela standardní. Říkají, že před tisíci či miliony lety byly na jednom místě opakovaně ledovce, oceány či pouště a že je klimatická změna přirozeným procesem.
Začalo to průmyslovou revolucí
Pavel Zahradníček tohle nezpochybňuje. „Přirozeně se klima mění, měli jsme středověké teplotní optimum, pak jsme měli malou dobu ledovou v 16. a 18. století. Tehdy za to ale mohly výhradně přírodní jevy, změny dráhy planety země nebo sluneční aktivita. Ale nikdy tyto změny nebyly na tak velikém území jako nyní. Ve středověku to bylo třeba jen na čtyřiceti procentech území. A dnes je to 98 procent území.“
Podle Zahradníčka začal člověk významně ovlivňovat klima s příchodem průmyslové revoluce. Ale zásadně začal zasahovat do chodu přírody zejména po druhé světové válce. „Tehdy strmě vzrostl počet obyvatel. Byl vyvíjen velký tlak na suroviny, energii, vodu nebo zemědělství. Od osmdesátých let 20. století proto začaly růst teploty a ty projevy jsou mnohem markantnější.“
A co se stane do konce 21. století v České republice? „Klimatické modely máme vypracované do roku 2100. Do roku 2050 poroste teplota v ČR o 2 stupně, a to bez ohledu na emisní scénář, tedy jestli budeme do ovzduší vypouštět více či méně emisí. S tím už nejsme schopni vzhledem k setrvačnosti nic udělat.“
Po roce 2050 existují podle Zahradníčka tři scénáře. „První je Pařížský scénář, tedy že se nám podaří skleníkové plyny opravdu výrazně snížit. A v tom případě by se nám od roku 2050 teploty měly vracet k současnému stavu. Druhý scénář je ten, že opatření přijmeme, ale ne v tak výrazné míře.“
Tento scénář podle klimatologa předpokládá, že teploty zůstanou trvale o dva stupně vyšší než v současnosti. Pokud se ale žádná opatření nepřijmou, bude v ČR do konce 21. století o čtyři stupně tepleji než nyní.
Horko, stoupající hladina oceánů i migrace
„To bude mít vliv na počet tropických dnů, na horké vlny, sucho, protože srážky budou jako dnes velmi variabilní, ale při větším horku se bude vláha odpařovat a sucha budou intenzivnější. Bude mnohem více povodní a silných bouřek, ostatně přesně tak, jak jsme to viděli v posledních 30 letech,“ říká klimatolog.
Podle klimatologa bude také stoupat hladina oceánů a moří a nejvíce pocítí klimatickou změnu přímořské oblasti a ostrovy. „Záleží na tom, který z těch scénářů se naplní, ale může to být řádově o desítky centimetrů a to pobřežní oblasti určitě zasáhne.“
Reálné je podle Zahradníčka i to, že se některé oblasti stanou kvůli horku a suchu neobyvatelné a že to způsobí migrační vlny. „Může to posunout masu lidí hledat oblasti, které jsou příznivé ve změně klimatu.“
„Typicky si vezměte situaci v Kanadě, kde teploty vystoupaly na 49 stupňů a vzrostla úmrtnost lidí. Pokud se to stane standardem, zejména v tropických oblastech, kde stoupne vlhkost vzduchu tak, že tělo se nebude schopné ochladit, tak lidé nebudou mít jinou možnost, než se přesunout někam jinam,“ konstatuje klimatolog.
Může dojít vlivem globálního oteplování i k zastavení Golfského proudu? Jak se klima měnilo za poslední dvě tisíciletí? A bylo někdy v ČR podobné teplo jako v posledních letech? I o tom hovořil klimatolog Pavel Zahradníček v Rozstřelu.
