Klaus pokáral Topolánka kvůli europolicii a nechal rozhodnutí na vládě

Mezi Hradem a Strakovou akademií to znovu zajiskřilo. Důvodem je nová podoba evropské policie. Česká vláda už na ni Bruselu bez rozmýšlení kývla, prezident ale s rozhodnutím kabinetu nesouhlasí. "Nehodlám za něj nést žádnou spoluodpovědnost," napsal Klaus v dopise premiéru Topolánkovi.

Postup vlády považuji za chybný, nesouhlasím s ním a nehodlám za něj nést žádnou spoluodpovědnost, píše Klaus premiérovi. | foto: Reuters

Třebaže Lisabonská smlouva ještě nezačala platit, Evropská unie už vytváří budoucí evropskou policii. A česká vláda jí v tom sekunduje.

Posvětila totiž ukončení současného Europolu, aby umožnila vznik nové evropské policie se silnějšími pravomocemi. Vládní počin ale narazil na nesouhlas Hradu.

Prezident Václav Klaus se odmítl k Topolánkovu kabinetu připojit a zodpovědnost za kontroverzní rozhodnutí přenechal samotné vládě.

"Postup vlády považuji za chybný, nesouhlasím s ním a nehodlám za něj nést žádnou spoluodpovědnost. Smlouvy o ukončení platnosti smluv o Europolu proto nesjednám," napsal prezident Klaus premiéru Mirku Topolánkovi v dopise, který má redakce iDNES.cz k dispozici. Ukončení platnosti smluv si má podle prezidenta sjednat vláda sama.

EU chce kontinentální policii
O co vlastně v poslední přestřelce mezi prezidentem a vládou jde? Topolánkova vláda počátkem července odsouhlasila ukončení platnosti mezinárodních smluv, na základě kterých až dosud funguje Evropský policejní úřad, známý pod zkratkou Europol.

Hned poté má být ustaven Europol znovu, ale už ne mezinárodní smlouvou mezi členskými státy Unie, ale přímo rozhodnutím Rady EU.

Konečným cílem je stávající Europol na mezistátní bázi zrušit a vzápětí vytvořit nový a nadstátní Europol se silnějšími pravomocemi. Ty už ale nebudou schvalovat parlamenty jednotlivých členských zemí, ale sama Rada EU, stejně jako v budoucnosti jejich změny.

Dočkat se tak můžeme evropské policie, která bude moci zasahovat i na území jednotlivých členských států EU, ať se jim to bude líbit či ne.

Lisabonská smlouva v praxi
Podobné posilování pravomocí Evropské unie přitom měla posvětit Lisabonská smlouva, která ale v důsledku irského referenda nevstoupila v platnost. Brusel navzdory tomu pomalu uskutečňuje své záměry.

"Komunitarizace policejní a justiční spolupráce měl být ‚výdobytek‘ Lisabonské smlouvy. Byl bych čekal, že po irském referendu vláda přibrzdí. Ale nestalo se tak," řekl iDNES.cz Pavel Hasenkopf z legislativního odboru prezidentské kanceláře.

Hradní tým proto vymyslel kličku, jak se od nového Europolu distancovat. Prezident přenesl sjednání ukončení platnosti smluv o současném Europolu na vládu a z prezidentské smlouvy se stala smlouva vládní, která nepotřebuje jeho podpis ani ratifikaci.

Klaus tak nechce mít s utužením policejní spolupráce nic společného a veškeré kroky v této oblasti nechává na vládě. Ta za ně do budoucna ponese veškerou politickou odpovědnost.

Kabinetu přitom nezbývá, než prezidentovi vyhovět. Klausovo rozhodnutí vyžaduje podpis premiéra Topolánka, který fakticky nemá možnost se pod ně nepodepsat, nechce-li riskovat hněv Bruselu.

Na ministerstvu vnitra, kam problematika spadá, nemají proto z prezidentova kroku příliš velkou radost. "Přenesení pravomoci sjednat mezinárodní smlouvu ad hoc na vládu sice není běžné, ale pan prezident využil možnosti, kterou Ústava České republiky připouští," řekla iDNES.cz Hana Malá z tiskového odboru ministerstva.

