Vláda Petra Fialy předstoupila před poslance se žádostí o důvěru.

Vláda Petra Fialy předstoupila před poslance se žádostí o důvěru. | foto:  Petr Topič, MAFRA

Noční maratón jednání o důvěře vládě protáhl Okamura. Rozhodne se až večer

  • 1996
Poslanci strávili kvůli hlasování o důvěře nové vládě Petra Fialy ve Sněmovně celou noc, přesto se k výsledku nedobrali. Po 22 hodinách jednání zaskočil vládní koalici šéf SPD Tomio Okamura. Jeho hnutí si vzalo dvouhodinovou pauzu na poradu a trvá na tom, že nejprve musí proběhnout mimořádná schůze k okolnostem financování hnutí STAN.

K hlasování o důvěře vládě Petra Fialy se tak poslanci vrátí v 18 hodin.

Mimořádná schůze nazvaná „Vysvětlení původu peněz financování hnutí STAN ze zahraničí“ je svolaná na 9 hodin ráno a požádali o ni poslanci opozičních hnutí SPD a ANO.

Před tím celou středu i v noci až do čtvrtečního rána podrobně rozebírali programové prohlášeni vlády Petra Fialy, než krátce před sedmou hodinou ranní přišel Okamura s tím, že se nemůže hlasovat o vládě, v níž je ministrem vnitra šéf STAN Vít Rakušan, dokud se nevyjasní okolnosti financování jeho hnutí.

Místopředsedkyně Sněmovny Jana Mračková Vildumetzová z ANO vyhověla žádosti SPD o dvouhodinovou pauzu a oznámila, že k hlasování o důvěře Fialově vládě se poslanci vrátí večer, až skončí čas vyhrazený na pravidelné interpelace.

Babišismus skončil, prohlásil Stanjura

Vicepremiér a ministr financí Zbyněk Stanjura nejprve proti postupu Mračkové Vildumetzové protestoval, ale pak se s přerušením schůze s hlasováním o důvěře vládní koalice smířila.

„Babišismus skončil,“ prohlásil před tím zhruba o půlnoci ve Sněmovně právě Stanjura. Dal najevo, že o jakoukoli podporu od poslanců ANO nestojí. „Kdyby to bylo naopak, tak jsme něco udělali špatně,“ reagoval na výhrady, které vůči vládě zaznívaly od poslanců ANO.

O tom, že mohou jednat o důvěře vládě jednat i po půlnoci, klidně až do rána, poslanci rozhodli na návrh Marka Bendy z ODS. Když Sněmovna v létě 2018 jednala o důvěře vládě Andreje Babiše, hlasování skončilo hodinu po půlnoci.

„Nenechme si vzít radost, že jsme vyhráli volby. Čekali jsme osm let, klidně počkáme ještě osm hodin,“ prohlásil Stanjura. To ještě netušil, že čekání bude ještě o mnoho hodin delší, až do čtvrtečního večera.

Koalice ODS, KDU-ČSL, TOP 09, Pirátů a STAN má přitom ve Sněmovně jasnou většinu 108 poslanců ze 200, takže je jisté, že důvěru získá.

„Já se přiznám, že jsem tady nepřišel ani žádat o důvěru vás,“ řekl poslancům ANO a SPD ministr práce a sociálních věcí, šéf lidovců Marian Jurečka. „Opravdu nežádám o důvěru ty, kteří vládli poslední čtyři roky s komunisty, kteří přivedli tuto zemi do situace, ve které jsme. My máme tady jasnou parlamentní většinu, která byla dána ve volbách,“ uvedl Jurečka.

Havlíček postrádá v programu Fialovy vlády, jak se postaví k dopadům Green Dealu

U řečnického pultu se ve středu odpoledne a večer střídali hlavně poslanci opozičního ANO, až ve čtvrtek ráno se vystřídali u řečnického pultu také poslanci za SPD.

