Šílených 45,9 stupně Celsia naměřili ve Francii na konci června. Teplotu, jakou zažijete spíše třeba v Bagdádu – tam bylo takové horko minulý týden.
„V minulosti dominovaly takovéto teploty na Blízkém východě. V současnosti už pronikají i do Evropy. Čtyřicet pět stupňů v Česku je otázkou několika desítek let. Může to být příští rok, ale není to pravděpodobné. Je to můj názor, není opřen o klimatologické modely, ale není s nimi v rozporu. Desítky z nich předpovídají velký růst teplot,“ uvedl Petr Dvořák.
Tabulky oteplování i reálné počasí v terénu mu dávají za pravdu. Ukazují mimo jiné, že navzdory předchozím výkyvům ta pravá výheň trápí Česko posledních pět let. Průměrná roční teplota (takzvaný dlouhodobý normál) byla mezi lety 1981 a 2010 přesně 7,9 stupně Celsia a většina Čechů ji bere jako „běžné počasí“. Ovšem pozor.
Tři roky z posledních pěti měřených let od roku 2014 vykazovaly hodnotu začínající devítkou, o dva stupně víc, což je v těchto průměrech hrozně moc. Nejteplejší v historii byl rok 2018 s 9,6 stupně. Roky 2014 a 2015 s průměrem 9,4 stupně za loňskem nezaostávaly.
A teď pro srovnání, poslední chladný rok pod „magickou“ hodnotou 7,9 stupně byl 2010 (7,2 stupně).
„Celkově je vidět trend růstu průměrných teplot, hlavně v posledních pěti letech po asi patnáctiletém období stagnace. Tato stagnace byla často používaná skeptiky jako důkaz, že se globální oteplování zastavilo. Nezastavilo se. Jen nejde podle pravítka nahoru. Nejspíš se teď stane, že globální oteplování svoje dosavadní pozastavení rychle dožene,“ dodal meteorolog Dvořák.
Brabec chce vybláznit republiku k sázení stromů
Horko tak bude čím dál tím víc i politickým tématem. Ve vládě ho má stejně jako sucho na starosti ministr životního prostředí Richard Brabec. Chce s ním bojovat třemi hlavními způsoby – výsadbou stromů, budováním umělých jezer a rybníků a regulací v zákonech.
Developeři, kteří stavějí domy či haly, budou jednou třeba nuceni sázet stromy.
„Horko nás trápí hlavně ve velkých městech, kde jsou tepelné ostrovy. LIKO-S ve Slavkově, to je úžasný areál budoucnosti (průmyslové haly jsou pokryty rostlinami a trávou, pozn. red.). Jsou tam zelené střechy a zelené fasády,“ dává Brabec za příklad společnost s halou prorostlou zelení, která ochlazuje vzduch okolo.
Ostatně nejlepší prostředek proti vedru je podle Brabce strom. „Máme projekt s Nadací partnerství o výsadbě 10 milionů stromů,“ tvrdí ministr. „Chtěli bychom vybláznit republiku, aby každý na svém pozemku sázel stromy. Když se podíváme na aktuální počasí, to je jen ochutnávka let příštích.“ Projekt hodlá ministerstvo ohlásit na podzim, ale už teď se mohou hlásit subjekty, které chtějí sázet.
Tichý rekord před pár dny
Rekord v teplotě může být ojedinělou výchylkou. Například absolutní teplotní rekord 40,4 stupně naměřený v Dobřichovicích pochází kupodivu z roku 2012, ve kterém se Česko jinak zas až tak moc nepeklo. Dokonce toho roku padaly i mrazové extrémy. „Tyhle rekordy nemají moc vypovídající hodnotu, jsou to jen jednotlivé dny, kdy z nějaké příčiny došlo k výchylce teploty,“ připomíná Dvořák.
Extrémní sucho je v polovině republiky, praská i půda v podhůří Beskyd |
Ale samozřejmě i teplotní rekordy souhrnně – když jsou jich stovky – jsou důkazem, že se Česko zatraceně otepluje.
Celkem má Český hydrometeorologický ústav 240 stanic. Nejznámější je Klementinum v centru Prahy, kde se přesně měří od dob Marie Terezie. A od té doby na nejznámější české stanici nikdy nebylo tak vedro jako v neděli 30. června před osmi dny.
O rekordu se ale moc nepsalo, protože zůstal neoficiální a neuznaný. „Dne 30. 6. 2019 byla sice při manuálním měření na klasickém maximálním teploměru naměřena teplota +37,9 stupně Celsia, ale od roku 2012 se za oficiální hodnoty považuje měření z automatických čidel,“ vysvětluje klimatoložka Lenka Stašová z Českého hydrometeorologického ústavu.
Jak to tedy s rekordy je doopravdy? Řekněme, že kromě Klementina jsou nejčastěji citované meteorologické stanice v Česku ještě Doksany, Plzeň-Bolevec, Jezerní slať, Jizerka a Dobřichovice – je jich tedy šest. Na třech z nich platí teplotní rekord z doby po roce 2010.
Ani kapka nazmar. Vláda zřídila pro boj se suchem „vodní policii“ |
Současnou situaci dobře „ilustruje“ také jeden článek z těchto novin starý víc než 15 let. Dne 4. srpna 2003 se na titulní stranu MF DNES dostal text „Tropická vedra budou trvat až do čtvrtka“. Čtenáři se z něj dozvěděli, že „by mohlo být v příštích dnech až 33 stupňů“ a že také bylo 33,4 stupně v Neumětelích.
A teď střih, letos se v posledním červnovém týdnu těch 33 stupňů bralo spíš jako vítané „ochlazení“, protože ono také někde bylo skoro 39 stupňů.
Na počasí se lze dívat z různých úhlů. Meteorologové počítají třeba i takzvané „tropické dny“, kdy je víc než třicet stupňů. Nejvíc jich bylo na většině stanic v roce 2015 (v Klementinu 34, což je dohromady víc než měsíc).
Extrémy na obě strany
Pozoruhodný je ještě jeden moment. Oteplování posledních let není úplně intenzivní a v chladnějších měsících roku kupodivu teplotní rekordy tolik nepadají.
U každého měsíce se eviduje nejteplejší den v historii. Rekordy za čtyři poslední měsíce roku od září do prosince jsou kupodivu pořád relativně staré. Padly mezi roky 1911 až 1961. Pro září pořád platí rekord 35,1 stupně z roku 1911.
Rekordní mrazy i vedra: Změna klimatu přináší divoké extrémní počasí |
Naopak, v současnosti padají i mrazové rekordy. Proto také vědci raději místo termínu „globální oteplování“ raději používají spojení „globální klimatické změny“, protože extrémy se dějí na obě strany.
Již zmíněná Jizerka se často objevuje ve zprávách jako místo, kde je mráz i v létě. Úplně největší mráz tam byl 3. února 2012, a sice –35,3 stupně. A opět, z dvanácti mrazových rekordů za každý měsíc jich třetina padla po roce 2000.
Nápadné je i to, že rekordy padají spíš v Čechách než na Moravě. Z rekordů nejnižší a nejvyšší teploty za jednotlivé měsíce, kterých je 24, jen tři padly na moravských stanicích.
