„Koho jste odhalili, pane ministře Síkelo, když premiér mluvil o tom, že ten, kdo udělal ve statistikách cen plynu chybu, musí být odhalen,“ ptal se moderátor.
„Odhalil jsem spoustu věcí a jednou z těch nejdůležitějších je, že došlo k nejvyššímu zvýšení cen v cenících, což jsou veřejné dostupné seznamy cen pro klienty z ulice, kteří se třeba rozhodnou, že změní dodavatele a tzn. že si musíme říct, co porovnáváme, jestli porovnáváme ceny, nebo ceníky,“ začal Síkela.
„Přijde Vám vhodné mluvit o odhalení viníků, kteří udělali chybu, na což jsme zvyklí spíše od vůdců autoritářských režimů,“ doptával se moderátor.
Plyn v Česku zdražil nejvíc v EU, hlásí statistici. Matou lidi, láteří Fiala |
„Kritika Eurostatu je naprosto oprávněná, protože Eurostat až do této chvíle nepřiznal, že v případě některých zemí srovnává ceníkové ceny se skutečnými cenami a je to právě o tom, jaká data ty jednotlivé země dodávají a do té doby, než ty ceny začaly kulminovat, tak si nikdo nedělal starost, nebo se nezajímal o to, jestli jsou ta data správná a jestli jsou správně interpretována,“ dodal Síkela.
Síkela chce do novely energetického zákona zapracovat povinnost dodavatelů energií sdělovat Energetickému regulačnímu úřadu (ERÚ) skutečné ceny energií, za které je prodávají koncovým zákazníkům, uvedl v ČT.
ERÚ a Český statistický úřad dosud mohly podle něj pracovat jen s ceníkovými cenami, které podle Síkely platí méně než 2,5 procenta obyvatel. Proto podle něj Česko v porovnání s ostatními evropskými zeměmi patřilo ve druhém pololetí loňského roku mezi nejdražší země v Evropě.
„Mám zmapováno 70 procent trhu, ze kterého vyplývá, že ceníkové ceny, se kterými pracuje Eurostat, platila méně než 2,5 procenta obyvatel. Zbývajících 97,5 procenta platí o 40 až 50 procent méně,“ uvedl Síkela.
Návrh novely energetického zákona v současnosti Sněmovna projednává a Síkela do něj chce povinnost oznamování skutečných cen regulátorovi doplnit formou poslaneckého pozměňovacího návrhu.
Plyn v Česku opravdu zdražil nejvíc v EU, stojí si za svým bruselští statistici |
Dle exministra průmyslu Karla Havlíčka nerozumí Síkela statistice. Na jeho kritiku Eurostatu reagoval slovy: „Hrajete hokej na rybníku, kde chybí led a jste v tom až po uši a já se Vám budu snažit dokázat, v čem je Váš problém.“
Havlíček uvedl, že vysoký meziroční nárůst cen zapříčinila nízká srovnávací základna z roku 2021, kdy vláda zavedla nulovou sazbu DPH na energie, která koncové ceny snížila. „Premiér kritikou statistiků neuvěřitelně nahrál dezinformátorům,“ dodal Havlíček.
Síkela podle svých slov v současnosti neuvažuje o zrušení cenových stropů na energie a je pro jejich zachování do konce roku. Podle něj „stále není dobojováno“ a opatření je připravené na případné další energetické krize. „Energetickou krizi jsme ustáli poměrně dobře, ale pořád ještě nejsme na cenách, na kterých jsme byli dříve a už na nich asi nikdy nebudeme.“
Stejně tak by na konci roku mělo skončit i odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje pro koncové zákazníky. V současnosti za ně poplatek hradí stát. „Stejně tak jak skončí zastropování cen energie, mělo by skončit i to, že stát hradí odběratelům poplatky za obnovitelné zdroje. Musíme se ovšem podívat, jaké budou dopady na nejzranitelnější části obyvatelstva,“ uvedl Síkela.
Problém dvojích cenAčkoli by podle vyjádření Eurostatu měly všechny země postupovat stejně, ve skutečnosti to tak není. Na rozdíly upozornil tento týden už Energetický regulační úřad a ukázaly ho i metodické listy Eurostatu. Všechny země nařízení EU 2016/1952 dodržují v tom smyslu, že hlásí koncové ceny pro domácnosti včetně všech slev, poplatků či daní včetně DPH. Jen některé, jako například Rakousko, je vykazují podle toho, co skutečně platí všechny domácnosti, protože čerpají z fakturačních systémů dodavatelů. Jiné, jako Česko, posílají rovněž skutečně domácnostmi placené ceny, ovšem jen za zlomek odběratelů, konkrétně těch, kteří v daném období měnili dodavatele. Lepší je v tomto směru zřejmě přístup Rakouska, neboť v příloze I, bodu 3 evropské metodiky pro ceny plynu se uvádí „Údaje zahrnují všechny zákazníky v domácnostech....“. Podobně u elektřiny se píše „Ceny jsou průměrné vnitrostátní ceny účtované zákazníkům v domácnostech.“ Tyto ceny však podle ERÚ Česko do Eurostatu neposílá. „ERÚ jsou k dispozici pouze veřejně dostupné ceníky, které dodavatelé zveřejňují v rámci aktuální nabídky (zákon bohužel neukládá dodavatelům za povinnost skutečně hrazené ceny komukoliv vykazovat) – jde tedy o ceníky akviziční, s vyššími než průměrnými skutečně hrazenými cenami. Na tyto nedostatky databáze Eurostatu a možnou nesourodost porovnání upozorňuje ERÚ dlouhodobě,“ uvedl mluvčí úřadu Jan Hamrník. čtěte Každá země hlásí Eurostatu ceny energií jinak, ukazuje pohled na data |
