Sametová revoluce začala ekologickými protesty v Teplicích kvůli neúnosné smogové situaci. Navazuje probíhající stávka i na tuto historickou událost?
Ano, v naších stanoviscích vycházíme mimo jiné i z prohlášení protestujících z roku 1989, kde je zmiňovaná právě tristní situace životního prostředí, tudíž zde návaznost určitě je.
Do stávky se zapojí šestnáct fakult. Roste podle vás u studentů a studentek nespokojenost s tím, že v české politice téma klimatické krize příliš nerezonuje?
Určitě, s každým dalším rokem jsou důsledky klimatické krize čím dál horší, s tím stoupá i nespokojenost mladých lidí, kteří se s dopady krize budou potýkat především.
 |
Univerzity za klima
|
Jak jste dospěli k požadavkům, které kladete české vládě?
O požadavcích se bavíme na společných plénech, snažíme se je koordinovat mezi fakultami i univerzitami tak, aby byly co nejvíce konsensuální a shodlo se na nich co nejvíce lidí. Zároveň máme pracovní skupiny, které konkrétní formulace dopracovávají. V samotných požadavcích vycházíme z opatření, která se realizovala v jiných státech či z vědeckých studií.
Který z požadavků vnímáte jako nejdůležitější?
Za nejpodstatnější považuji hned první požadavek, tedy bezodkladné zřízení instituce či vládního zmocněnce pro boj s klimatickou krizí a jejími důsledky, což by umožnilo realizovat naše další požadavky a najít konkrétní řešení. To je krok, který se dá udělat poměrně rychle a snadno.
Ve chvíli, kdy ani není jasné, kdo bude ministrem životního prostředí, tak nevím, jak reálné to je...
Možná tedy ne úplně snadno, ale z požadavků, které máme, je to určitě v tuto chvíli reálnější než například okamžité zavření uhelných elektráren.
Co byste vnímali jako úspěch stávky?
Za úspěch bychom považovali, kdyby se o těchto tématech začalo skutečně mluvit a rozpoutali jsme širokou celospolečenskou debatu, což si myslím, že se daří. Kdyby vláda začala i konat, bylo by to perfektní.
Česká republika nicméně má své plány na snižování emisí. Požadujete tedy vyvíjení větší snahy a rychlejší kroky?
Ano, snažíme se především zmobilizovat společnost, že klima je třeba začít řešit okamžitě, nejen vymýšlet plány do budoucna.
České plány jsou katastrofa pro klima. Chovat se tak všichni, planeta „shoří“ |
Zaznamenal jsem, že máte podporu u velké části fakult, některé se ale vymezily například proti přespávání v budovách škol. Proč je tento aspekt stávky důležitý?
Přespávání je jednak nejlepší pro realizaci našeho programu, protože času na fakultách potřebujeme využít co nejvíce k našim činnostem jako jsou semináře, diskuse, workshopy a podobně. Zároveň pokud zde zůstaneme i přes noc, je to viditelnější forma protestu.
Některé fakulty na druhou stranu uvádí, že přespávání je neekologické a energeticky náročné. Co říkáte na tento argument?
Je pravda, že pokud jsme na fakultě přes noc, tak se zde musí svítit, topit a podobně. Shodli jsme se, že přespávání bude probíhat co možná nejspořivěji, tudíž si zajišťujeme vlastní hygienické potřeby, čisticí prostředky, ráno budeme pomáhat s úklidem. Zkrátka náklady na mimořádný provoz chceme minimalizovat.
Měli by protestující vyjít vstříc vedení škol, které si přespávání nepřejí?
Rozhodování, zda vyjít, či nevyjít vstříc vedením škol, si rozhodují lidé na konkrétních fakultách sami, a to především na základě zhodnocení konkrétní situace. Řekl bych, že s vedením škol bychom měli mluvit a hledat kompromisy.
Zároveň si ale nemyslím, že úplně ustoupit z našich požadavků je šťastné řešení, protože jestli chceme ukázat, že protest myslíme skutečně vážně, nemůžeme se po prvním zastrašování stáhnout do kouta.
Na sociálních sítích jsem zaznamenal kromě pozitivních ohlasů i to, že studentům a studentkám znemožňujete se vzdělávat. Jak funguje v tuto chvíli provoz univerzit?
Proti těmto nařčením bych se chtěl za celý útvar ohradit, protože mi nikomu účast na přednáškách a vzdělávání nezakazujeme a neznemožňujeme. Celý protest je pokojný, snažíme se nedělat hluk a každý může jít na jakoukoli přednášku v rámci běžné výuky. Pouze navíc vytváříme prostor pro alternativní formy výuky, a to ve směru environmentálním, což je právě ten typ vzdělávání, který má teď obrovský smysl.
Snižte emise. Hned, nařídil soud. Verdikt může změnit i energetickou koncepci |
To je i jeden z vašich požadavků – začlenění environmentálních témat do výuky. Měl by se program stávky promítnout do chodu univerzit po jejím konci?
Ano, to bychom určitě chtěli. Samozřejmě na humanitních fakultách je začlenění ekologických předmětů do osnov složitější, ale i zde je velký prostor mluvit například o sociálních dopadech celého problému. Environmentální témata by se měla začlenit do programu každé instituce.
Právě sociální tematiku, kterou zmiňujete, hodně akcentujete v prohlášeních. Jak jde dohromady s řešením klimatické změny?
Sociální aspekt je v našich požadavcích zcela zásadní. Chceme, aby se řešila klimatická krize, ale zároveň to neodnesly zranitelnější osoby. Náš hlavní narativ je ve spojení klimatických a sociálních otázek, které jdou nutně ruku v ruce, přičemž tento fakt v našem prostředí nezaznívá dostatečně.
