S vymezením profesí jinak na rozdíl od zástupců dalších krajů souhlasí. Ne už tak další její kolegové. Ústecký hejtman Jan Schiller či hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba žádají zařazení dalších profesí.
„Myslím si, že by do režimu pracovní karantény měli jít ještě řidiči autobusů veřejné dopravy. Ale jinak v tom významný problém nevidím,“ uvedla hejtmanka. Podle ní je možné interiér autobusu upravit tak, aby byl řidič oddělen od cestujících.
„Byla by opatření, která by eliminovala to, že by se setkával řidič s cestujícími. Už teď jsou první řady pro cestující uzavřené páskou, aby nemohli k řidiči blíž,“ uvedla Pecková.
Systém pracovní karantény budou zdravotní nebo sociální zařízení moci podle ministra zdravotnictví Válka využít jen pro zaměstnance, kteří jsou pro jejich fungování nezbytně nutní, a to až ve chvíli, kdy by mohla být ohrožena péče. Povolení a podmínky budou muset podle ministra udělit hygienici.
Pecková podotkla, že v nemocnicích už při dřívějších vlnách koronaviru fungovala praxe, kdy zdravotníci po setkání s pozitivně testovaným člověkem nešli do karantény, ale pakliže by chyběli na oddělení, docházeli dál ke covidovým pacientům.
Podle ní je ve spolupráci s hygieniky možné podobně nastavit i systém, s kterým nyní přišla vláda. „Oni si ale myslí, že to zatím potřebovat nebudou, že to budou zvládat. Pakliže by to potřeba bylo, tak si myslím, že ve spolupráci s hygienou se režim v těchto povoláních nastaví,“ dodala hejtmanka.
Koronavirus
Sledovat další díly na iDNES.tvDalší hejtmani jsou proti
Podle ústeckého hejtmana Jana Schillera hejtmani s vládou řešili zabezpečení svozu odpadu, dopravy, vodárenství a energetiky, což se v rozhodnutí vlády nijak neobjevilo. Řekl to v pátek večer v České televizi.
„Potřebovali bychom to rozšířit aspoň na meziměstskou dopravu, abychom mohli vozit lidi do práce a do škol,“ uvedl. Pokud se počet lidí v karanténě při šíření omikronu zvýší, bude podle něj problém s fungováním kraje jako takového.
Vládou nastavené podmínky na Twitteru kritizoval také hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák. „Ještě bych pochopil, když je v pracovní karanténě strojvedoucí, který může být v izolaci, ale zdravotní sestra nebo sociální pracovnice? Ti budou ohrožením pro pacienty a klienty,“ uvedl.
Ještě bych pochopil, když je v pracovní karanténě strojvedoucí, který může být v izolaci, ale zdravotní sestra nebo sociální pracovnice? Ti budou ohrožením pro pacienty a klienty. Pokud mají pozitivní Ag test musí na PCR a pak do izolace nebo zpět do práce podle výsledku.
Předseda Asociace krajů ČR a jihočeský hejtman Martin Kuba očekává, že se o této záležitosti bude mluvit i na úterní pravidelné schůzce hejtmanů s členy vlády. „Asi o tom ještě diskutovat budeme, byť tohle bezesporu patří do rozhodování vlády. To nenastavují kraje,“ řekl Kuba.
Podle jihočeského hejtmana je důležité vytvořit systém umožňující rychlé ověření pozitivních antigenních testů PCR testem u pracovníků v kritické infrastruktuře. Krizový štáb Jihočeského kraje podle něj do této infrastruktury počítá lidí pracující ve zdravotnictví, sociálních službách, dopravě, energetice, svozu odpadu nebo vodohospodářství.
Daleko širší seznam pracovníků, kteří do kritické infrastruktury spadají, představil i hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek.
„My jsme seznam kritické infrastruktury dávali dohromady už v době, kdy jsme tvořili seznam pracovníků pro přednostní očkování. Kromě pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách jsou to energetici, vodárenští pracovníci, lidé z odpadového hospodářství a podobně. Prostě činnosti, které je nutné zajistit bez ohledu na to, jak špatný bude stav,“ řekl Kulhánek, podle kterého zatím není situace kritická.
Stejně situaci zhodnotil i hejtman Zlínského kraje Radim Holiš, podle kterého je debata o podmínkách pracovní karantény předčasná. „V tuto chvíli, když už tady měl omikron být ve velké míře, zatím nemáme ve Zlínském kraji problémy, že bychom pracovní karanténu museli používat. Vypadá to ale, že se situace bude zhoršovat,“ uvedl Holiš.
Na případné zhoršení situace by měl být podle něj stát připraven. „Chci to po ministrovi zdravotnictví od začátku roku, kdy a v jaké situaci je už krizový scénář, co bude vláda dělat v krizovém scénáři. Zatím jsme s ním seznámeni nebyli,“ dodal.
Podmínky pracovní karantény
Systém pracovní karantény budou zdravotní nebo sociální zařízení moci podle Válka využít jen pro zaměstnance, kteří jsou pro jejich fungování nezbytně nutní, a to až ve chvíli, kdy by mohla být ohrožena péče. „Domnívám se, že z těch, co budou v karanténě, i ve zdravotnických zařízeních, se to bude týkat – i jednotky jsou vysoké procento,“ řekl.
Ministr vnitra Vít Rakušan minulý týden uvedl, že pracovní karanténa by se mohla vztahovat i na pracovníky v dopravě, energetice, vodním hospodářství nebo pohřebnictví. Profesní svazy žádaly ještě větší rozšíření.
Vláda osekala profese pro pracovní karanténu, chce školám přidat dny volna |
Svaz průmyslu a dopravy (SP) podle svého viceprezidenta Jana Rafaje od počátku vypuknutí pandemie jedná s relevantními ministerstvy a expertními skupinami, aby byla vytvořena širší definice nezbytných a strategických odvětví, například i pro mimořádné krizové situace. Zatím taková definice podle Rafaje neexistuje.
„Stát by měl mít k dispozici data a fakta, aby uměl v takovýchto situacích rozhodovat, znát dopady a specifika a roli sektorů, jako je například svoz a zpracování odpadu, úpravny vody, výroba obalů pro léky a potraviny či nepřetržité výroby v ocelářství, chemickém průmyslu nebo sklářství,“ uvedl Rafaj. Zástupci zaměstnavatelů na toto téma jednali s resorty zdravotnictví a průmyslu a obchodu. SP své podněty podle Rafaje poslal také Ústřednímu krizovému štábu.
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza ocenil, že vláda udělala první krok v pracovní karanténě alespoň směrem k některým profesím. Předpokládá, že pro firmy stejný režim schválí, pokud bude potřeba. Počty nakažených jsou podle něj zatím výrazně menší, než se předpokládalo, pro pracovní karantény tak není důvod. „Zatím se soustředíme na dotažení testování ve firmách,“ dodal.