Vláda podle ní v nejbližší době předloží návrh na ukončení platnosti Úmluvy o Europolu parlamentu. Pokud jej schválí, zbývá už jen souhlas českého zástupce v Radě EU. Ta se bude Europolem zabývat koncem listopadu.

Vnitro odmítá, že by změna v řízení Europolu souvisela s Lisabonskou smlouvou. "Přijetí rozhodnutí Rady EU není nutné spojovat s Lisabonskou smlouvou, která ruší mezivládní charakter spolupráce v oblasti policejní a justiční spolupráce v trestních věcech," dodala Malá.

Hrad a vláda se dlouhodobě neshodují v pohledu na fungování Evropské unie. Rozdílné pohledy má prezident Klaus a Topolánkovi ministři například na Lisabonskou smlouvu.

Podle Klause je dokument mrtvý a už nikdy nemůže vstoupit v platnost. "V platnost může teoreticky vstoupit pouze nějaká její upravená verze, která by de iure byla novou mezinárodní smlouvou a vyžadovala by proto novou ratifikaci ve všech 27 členských zemích," napsal prezident vládě. - čtěte Lisabonská smlouva je mrtvá, notoval si Klaus se Sobotkou

Premiér Topolánek s ministry Vondrou a Schwarzenbergem naopak tlačí na to, aby se smlouva v Česku ratifikovala co nejdříve, určitě však do konce roku, než začne půlroční české předsednictví EU.

. Europol dnes a zítra

Europol je organizace EU, která se zabývá zpravodajstvím v oblasti trestné činnosti.
Jeho zřízení předpokládala Maastrichtská smlouva.
Činnost předběžně zahájil v roce 1994 jako protidrogová jednotka Europol zaměřená na boj proti drogám. Postupně se přidávaly další důležité oblasti trestné činnosti.
Úmluva o Europolu byla sjednána až v roce 1998, od 1. 7. 1999 Europol zahájil svou činnost v plném rozsahu.
Jeho cílem je zlepšovat účinnost a spolupráci mezi příslušnými orgány členských států při prevenci a potírání závažné mezinárodní organizované trestné činnosti a terorismu.
Europol je financován z příspěvků členských států. Rozpočet na rok 2007 činil 70,5 milionů eur.

PROČ SE MÁ EUROPOL ZMĚNIT
- Hlavním cílem je, podle návrhu Komise EU z prosince 2006, dát Europolu takový právní základ, který může být snadněji přizpůsobován měnícím se podmínkám.
- Europol má být schopen lépe plnit svou úlohu podporovat donucovací orgány členských států při potírání závažné trestné činnosti a terorismu.
- Jeho mandát se má přizpůsobit politické vizi obsažené v Ústavní smlouvě.
- Má umožnit vzájemný volný přístup bezpečnostních složek k informacím v databázích ostatních členských států.
- Na fungování Europolu bude mít větší účast Evropský parlament.

CO SE MÁ NA EUROPOLU ZMĚNIT 
- Prováděcí opatření a pravidla budou přijímána pouze kvalifikovanou většinou (na rozdíl od dřívější jednomyslnosti).
- Komise EU má dosud ve správní radě Europolu statut pozorovatele. Napříště má mít statut člena správní rady.
- Správní rada Europolu se bude nově skládat z delegací členských států a z delegace Komise. Delegace států bude mít každá 1 hlas. Delegace Komise bude mít 3 hlasy; při schvalování rozpočtu a pracovního programu bude mít Komise 6 hlasů.
- Správní rada se bude usnášet pouze dvoutřetinovou, popřípadě kvalifikovanou  většinou svých členů (dosud se usnáší jednomyslně).
- Dosud se mandát Europolu týkal pouze organizované trestné činnosti. Nově se má vztahovat na všechny závažné trestné činy, které se dotýkají dvou nebo více členských států, a související trestné činy. Závažné trestné činy nejsou nijak definovány.
- Europol bude moci žádat informace i od soukromých subjektů. To zatím nesmí.
- Europol bude financován z rozpočtu EU – bude jej navrhovat Komise a schvalovat Evropský parlament. Dosud je Europol financován na základě dohody členských států z jejich příspěvků.