Proč jste se rozhodla rodit doma?
Porod vnímám jako přirozenou součást života, nikoliv nemoc. Protože se neukázaly žádné komplikace, vyhodnotila jsem si, že doma je to pro mě nejpřijatelnější. Z hlediska bezpečnosti pro mě je domácí porod srovnatelná varianta s porodnicí.
Zeptám se ještě jinak. Proč jste se nerozhodla rodit v porodnici?
Myslím, že porodnice má určitý systém, do kterého přijdete a měla byste ho dodržovat. Není to tak, že přijde žena a systém se nastavuje pro ni. Rodící žena je vsazena do rutinního systému. Považuji rutinu u porodu za úplně zbytečnou.
Přelomový rozsudekRozsudek Městského soudu v Praze z poloviny ledna může zcela změnit praxi domácích porodů. Podle verdiktu má žena právo rodit doma s porodní asistentkou. Pokud ji nenajde mimo nemocnici, musí péči u domácího porodu zajistit zdravotnické zařízení. |
Rodila jste i předchozí dvě děti doma?
První chlapec se narodil v porodnici ve Vrchlabí. Vybírala jsem dlouho a zvolila jsem si ji, protože je nakloněna nezasahování do porodu. První porod proběhl dobře, v porodnici bylo také vše dobré. Ale ten proces šel tak nějak dál a dál, já v něm figurovala jako ta, která prostě rodí tak dlouho, až je dítě na světě. Říkala jsem si, že jsem v porodnici nemusela být. Vzhledem k tomu, že nebyly potíže, tak jsem obtěžovala sama sebe i systém.
Justice řešila v poslední době nejméně dva případy, kdy se porod doma zkomplikoval a dítě umřelo nebo bylo trvale poškozeno. Neměla jste obavy?
Samozřejmě, stát se to může. Ale měla jsem v sobě to, že kdyby k něčemu takovému došlo, objevila by se komplikace včas a já bych odjela do porodnice. O porody, do kterých se nezasahuje, jsem se zajímala dlouho a například v Británii hodnotí studie porod doma jako stejně bezpečný jako v porodnici. Je ale pravda, že tam je to porod s porodní asistentkou.
Když jste sháněla péči k domácímu porodu, neuspěla jste u dětského lékaře, nemocnice ani ministerstva zdravotnictví. Vaši žádost o nařízení péče u domácího porodu zamítl i soud, i když jen proto, že rozhodoval až v den porodu. Troufla jste si nakonec rodit doma?
Musím říci, že rozhodování pro mě bylo o mnoho těžší. Člověk stojí na křižovatce a říká si: Podřídím se tomu systému, nebo budu konat svobodně a vezmu na sebe určité riziko? Já se nakonec rozhodla pro riziko.
Byla s vámi nakonec i porodní asistentka?
Rodila jsem s manželem a přítelkyní.
Probíhalo vše bez komplikací?
Ano, proběhlo to úplně hladce. Narodila se nám zdravá holčička.
Co předcházelo návrhu soudu, aby vydal předběžné opatření?
Napsala jsem na ministerstvo, zdravotní pojišťovně i magistrát. Z ministerstva odpověděli, že to není v jejich kompetenci, ať se obrátím na zřizovatele péče, pod nějž spadám, a že domácím porodům nefandí. Pojišťovna napsala, že žádnou porodní asistentku nasmlouvanou nemají, že je jen jedna asistentka, která ke mně může přijít jednou nebo dvakrát po porodu. Z magistrátu poslali seznam několika asistentek, ovšem s doložkou, že ani jedna nemá registraci na porody doma.
Obrátila jsem se tedy na Motol, to je moje spádová porodnice, s tím, že nemám nikoho, kdo by se o mě postaral. Odpověděli, že litují, ale lékaři mohou jen na jejich pracoviště. Vrchol všeho byl, když jsem přišla ke svému pediatrovi a řekla mu, že bych chtěla rodit doma a jestli přijde. On mi na to řekl, že by přišel velmi rád, ale nemůže, protože stanovisko k domácím porodům jejich komory či čeho je negativní a že dostanou lékaři 300 tisíc pokuty, když přijdou.
Tak jste se obrátila na Ligu lidských práv...
Všichni mluví o tom, jak všem jde především o zdraví dítěte a taky matky. Ve výsledku zjistíte, že tomu tak vůbec není. Ten systém vás tlačí někam a vy zjistíte, že zdraví v něm není prioritou. Kdyby bylo, tak se najdou mechanismy, které zajistí ženám mít jinou volbu než klasický porod. Zjistila jsem, že i když člověk je odpovědný a udělá všechno pro péči, tak se stejně ničeho nedobere.
S pomocí ligy jste u soudu usilovala o předběžné opatření, aby vám Motol musel zajistit péči u domácího porodu. Soud žádost zamítl, protože jste ji podala den před termínem porodu. Zároveň uznal, že máte právo rodit doma a máte právo na zdravotní péči. Jak rozhodnutí soudu vnímáte?
Velmi rozporuplně. Je velmi složité, aby porodní asistentky z nemocnice, které na to nejsou připravené, poskytovaly péči matkám u porodů doma. Zároveň je ale vidět, že naše argumenty byly pádné a pravdivé.
Budete proti rozhodnutí soudu něco namítat?
Je tam možnost odvolání. Ještě se s Ligou lidských práv poradíme, jak budeme postupovat. Co je nejefektivnější, aby se poukázalo na systém a aby bylo bráno to, že je legitimní možností každé ženy vybrat si místo porodu. Žádnou represí tu věc nevymýtíte. Ženy, které chtějí rodit doma, tady jsou a budou. Jsou tu i ty, které péči mohou poskytovat. Jen stát má tendenci vybrat jednu péči, o níž si myslí, že je dobrá. Myslím, že to není možné, že každý má právo na svobodné rozhodnutí.
Připojíte se ke stížnosti matek k Evropskému soudu pro lidská práva?
Ano, pokud to bude možné, ráda bych se k ní připojila.
Co jste si ze zkušenosti z domácího porodu, soudu a kolečka dopisování s úřady, které tomu předcházelo, odnesla?
Mám pocit, že systém zemí okolo nás chápe občana jako svobodnou bytost. Chápe jeho práva a to, že každý může mít jiné potřeby. U nás to pořád ještě nebylo uchopené. Funguje to tady tak, že je tu nějaký systém a všichni ho budou dodržovat. A kdo ne, tomu nedáme šanci.
