Představení obsahu dopisu spojili jeho tvůrci s happeningem před Arcibiskupským palácem v Praze, který začal ve středu v 10 hodin.
Dukových odpůrců dorazilo zhruba patnáct. Na sobě měli škrabošky s nápisy Rozvedený, Transžena, Gay, Uprchlík nebo Samoživitelka, které podle nich „představitelé současné církevní hierarchie často vylučují“. Při jejich divadelním výstupu se ozýval pískot a nesouhlasné výkřiky zhruba deseti kardinálových podporovatelů.
„Psát dopis Svatému otci je vrchol a ještě na Popeleční středu. Je vás pouze menšina a ta se musí podrobit většině. Pokud chce protestovat, musí to dělat způsobem, který jí náleží,“ uvedla v živelné diskusi s protestujícími Dukova zastánkyně.
Později došlo i na ostřejší slovní potyčky, ale nikdo z diskutujících nebyl vulgární a po chvíli se situace uklidnila. Kardinálovi podporovatelé happening označili za akci „několika mladých a poblázněných křesťanů“ a „Halíkovinu“, tedy že je dílem katolického kněze a aktivisty Tomáše Halíka.
To ale účastníci akce popřeli. „Jsme naprosto volné uskupení, nemáme žádnou strukturu ani zaštítění,“ řekl jeden z nich. Protestujícím vadilo, že je jejich oponenti nenechali dokončit větu a že neustále zdůrazňovali, že by se měli podřídit a nechat si své „radikální“ názory pro sebe.
„Sblížení trůnu a oltáře“
Pod dopisem, který autoři do Vatikánu odeslali už v pátek, bylo v úterý odpoledne podepsáno přes sto signatářů. Jsou to převážně křesťanští laici nejrůznějších povolání - lékaři, historici či učitelé. Až na několik výjimek mají společné to, že jsou z Prahy. Je mezi nimi i jeden katolický kněz - Jan Regner.
V úvodu dopisu jeho pisatelé uvádějí, že motivací pro odeslání textu je obava o směřování české katolické církve. Jako první výtku vůči arcibiskupovi pražskému zmiňují jeho příliš úzké vztahy s politiky. „Pozorujeme, že za dobu Dominikova působení došlo k výraznému sblížení trůnu a oltáře,“ píší.
Zmiňují, že na svatováclavskou pouť ve Staré Boleslavi v září 2011 pozval Duka tehdejšího prezidenta Václava Klause a nechal ho pronést „neoliberální proslov“. Signatářům se nelíbí ani to, že v listopadu 2015 Duka sloužil v Lánech mši za Miloše Zemana, a to jen pár dní poté, co prezident vystoupil na pódiu s tehdejším lídrem protiislámského hnutí Martinem Konvičkou.
Neprodlužujte už Dukovi mandát, vyzvala papeže část českých katolíků |
„Příklon biskupa Dominika k nacionalismu a ke krajní pravici pak lze vidět nejen v jeho nekritické podpoře islamofobního prezidenta Miloše Zemana, ale také v jednoznačném odmítnutí solidarity s uprchlíky na Svatováclavské pouti v září 2017, anebo v blahopřejném dopise zaslaném předsedovi fašizující strany SPD Tomio Okamurovi,“ píší nespokojení křesťané papežovi.
Ve zmíněném dopise Duka Okamurovi napsal, že je přesvědčen, že ho s ním „spojuje péče o bezpečí lidí v této zemi i řada jiných témat“.
Autoři textu mají výhrady i k lidem, kterými se Duka obklopil. Konkrétně zmiňují jeho tajemníka Milana Badala, jenž po útoku na francouzský kostel v Saint-Étienne du Rouvray v roce 2016 ve svém vyjádření ztotožnil islám s islamismem.
Stovka českých křesťanů zaslala papeži Františkovi dopis, ve kterém ho žádají, aby neprodlužoval mandát pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi.
Restituce podle signatářů prohloubily nedůvěru v církev
Petenti arcibiskupovi vytýkají i jeho podíl na prosazení církevních restitucí. Způsob, jakým jich bylo dosaženo, totiž podle signatářů dopisu ještě více prohloubil nedůvěru české veřejnosti k církvi. „Ještě v březnu 2012 církvím v Česku důvěřovalo, stejně jako v předešlých letech, třicet procent lidí. V září 2012 důvěra v církve klesla o deset procent,“ píší.
Dukovi mají za zlé i slabý zájem o diecézní kněze a každodenní fungování farností, či to, že se podílel na knize s názvem „Jedenáct kardinálů o manželství a rodině“, která zaujala striktní stanovisko k pastoraci rozvedených a znovusezdaných katolíků. „Nedávno také upřel pastorační péči komunitě LGBTQ katolíků v pražské diecézi,“ dodávají signatáři.
