V New Yorku jste teprve několik dní, ale máte za sebou již několik schůzek. S kým se scházíte?
Situace je poměrně nestandardní, normálně se nově přijíždějící velvyslanec začíná scházet se svými kolegy, ještě předtím ale prezentuje pověřovací listiny generálnímu tajemníkovi OSN. Situace je ale teď jiná, protože dění zde se točí kolem ruské agrese proti Ukrajině. To, co bych tady normálně jako nově nastoupivší velvyslanec dělal, tedy scházel se s kolegy, diskutoval o prioritách českého předsednictví ve vztahu k OSN, je zastíněné situací na Ukrajině.
Velmi intenzivně nejenom s kolegy v EU a NATO koordinujeme další postup. Je důležité, aby zazněla podpora Ukrajině a odsouzení postupu Ruska, protože to, co Rusko dělá, jde proti principům Spojených národů a zcela to popírá fungování mezinárodního práva.
Jaká je reakce členských států na ruskou agresi?
Čím dál více států vyjadřuje podporu Ukrajině a odmítá ruskou agresi, to se ale samozřejmě také mění ze dne na den. Stejně jako vývoj na Ukrajině. Generální tajemník OSN António Guterres se snaží vystupovat velmi neutrálně. V posledních dnech ale vydal velmi silná prohlášení, v nichž jasně pojmenoval, že Rusko páchá vojenskou agresi vůči Ukrajině, podpořil Ukrajinu a vyzval ke stažení ruských jednotek.
Téma tu také velmi silně rezonuje mezi některými členskými státy, třeba z Afriky, Latinské Ameriky, ale i Asie. Ty si čím dál více uvědomují, že Rusko porušuje základní principy a hodnoty, na nichž stojí OSN. Ta vznikla proto, aby zabránila opakování strašných událostí a utrpení z druhé světové války. Rusko však dělá pravý opak.
V pátek večer zasedne Rada bezpečnosti. Máte informace, co bude obsahem její rezoluce?
Bude ji předkládat Albánie, která je nestálým členem Rady bezpečnosti. Já jsem právě podepsal oficiální žádost, že se Česko připojuje k rezoluci. Někdo může říct, že je to jenom gesto, ale je to vyjádření našeho postoje. Je dobré vysvětlit, že Rada bezpečnosti jako jediný orgán OSN vydává rozhodnutí závazná pro všechny státy, tedy včetně Ruska.
Jakub KulhánekKoncem dubna 2021 nahradil dočasného ministra zahraničních věcí a zároveň ministra vnitra Jana Hamáčka. Hned první den v nové pozici musel řešit kauzu Vrbětice. Na zprávy tajných služeb reagoval předvoláním ruského velvyslance a snížením pracovníků ruské ambasády. Ve funkci byl až do konce vlády Andreje Babiše, jeho nástupcem se stal Jan Lipavský. Ještě než skončil, stihl se navrhnout na českého velvyslance při OSN, to později schválila vláda a podepsal prezident Miloš Zeman. |
Jinými slovy OSN může vyzvat k určitému postupu, může autorizovat užití síly k obnovení míru a může také uvalit sankce. Rada bezpečnosti je tvořena pěti stálými členy s právem veta a deseti nestálými. To znamená, že kterýkoli ze stálých členů může rezoluci, pokud je proti jejímu návrhu, zablokovat. Rusko je jedním z pěti stálých členů Rady bezpečnosti, takže se dá očekávat, jak to hlasování, které tady ve tři odpoledne hodiny newyorského času (21 hodin středoevropského času, pozn. red.) bude probíhat, dopadne. Pravděpodobně zablokuje projednávání rezoluce, i když správně by se Rusko, které je součástí toho vojenského konfliktu a je tím agresorem, mělo z jednání omluvit a zdržet se.
Je nástroj, jak zabránit tomu, aby Rusko rezoluci v této chvíli vetovalo?
Bohužel realita je taková, že světové mocnosti po druhé světové válce systém takto nastavily. Je to daň za to, že na rozdíl od předchůdkyně OSN, Společnosti národů, která nebyla úspěšná a zanikla, je tady zastoupené celé mezinárodní společenství a jsou otázky, pro které není možné najít shodu. Je to daň za inkluzivitu.
Myslím, že se nedá předpokládat, že by Rusko na sebe nechalo uvalit rezoluci a její podmínky. Pokud rezoluce ale nebude přijata, bude na tahu Valné shromáždění OSN, jež je po Radě bezpečnosti
druhým nejsilnějším orgánem OSN a jsou tam zastoupeny všechny státy.
Tam jsou šance na přijetí rezoluce větší, ale nebyla by v tomto případě právně závazná. I když bude Rusko vyzváno k ukončení vojenských operací na Ukrajině, nemuselo by to respektovat a nebudou z toho žádné sankce. Na druhé straně pokud k tomu dojde a podaří se ve Valném shromáždění najít většinu a bude to třeba výrazná většina, pro Rusko to tady v OSN bude jasný signál, že mezinárodní společenství odsuzuje jeho kroky. Rusové se rádi ohánějí nutností dodržovat mezinárodní právo a chartu OSN, ale porušují je a ukazují, jak se nemá chovat stát, který se hlásí k civilizovanému společenství.
