Bílou knihu obrany připravoval tým armádních expertů v čele s Jiřím Šedivým od loňského léta. Teď jsou skoro u konce: ukázali hotové teze poslancům, představují je vojákům. Zapracují připomínky, ale velké přepisování se nečeká. Pojďme se podívat, co konkrétně Bílá kniha navrhuje.
1. Zachování víceúčelového nadzvukového letectva
Tvůrci Bílé knihy došli k závěru, že schopnosti taktického nadzvukového letectva jsou pro Česko nezastupitelné. V praxi to znamená, že Česko vbrzku čeká výběr nových stíhacích letounů, které nahradí švédské gripeny, až jim vyprší pronájem. Zájem dodat Česku stíhačky mají kromě Švédů také Američané, Francouzi a konsorcium Eurofighter.
Nákup stíhacích letounů bude jednou z největších investic v brzké budoucnosti. Česko se bude muset rozhodnout, zda vybuduje levnější letectvo schopné plnit roli "policie" v českém vzdušném prostoru, nebo zda sestaví sílu nasaditelnou i v zahraničí. (více o rozhodnutí zachovat stíhačky čtěte zde)
2. Omezení protiletadlových raketových baterií KUB
Životnost kompletu ruské provenience, zvaného podle tří raket na pásovém vozidle "tři prsty smrti", končí kolem roku 2015. Cenu kompletní modernizace experti vyčíslili na deset miliard korun. "Je zřejmé, že si nemůžeme dovolit zároveň pokračovat v nadzvukovém letectvu a modernizovat tuto protivzdušnou raketovou obranu," uvedli experti.
Hlavní problémy armády
|
Protivzdušná obrana má zřejmě nadále mít ve výzbroji přenosné rakety země-vzduch krátkého dosahu (typ RBS-70 Bofors)
3. Omezení bojových vrtulníků
Česko dosud patřilo vzhledem ke své velikosti k vrtulníkové velmoci, to se ale změní. Experti navrhli vyřadit těžké bitevní vrtulníky Mi-24/35. "Mají nízkou balistickou ochranu, zastaralou avioniku a nejsou interoperabilní v NATO," uvedli. Starší stroje chtějí nechat dosloužit, novější co nejdříve prodat a soustředit se na dopravní vrtulníkové letectvo, využitelné v NATO i třeba při povodních.
4. Konec sledovacího systému Věra
Pasivní sledovací systém Věra, svého času patřící mezi špičkovou techniku, je nyní už zastaralý. Podnik ERA Pardubice už také změnil vlastníka a tím padl argument o podpoře domácího průmyslu. Komise doporučuje soustředit se na obnovu a rozvoj systémů s přímou vazbou na protivzdušnou obranu NATO.
5. Vyřazení "bévépéček"
Armáda se také zbaví pásových bojových vozidel pěchoty. U staršího typu BVP-1 je nutné do konce roku 2013 rozhodnout o jejich modernizaci či náhradě, novější BVP-2 zřejmě zůstanou v armádě do konce jejich životního cyklu.
6. Opuštění nejméně jednoho letiště
Náměšť, Čáslav, Kbely, Pardubice, Přerov. Armáda má přebytek letišť, jejichž udržování ji stojí nemalé peníze. Zrušením jednoho letiště by měla ušetřit stovky milionů korun ročně. Lze čekat odpor blízkých obcí, například lidé v Přerově se obávají ztráty práce, pokud by základna skončila. Exnáčelník generálního štábu Jiří Šedivý (shoda jmen se šéfem týmu autorů Bílé knihy je náhodná) říká, že přerovské letiště poškozuje armádu ročně v řádu téměř miliardy korun.
7. Zrušení operačních velitelství
Armáda má také přebujelou - nebo spíše nedostatečně zredukovanou, vzhledem k početním redukcím - strukturu velení a řízení. Cílem je uspořit na personálu.
"Zkušenost nejen v ČR ukázala na nízkou přidanou hodnotu operačních velitelství v systému velení a řízení. Navíc velitelství společných sil nedostálo požadavku nasaditelnosti a mobility," argumentuje Šedivého tým.
8. Přesun tajné nemocnice pod civilní zdravotní systém
Tři scénářeÚpadkový: Stabilizační: Růstový: |
Celkové výdaje na vybudování Centra biologické ochrany Těchonín se pomalu blíží jedné a půl miliardě korun, ročně polyká dalších 70 milionů. Česko se navíc k této odbornosti - tedy ochraně před chemickými, biologickými, radiologickými a jadernými zbraněmi - v rámci NATO zavázalo, zachování Těchonína výslovně hájil ministr obrany Alexandr Vondra i náměstek Jiří Šedivý.
Jenže realita je taková, že tvůrci Bílé knihy doporučují špičkovou nemocnici převést pod civilní zdravotní systém, případně zrušit.
9. Zrušení vojenského újezdu Brdy, zmenšení ostatních
I pět vojenských újezdů je pro českou armádu moc. Zatímco v roce 1993 připadalo na každého českého vojáka 1,1 hektaru výcvikového prostoru, dnes by - bráno prostým podílem - mohl každý voják bloudit na 5,5 hektarech a nikoho nepotkat. Proto armáda opustí Brdy a zbývající čtyři vojenské prostory zmenší asi o čtvrtinu rozlohy. (více o redukci vojenských výcvikových prostorů čtěte zde)
10. Reorganizace Vojenské policie
Vojenská policie, která na sebe nedávno upozornila kovbojským zásahem v České televizi, dozná reorganizace. Její výkonné složky, tedy dopravní a pořádková část, mají fungovat v rámci armády. Vyšetřovací složka zůstane v přímé podřízenosti ministra obrany. Reorganizace je naplánovaná na rok 2012.
11. Přesun elitní jednotky pod generální štáb
Česká 601. skupina speciálních sil patří mezi malé, ale nejlépe vycvičené jednotky na světě. Dosud, a to byla alianční anomálie, spadala pod Vojenské zpravodajství (velké země NATO mají speciální síly v podřízenosti jednotlivých velitelství, menší země NATO pod generálním štábem, Britové pod ministrem obrany). S platností od 1. ledna 2013 by se prostějovští speciálové měli přesunout pod generální štáb.
