Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tv„To, že se Češi dlouhodobě o svá těla nestarají, způsobilo ‚long covid‘, tedy dlouhý průběh covidu,“ vysvětluje Dušan Zhoř. „Vyčerpalo to jejich imunitu. Jestliže covid naruší oslabené orgány, například plíce nebo čichový epitel, může dojít k jejich dlouhodobému poškození,“ dodává.
Počet nových případů covidu se v poslední době výrazně snížil. Podle praktického lékaře je to dáno tím, že Češi jsou proočkovaní, případně získali imunitu proděláním této nemoci. „Překvapilo mě, že u nás na ambulanci je stále poměrně velký zájem o očkování proti covidu i chřipce. Řada lidí už dnes bere covid jako běžné nachlazení.“
Zdravotní negramotnost českých dětí
„Pokud se podíváme na data z OECD nebo z českých výzkumů, zjistíme, že české děti jsou zdravotně nejvíc negramotné na světě. A to se bohužel promítá i do populace dospělých. Víme, že čeští padesátníci mají své tělo o deset let starší, než by měli mít,“ konstatuje lékař.
A to podle něj není vše. „Češi stráví více než 17 let ve stavu nemoci. V alkoholismu jsme první na světě. Za cigarety utrácíme dvojnásobek než lidé ve Švédsku. Ale oproti tomu investujeme do svého zdraví pouze polovinu toho, co Švédové. Jíme méně zeleniny a méně sportujeme.“
„Česká těla jsou skutečně velmi nemocná, ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát. Donedávna jsme byli třetí na světě co se týče návštěvnosti systému zdravotní péče. Před námi byli už jenom Japonci a Jihokorejci. A je to dáno tím, že máme vysoký podíl nemocných a také starých lidí,“ dodává praktik.
Proti zdravotní negramotnosti se Zhoř rozhodl bojovat informační kampaní. Natáčí krátká videa, která zveřejňuje na sociálních sítích. Například na Tik Toku má přes 37 tisíc sledujících.
Jsme za hranou zvládnutelnosti
V Rozstřelu pak lékař podrobně popsal, jak dnes funguje praktická ordinace ve středně velkých nebo menších městech. Podle něho se v poslední době výrazně zlepšilo jejich vybavení. Zásadním problémem je ale nedostatek lidí. Například v Kyjově chybí dětští lékaři a problém je už i mezi praktiky.
A podle Zhoře to není pouze problém Kyjova. „Deset let už na tento problém upozorňujeme. V tuto chvíli už jsme za hranou zvládnutelnosti. Nechci být posel špatných zpráv, ale v některých regionech nás čeká doslova humanitární katastrofa.“
„Studie z Harvardské univerzity totiž jasně ukazuje, že nedostatek praktických lékařů v jakémkoliv regionu výrazně snižuje kvalitu života, kvalitu péče, dlouhodobost přežití, a dokonce i pocity štěstí konkrétních pacientů,“ myslí si lékař, podle kterého je nejhorší situace na Mostecku, Karlovarsku a také na Vysočině.
Telemedicína má budoucnost
V rozhovoru lékař hovořil také o tom, na jakém principu dnes funguje telemedicína, tedy vyšetření na dálku, díky kterému mohou pacienti konzultovat svůj stav přímo se svým praktikem. Názorně pak na nejmodernějších přístrojích ukázal, že i na dálku bude možné v blízké budoucnosti velmi detailně vyšetřit pacienta.
Praktický lékař se v Rozstřelu vyjádřil také k možnému zavedení zdravotního připojištění, o kterém uvažuje ministr Vlastimil Válek (TOP 09). Podle něj jde o dobrý nápad. „Dnes to bohužel funguje formou obálek. Kdo chce lepší kloub nebo čočku, zajistí si to tímto způsobem.“
„Já jsem pro to, aby si tento nadstandard mohli zaplatit lidé, kteří na to mají, legálně, třeba prostřednictvím připojištění. Šlo by o jakýsi VIP servis,“ míní Zhoř.
A co by vzkázal pacientům? „Pečujte o sebe. Jestli chcete být zdraví, musíte dobře jíst. Udržujte mezi jídly intermittent fasting, tedy dostatečně dlouho lačněte. Minimálně 8 hodin, lépe 12 a nejlépe 16 hodin. Pohybujte se, dobře spěte, nebavte se s lidmi, kteří vás zlobí. A pokud vám vadí lékař, tak ho změňte,“ uzavírá Dušan Zhoř.
