„Myslíme také na všechny osoby s duševním onemocněním, na které od včerejšího dne padá stín, jenž jejich zkušenosti démonizuje a nevybíravým způsobem je slovně vylučuje z běžných životních rolí, například role studenta či studentky vysoké školy,“ napsali její zástupci.
Zjednodušování podle nich usnadňuje lidem tragickou situaci zpracovat a je to běžná reakce v krizových situacích. „I přesto je dobré si pamatovat, že drtivá většina násilných trestných činů nemá jakoukoli souvislost s duševním onemocněním a že jazyk, který to naznačuje, je pro mnoho z nás bolestivý a zraňující,“ dodali. Může například odradit lidi, které se chystají vyhledat odbornou pomoc.
Mladé trápí klima a válka. Muži o svém psychickém zdraví nemluví, říká průzkum |
Stigma duševního onemocnění podle nich významně omezuje kvalitu života těch, kteří se s ním potýkají. „Dvakrát si rozmysleme, než řekneme něco o šílencích, zavírání do nemocnic, léčeben nebo za mříže. Obětí už bylo dost. Pokud to jen trochu půjde, snažte se být soucitní a laskaví,“ uvedli.
Podle informací Národního portálu psychiatrické péče bylo loni více než 652 tisíc ambulantně léčených psychiatrických pacientů, hospitalizovaných bylo asi 28 tisíc akutně a 26 tisíc dlouhodobě. Více než 45 tisíc lidí je hospitalizováno každý rok po sebevražedném pokusu.
KVÍZ: Co víte o duševních onemocněních? |
Dlouhodobě lidí s duševními potížemi přibývá, pacientů s příznaky depresí nebo úzkostí od roku 2010 přibylo asi o pětinu. Vliv mají i traumatické události jako pandemie covidu-19 nebo válka na Ukrajině.
Náklady na psychiatrickou péči tvoří asi čtyři procenta nákladů zdravotnictví, roste zejména počet pacientů s různými demencemi. Péče psychiatrů je hrazená z veřejného zdravotního pojištění, péče psychologů nebo psychoterapeutů většinou není.
V posledních letech ale na ni zdravotní pojišťovny přispívají z fondů prevence. Celkové náklady na péči o duševní zdraví známé nejsou, podílejí se na ní i ministerstvo práce, školství nebo neziskové organizace.
Přehled krizových linek
|
