„Nesouhlasím s rozhodnutím Evropského soudu. Myslím si, že jde o porušení lidských práv. Český stát aktivně brání porodním asistentkám, aby vykonávaly svoji činnost mimo porodnická zařízení. Věřím tomu, že ženy mají právo zvolit si místo porodu tak, jak je tomu v jiných státech na západ od nás,“ uvedla Dubská.
Dubská zdůrazňuje, že ženám nechce radit, aby si vybraly domácí porod. „Mám pochopení pro lidi, kteří se domácího porodu obávají a přejí si mít věci maximálně pod kontrolou. Vadí mi ale, že chtějí rozhodovat nejen o sobě, ale také o všech ostatních. Lékaři a stát berou ženám možnost volby,“ domnívá se matka tří dětí.
Štrasburský soud řešil ve čtvrtek české stížnosti |
Kromě ní se na Evropský soud pro lidská práva obracela i další matka. Stížnostem a žalobám stát čelí zejména od doby, kdy krajské úřady přestaly vydávat porodním asistentkám svolení s vedením domácího porodu. Nyní ho žádná asistentka, proto mohou buď pečovat o ženu před a po porodu, nebo vést porod v nemocnici.
Ženy, které však chtějí mít u domácího porodu legálně asistentky, upozorňují na to, že stát jim sebral při zachování výběru místa porodu možnost mít i odbornou péči. „Jsou tu přitom porodní asistentky, které mají zájem vést porody doma. A jsou tu ženy, které doma rodit chtějí,“ uvedla Dubská.
Porodila dřív, než soudy rozhodly
Devětadvacetiletá Šárka Dubská má tři děti. Nejstarší přišlo na svět v roce 2007 v porodnici, dva syny pak bez potíží porodila doma v květnu 2011 a únoru 2013. První porod, který byl v porodnici, ji přesvědčil, že dokáže porodit sama. A i když je personál usměvavý a přátelský, některé věci se tam podle ní prosadit nedají. „Cokoliv navíc udělají, to zhoršuje zdravotní a psychický stav matky i dítěte,“ tvrdí.
„Dělala jsem si porodní asistentku sama sobě. Přijala jsem to riziko, že s pravděpodobností půl procenta nastanou komplikace, která mě nebo dítě zabije či trvale poškodí na zdraví. Odmítla jsem riziko, že mě s 95procentní jistotou ‚lehce‘ poškodí v nemocnici,“ popsala to, proč se rozhodla rodit doma, ač tam nemohla mít porodní asistentku.
„Přála bych si, aby (ženy) měly psychickou a odbornou podporu okolí, ať se rozhodnou jakkoliv. Momentálně se na každém místě dostane jedné, ale nikde obou,“ vysvětluje Dubská, proč se asistentky začala domáhat soudně. Než však soudy rozhodly, porodila. Její případ se dostal až k Ústavnímu soudu, u kterého neuspěla (více čtěte zde).