Myslíte, že by v rámci rezolucí mohlo dojít k povolání Modrých přileb?
K tomu je potřeba, aby Rada bezpečnosti autorizovala vyslání mírových sil a stanoví mandát. Síly jsou většinou velmi lehce vyzbrojené a jsou vysílané do postkonfliktních situací. Mají situaci poté, co skončí konflikt, uklidňovat a stabilizovat nebo někdy jsou vysílány proto, aby situaci deeskalovaly, předcházely konfliktu. Na Ukrajině probíhá regulérní válka, vyslání Modrých přileb by nedávalo smysl, zároveň by to musela schválit Rada bezpečnosti, kde bychom narazili na ruské veto.
Zmínil jste, že Rusko porušuje chartu OSN a mezinárodní dohody, jeho armáda vybombardovala školku a sirotčinec, dopouští se útoku nejenom na armádu a armádní cíle, ale i na civilisty. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov je údajně připravený vést dialog, až Ukrajinci přestanou bojovat. Je nějaká možnost, jak pozastavit nebo ukončit Rusku členství v OSN?Ukrajina se brání a i z hlediska charty OSN má na to plné právo, a to si myslím, že je důležité, aby všude zaznívalo. V tomto česká diplomacie jasně pojmenovává věci tak, jak jsou. Pojmenovává to v rámci Evropské unie, NATO, ale i tady v OSN. Rusové se z počátku snažili vykládat svoji vojenskou agresi jako mírovou misi.
Oceňuji, že generální tajemník OSN okamžitě proti tomuto výkladu vystoupil a řekl, že to odporuje duchu mírových operací. Podle něj nemůže být pochyb, že ruské vojenské jednotky nepůsobí jako mírové jednotky. To je naprostý nesmysl. Když jsem vystupoval s naším národním projevem, také jsem to odsoudil. Je potřeba to pojmenovávat: Rusko jednoznačně páchá vojenskou agresi. Může se to snažit různě nálepkovat hezkými řečmi, ale realita je, že to je vojenská agrese, která nemá žádnou oporu v chartě OSN, v mezinárodním právu.
Mrtvé děti ve školce, zásah sirotčince. Ukrajina sbírá důkazy pro Haag |
OSN vznikla po druhé světové válce a má zajišťovat mír, ale částečně je bezzubá, třeba i nyní vůči ruské agresi. Může mu uložit sankce, ale nemůže ho při jednáních na půdě OSN zablokovat nebo do konfliktu zasáhnout. Není načase částečně reformovat OSN, aby došlo k úpravě určitých stanov, aby byly ošetřeny situace, kdy jeden člen napadne druhého?
Zaznívá to často, jestli je OSN bezzubá, nebo ne. Realitou je, že sdružuje 193 členských států, tedy celý svět. OSN je o nastavení mantinelů mezinárodních vztahů, pravidel hry. Různé státy na to mají různé pohledy. Můžeme si stěžovat na její efektivitu, ale nemáme vůči nim alternativu. Možnost spolu mluvit, snažit se řešit některé problémy. Teď nemyslím jenom otázky spojené jen s bezpečností, ale i spojené s lidskými právy, problémy klimatických změn a humanitární a rozvojovou pomoc. Dělá toho strašně moc, má i Modré přilby pro mírové operace, působí po světě. Naráží to na limity, ale je řada věcí, které se OSN daří.
V oblasti humanitární pomoci působí na Ukrajině osmnáct agentur, fondů a programů OSN, nejznámější je UNICEF, který pomáhá dětem. OSN bude, a to se dá očekávat, hrát větší roli při poskytování humanitární pomoci ukrajinským uprchlíkům před válkou a pomoci Ukrajině a to nejen na jejím území, ale i v okolních státech. V OSN probíhají snahy o reformu od jejího vzniku, pořád se vyvíjí. Je to nekonečný proces, který sice bude narážet na protichůdné představy, ale pořád je to platforma, kde je možné setkávat, diskutovat, hledat řešení světových, ale i regionálních, problémů.
Nastoupil jste na post ministra zahraniční věcí a hned jste řešil kauzu Vrbětice a vyhoštění ruských diplomatů. Nastoupil jste jako vyslanec Česka při OSN a je válka. Může se politika Ruska v nejbližší době zmírnit, nebo očekáváte její další eskalaci?
Nechtěl bych se pouštět do hodnocení nebo predikcí. Myslím si, že fakta mluví za vše. Vojenská agrese Putina proti suverénnímu státu, tedy sousedovi, mluví za vše. Rusko ukázalo svými kroky, že si vybralo válku a agresi, to bohužel vypovídá o ruském chování. Jsme svědky naprosto neobhajitelné a ničím nepodložené a nevyprovokované agrese, a to i za spolupráce Běloruska. Je důležité podtrhnout, že Rusko těmito kroky jasně podkopává principy bezpečnostní architektury a mezinárodního práva a vůbec samotné podstaty mírového soužití.
