V první chvíli to vypadalo jako jasná odplata za to, že David Černý za českého předsednictví v díle Entropa zobrazil Švédy jako křídlo letounu gripen v krabici od Ikey. Prodej gripenů do zahraničí je spojený s úplatkářskou aférou.
Mluvčí švédského předsednictví Jörgen Gren obavy zpochybňuje a záměr v tom nevidí. "A už jste ochutnala? Třeba jsou ty české nejlepší," odpovídá na dotaz. "A nejste náhodou bramborová velmoc?" ptá se. Ano, ale Nizozemsko je snad větší bramborář.
I Bulharsko, které na české plastice Entropa znázorňovaly turecké záchodky, ve švédské bonboniéře voní po růžích. Slováci, "po entropsku" utlačovaní maďarskou trikolorou, mají ve snovém cukroví příchuť slivovice a Maďaři vlašského ořechu. Německo chutná po oříšcích lískových. A Češi po bramborách.
Uvnitř bonboniery je knížka s příběhy pro každou zemi. Stín podezření mizí. Pokud to byla msta, pak krotká. U rozkrájené české brambory je příběh o rumu. Tuzemáku.
"České chráněné tajemství je jejich rum. Dělají ho od 19. století z brambor nebo cukrové řepy. Ale podle evropské legislativy se rum dělá jen z cukrové třtiny, takže při vstupu do Unie Češi museli přestat používat název rum. Přejmenovali ho na Tuzemák a bylo," zní příběh bez zášti a hany.
