"V poslední době je třeba populární bílý celer. Na jeho pěstování přechází většina zelinářů, i když dobře vědí, že jsou méně aromatické. Je to však móda a když se jí nepřizpůsobíme, vypadneme ze hry," tvrdí například předseda Zelinářské unie Čech a Moravy Jaroslav Zeman.
Takzvaná baby karotka, mrkvička dlouhá čtyři až pět centimetrů, je zajímavá i tím, jak se pěstuje. "Zelináři ji hustě vysejí a v určité vývojové fázi nať sežehnou ohněm. Pak se vyoře, opere a konzervuje," popisuje další novinku olomouckých šlechtitelů Jiří Kučera.
Zelináři, kteří chtějí být "in", ovšem pěstují i červenou růžičkovou kapustu, kudrnaté saláty, papriky ve tvaru cigarety, beraního či kozího rohu. Hodně vylepšovat se dá dokonce i na obyčejné cibuli. Čím má protáhlejší tvar, tím lépe. To proto, že při přípravě špízu se z ní dá nakrájet více stejnoměrných koleček.
Pro zpracovatele mají zelináři velikost gigant, pro domácnosti naopak pěstují zelí a saláty s co nejmenšími hlávkami. Rodiny jsou menší a malá hlávka je praktičtější. Pro lidi, kterým rajče nevoní anebo je rozčiluje, že občas vystříkne na šaty, mají už pěstitelé také řešení. Třešňové rajče, které vypadá jako větší bobule, má žlutou barvu a poněkud jinou chuť.
Ne každou novinku však lidé přijmou. Na počátku devadesátých let někteří zelináři vsadili na čekanku, ale lidé ji nepřijali. Zdála se jim moc hořká. Naopak čínské zelí je stále populárnější a zelináři ho každým rokem sejí více a více. Sympatie získává i brokolice.
Nové tvary zeleniny šlechtitelé vymýšlejí zejména pro konzerváře. Těm se například líbí, když má mrkev kořen ve tvaru válce a dávají také přednost zelí s malým košťálem a "utaženými" hlávkami. "Když listy nejsou pěkně naskládané na sobě, špatně se krouhají," obhajuje nové požadavky na zelí Josef Poštulka ze zemědělského podniku Otice.
Některé nové vlastnosti zeleniny jsou však atraktivní spíš pro pěstitele než pro spotřebitele. Zejména to, že nechutnají škůdcům, nebo se mohou pěstovat i v zimě. Kvůli plísni jsou módní zase extrémně rané okurky nakladačky. Šlechtitelé se také snaží křížit okurku s cukrovým melounem, který je proti plísni rezistentní.
Ještě více než šlechtění nabízí při vývoji nové zeleniny genetická manipulace. Zelináři, stejně jako jiní pěstitelé, na ni zatím však moc nesázejí. Obávají se, že by k takové zelenině neměli lidé důvěru a nekupovali by ji. Ve světě jsou již však poměrně rozšířená geneticky modifikovaná rajčata.