„Celé programové prohlášení je postaveno se strachem z jakýchkoli čísel,“ vyčetl Fialově vládě bývalý vicepremiér a exministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček z hnutí ANO. Postrádá v programu vlády, jak se postaví ke Green Dealu Evropské unie. „Green Deal je hrozbou pro část průmyslu, to je realita,“ řekl Havlíček.

„Není tam, co bude za rok, za půl roku z důvodu stoupajících cen energií,“ vyčetl také vládě Havlíček, kterého se v pátek ANO zkusí prosadit do funkce nového místopředsedy Sněmovny.

„Kdybych chtěl být vtipný, tak to budu protahovat, dokud pan Farský neodletí do Ameriky a nebudete mít o jednoho poslance méně,“ řekl poslanec ANO Patrik Nacher v narážce na poslance STAN Jana Farského. Ten ve čtvrtek na osm měsíců odletí na studijní stáž do USA, ale mandát poslance si nechá.

Kalouska neurazil Nacherův návrh, aby byl národním ptákem kalous ušatý

Nacher byl prvním z 38 poslanců bez přednostního práva vystoupit, kteří se přihlásili, aby ve Sněmovně promluvili. Ocenilzvýšení hranice pro registraci k dani z přidané hodnoty z jednoho milionu korun na dva.

V narážce na jeden ze slibů vládní koalice, že chce, aby i Česko mělo národnío ptáka, řekl, že by to měl být kalous ušatý. Exministr financí Miroslav Kalousek z TOP 09 na Twitteru napsal, že ho to nijak neurazilo.

Další poslanci ANO pak rozebírali jednotlivé kapitoly vládního programu. Například poslanec Jaroslav Bžoch se ptal ministra zahraničí, Piráta Jana Lipavského, co znamená věta, že vláda provede revizi vztahů s Ruskem a Čínou. Odpovědi se ale nedočkal.

Chceme stát, který nebude žít na dluh, řekl před poslanci Fiala

Premiér Fiala hned na úvod jednání ve středu ráno řekl poslancům, že cílem vlády je dostat Česko mezi nejvyspělejší země světa.

„V první řadě chceme stát, který nežije na dluh. Protože každý dluh se musí jednou zaplatit. A čím později se zaplatí, tím bude větší a splátky bolestivější,“ řekl poslancům Fiala.

Slíbil, že jeho koaliční vláda do konce roku 2023 předloží důchodovou reformu, že postaví 200 kilometrů nových dálnic či že se za jeho vlády bude stavět o 10 tisíc nových bytů ročně víc. „Naše země nesmí být montovnou pro moderní ekonomiky,“ prohlásil také Fiala.

Oponoval mu šéf ANO Andrej Babiš. „Skutečně nemůžeme podpořit vládu, která klame občany a nabízí floskule. Stále slyšíme dokola tu obehranou písničku, jak je na tom naše země špatně,“ řekl bývalý premiér.

Lídr SPD Tomio Okamura vyčetl kabinetu pětikoalice, že udělal málo proti zdražování energií, rostoucím cenám potravin či proti bytové krizi. „Říkali jste, že představíte plán proti zdražování energií. Nepředstavili jste nic,“ prohlásil Okamura.

Opřel se i do šéfky Sněmovny Markéty Pekarové Adamové z TOP 09, když mluvil o tom, že jeden z poslanců SPD, exministr Jaroslav Bašta, podepsal na rozdíl od ní Chartu 77. „Urazí tady poslanecký klub SPD, řekne, že prý SPD nemá mít zastoupení ve vedení Sněmovny. Přitom Jaroslavu Baštovi, který statečně bojoval za svobodu a demokracii, nesahá ani po kolena. Vy jste nebyla ani ve vězení, ani jste nepodepsala Chartu,“ řekl šéf SPD.

Pekarová Adamová se přitom narodila až v roce 1984. Tedy až sedm let poté, kdy vzniklo prohlášení Charta 77 kritizující komunistický režim.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel

Video