Duka prý na kritiku autorů dopisu dříve nereagoval, či ji označil za „výbuch jednostranných vášní nebo protestantské či levicové výstřelky“. Proto se o ní rozhodli tímto způsobem informovat přímo papeže Františka.
Měl by papež prodloužit kardinálu Dominiku Dukovi mandát?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 pondělí 19. února 2018. Anketa je uzavřena.
Svůj dopis uzavírají tím, že jmenováním nového pražského arcibiskupa by papež umožnil, aby se „z církevní hierarchické struktury znovu vytvořilo živoucí a láskyplné společenství bratří a sester, pospolitost, která je vždy ochotna pomoci těm nejslabším, zraněným, lidem na okraji i celému stvoření“.
Mluvčí pražského arcibiskupství Stanislav Zeman v pondělí uvedl, že Duka nemůže na dopis reagovat, protože ho zatím nemá k dispozici. „Nicméně happeningy a jiné umělecké aktivity k popeleční středě tradičně patří, stejně jako připomínka faktu, že prach jsme a v prach se obrátíme,“ dodal Zeman.
Ve středu se kardinál k celé akci vyjádřil. „Masopust byl včera, dnes o Popeleční středě bychom si měli sypat popel na hlavu. A spíše na hlavu svou než na hlavy svých bližních,“ řekl bez dalších podrobností Duka.
Podle některých politiků je protest nízký a trapný
Odeslání dopisu vyvolalo na začátku týdne vlnu kritiky vůči jeho autorům, zejména ze strany některých politiků. Prohlášení odsoudil například europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL).
Veřejně odsuzuji dopis "skupiny" katolíků papeži, který ho vyzývá k neprodlužování mandátu kardinála @dominikduka Nemluví mým jménem. Kardinál je mým kardinálem a člověk, kterého si obrovsky vážím za jeho postoje v době komunismu a práci pro církev době dnešní @lidovky
Hlavy českých katolíků se zastal také poslanec ODS Jan Skopeček. „Kardinál Dominik Duka je pro mě mravní i názorovou autoritou. V době každodenní relativizace tradičních hodnot je jeden z mála, kdo je dokáže bránit. Je tak lidsky nízké a trapné na něj ‚žalovat‘ dopisem ve Vatikánu. Ustál udávání za komunismu, věřím, že ustojí i tento dopis,“ napsal.
Autory dopisu kritizoval i mluvčí prezidenta Miloše Zemana Jiří Ovčáček.
Žalobníčkům do Vatikánu. Pamatujte: Pýcha očí a nadutost srdce, ač jsou svévolníkům světlem, jsou hříchem. Přísloví, 21,4.
Duku podpořil také Institut Václava Klause. „Kardinál Duka se v posledních desetiletích zasloužil o českou katolickou církev (a nejen o ni) více než další církevní hodnostáři. Dal jí vlídnou a otevřenou tvář vůči státu i občanům, dokázal nalézt kompromis do té doby neřešitelných sporů a snažil se ji zbavit jisté zahleděnosti do sebe. Zastavil devastující souboj o katedrálu sv. Víta a přispěl k prosazení církevních restitucí,“ uvedl zástupce institutu Petr Macinka z Institutu Václava Klause.
Signatáře dopisu označil za neomarxistické a novolevičácké jedince, kterým Duka vadí proto, že není „bezvěrec, heretik ani neomarxistický sociální inženýr“ a staví se proti vytváření muslimských minorit masovou migrací.
Jedna petice proti Dukovi, druhá za Duku
V reakci na dopis do Vatikánu vznikla i petice, která naopak vyjadřuje Dukovi důvěru a sympatie. „Je zaměřena na podporu kardinála, za hodnoty, které kardinál zosobňuje a nikoliv proti nějaké skupině aktivistů. Na druhou stranu na útoky a nálepkování ve stylu hnědnutí církve nebo požadavky, že pan kardinál již nebude mít prodloužený mandát, je třeba reagovat a to slušně a důrazně,“ vysvětluje vznik petice její autor Robert Troška.
Ve středu dopoledne byly pod jejím zněním podepsány asi tři stovky lidí. „Podepisuji tuto petici z upřímného přesvědčení, že pan kardinál Dominik Duka patří mezi přední představitele katolické církve v České republice, kterému jde o osud naší drahé vlasti a katolické církve,“ uvedla ke svému podpisu Mária Janošková z Brna.
