Tady ta expertka u mě skončila před mnoha lety, kdy naprosto manipulativne tvrdila, že uht mlíko je z hlediska výživy to samé, co cerstve nadojené od krávy z pastevního chovu.. a tuto stupiditu opřela o tabulku celkového objemu živin - vápníku ( naprosto nevstřebatelneho) , proteinů (mrtvých) a vitamínů (procesem zpracování 100 % zdegradovanych).. enzymy garantující stravitelnost ani nemá cenu zmiňovat.. v její pozici takhle vědomě lhát lidem, tak nechodím ven ani kanalama..

Bouře ve sklenici vody, nic víc. Podstatné je označení „možná karcinogenní“ což je skupina 2B. Zjednodušeně řečeno to znamená, že je tu teoretická možnost, že to může přispívat ke vzniku rakoviny, avšak data nejsou dostatečně průkazná.

Do stejné kategorie, jako bude zařazen aspartam, mimo jiné patří např. i mobilní telefon, tělní implantáty, nakládaná zelenina či benzín. Zmíněné hovězí maso je dokonce ještě o kategorii víš (2A - pravděpodobně karcinogenní).

Takže platí staré známé, všeho s mírou a dávka je jed. Dát si tedy jednou za čas např. Colu bez cukru (s aspartamem) k nějakému jídlu bych opravdu nevnímal jako nějaké riziko.

Když si dáte colu jednou za čas, jaký má význam si ji dát s aspartanem místo curku?

Aspartam a acesulfam jsou hlavně hrozně hnusná sladidla. Jak je to v potravině, dělá se mi hned umělá dochuť na jazyku. Raději žádnou zmrzlinu než slazenou aspartamem.

Já hlavně nechápu, proč to cpou do rybiček - myslím takové ty závitky.

👉🤹🍄Hloupostmi se zabývám s přáteli z nudy na dovolené, nebo někdy překliknutím na mobilu.

No já bych si dal Colu hned, ale slazenou stevii, ta měla lepší chuť než ty šmakulády s gfs a umělými sladidly.

Světová zdravotnická organizace má "šikovné" úředníky připomínající pouliční aktivisty.

Cist podobne zpravy bude diky stresu vic skodlive, jak latky samy. Jinak receno, nejhorsi je smrt z vydeseni.

Výsledky takových výzkumů je nutné brát vážně, i když s velkou rezervou. Problém je v zásadě v tom, že laboratorní metodiky pro ověřování nebezpečnosti některých látek, kteří lidé konzumují v malých či velmi malých množstvích po několik desítek let (ať již v potravinách, lécích či jinou expozicí) jsou vždy jen přibližné. Pokusná zvířata pro sledování chronické otravy (potkani, králíci) nevydrží celá desetiletí, extrapolace výsledků je pak značně nejistá, stejně jako zkracování pokusné doby při zvyšování koncentrace látky - v extrému nakonec spolehlivě zabijete pokusné zvíře i kuchyňskou solí. Vychází se proto ze statistických údajů, kde se ne vždy podaří očistit výsledky od konkurenčních vlivů.

Proto se v článku také celkem konstatují rozpaky jednotlivých organizací prohlásit aspartam za jedniznačně karcinogenní a proto i bezpečná úroveň jeho denní konzumace je pouze expertním odhadem.

Výsledkem podobné studie je vlastně odhad Gaussovy křivky tolerance k dané látce. A bohužel ve vyšší populaci uživatelů sladidel se podle Gausse najde někdo, jehož tolerance bude extrémně nízká.

Neexistuje žádná bezpečná koncentrace látky, která je alespoň trochu toxická, existuje jen ochrana 99% (nebo 99,999%, ale nikdy 100%).

Nejlepší je nesladit. Samozřejmě, když jsem na narozeninách, tak si koláček ke kafíčku dám. A když už to někdo musí, tak buď med a teď vypadá docela zajímavě čekankový sirup.

čekankový sirup nadýmá... berte to jako jemné upozornění

Tak jsou lidi, kteří pijí jen colu z nějakého důvodu.