„Pokud SARS-CoV-2 pozitivní osoba bude pracovat celou směnu v FFP2 respirátoru, věřte mi, že si zadělává na takové respirační problémy, že na konec skončí na JIP,“ uvedl 10. ledna na Twitteru Omar Šerý, neurobiolog a odborník na DNA diagnostiku z Ústavu biochemie Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně.
„Právě pozitivní by měli být izolováni také proto, aby respirátory pokud možno vůbec nemuseli nasazovat. Škodí jim,“ doplnil.
Pokud SARS-CoV-2 pozitivní osoba bude pracovat celou směnu v FFP2 respirátoru, věřte mi, že si zadělává na takové respirační problémy, že na konec skončí na JIP. Právě pozitivní by měli být izolováni také proto, aby respirátory pokud možno vůbec nemuseli nasazovat. Škodí jim.
S tvrzením, že by dlouhodobé nošení respirátoru mohlo být pro lidi nakažené koronavirem škodlivé, se však všichni neztotožňují.
Pecková chce do pracovní karantény autobusáky, její kolegové další profese |
„Zdravotní rizika dlouhodobého nošení respirátoru nejsou nijak odlišná u pacientů testovaných na SARS-CoV-2 pozitivně, nebo negativně. Riziko je stejné a vyplývá hlavně z používání respirátoru, které není přímo v souladu s doporučením,“ míní třeba Vladimír Herout, primář Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity.
Jde podle něj třeba o situace, kdy lidé nosí jeden respirátor déle, než je doporučeno. „Dále se stává, že manipulují s respirátorem jinak, než je žádoucí, třeba ho odkládají a znovu nasazují a tak podobně. To vše může vést jednak k nedostatečné ochraně dýchacích cest, popřípadě i ke znečištění respirátoru, přes který poté vdechujeme vzduch do dýchacích cest a plic,“ doplnil Herout.
Tvrdá práce s covidem
Přesto i ostatní odborníci souhlasí, že pracovní karanténa může být mít na zdravotní stav nakaženého negativní vliv. „Když někdo bude intenzivně pracovat, pohybovat se a přitom bude pozitivní, dá se očekávat, že by se mu to mohlo zhoršit a místo toho, aby byl trvale bezpříznakový a nic mu nebylo, by mohl začít být opravdu nemocný,“ míní imunolog z Akademie věd Václav Hořejší.
Je tak podle něj zcela jednoznačné, že kdyby opravdu takový člověk začal nějaké příznaky pociťovat, měl by přestat fungovat v rámci pracovní karantény. „A měl by si jít lehnout či jít do nemocnice, pokud by to stav vyžadoval,“ řekl.
Pracovní karanténa má platit jen do pozitivního PCR testu, řekl Rakušan |
S tím souhlasí i Herout. „Pracovní karanténu musíme chápat jako krajní možnost, v případě, že nelze provoz pracoviště zajistit jinak. Zdravotní stav nakaženého se samozřejmě může rychle měnit, nicméně pracovní karanténa je rezervována jen pro pozitivní bez jakýchkoli příznaků onemocnění,“ uvedl. Pokud tedy začne mít pracovník příznaky, pracovní karanténa končí a je nutné jej izolovat.
„Z principu je vůbec to, že člověk, který je pozitivní, může pracovat, rizikové. Hrozně ale záleží na tom, co dělá, jaká je povaha jeho práce,“ míní Hořejší a dodává, že jde o to, co je „větší zlo“. Zda nedostatek personálu či riziko, že by mohl covid-pozitivní pracovník někoho nakazit.
Až pokud nic jiného nezbyde
Politici nyní uvádějí, že ačkoliv pro vybrané profese nyní pracovní karanténu zavést mohou, přistoupí k ní až v krajní situaci. „Máme pracovní karanténu jako extrémní nástroj pro malou skupinu odborníků, kdyby se situace ve zdravotnictví a v sociálních službách potenciálně zhoršovala,“ uvedl po pátečním jednání vlády ministr zdravotnictví Vlastimil Válek.
Ačkoliv se tedy předtím hovořilo i o pracovní karanténě pro pracovníky v energetice, vodohospodářství či svozu odpadu a potravinářství, nyní tuto možnost mají jen pracovníci ve zdravotnictví a sociálních službách, a to podle pravidel stanovených krajskými hygienickými stanicemi.
Hejtmani za ANO kritizují podobu pracovní karantény, Kuba čeká diskusi |
Do pracovní karantény může jít zaměstnanec tehdy, má-li pozitivní antigenní samotest na koronavirus. Současně nesmí mít žádné příznaky. Pokud se u něj nákaza potvrdí PCR testem, do práce již dále docházet nemůže a z karantény odchází do izolace. Trvá pět dní, zaměstnanec by při ní měl chodit jen do práce a zase domů, třeba stravovat se pak musí odděleně od ostatních kolegů.
Pracovní karanténa reaguje na situaci třeba v USA, kde vlivem šíření omikronu, který je nakažlivější než varianta delta, chybí zaměstnanci na klíčových pozicích. Varianta omikron nyní v Česku tvoří asi osmdesát procent záchytů.
